Scéna.cz 

Pavel Gajdoš: Bylo to často vzrušující dobrodružství.

Pavla Gajdoše, člena hereckého souboru Divadla Petra Bezruče v Ostravě, absolventa JAMU DIFA v Brně, bývalého studenta VOŠ umění ve Zlíně. Pod režijním vedením Jana Antonína Pitínského hraje ve hrách Jona Fosseho SYN. ZIMA postavu Syna a Muže.

Texty norského dramatika Jona Fosseho jsou svým vnitřním rytmem, strukturou, opakujícími se replikami, blízké spíše básni a témata svých her nachází autor v komplikovaných rodinných vztazích a vztazích mezi lidmi vůbec. Každá vyslovená věta může skrývat spoustu možností pro výklad, tak jako celkové vyznění jeho her. Jak jsi se popral s tak složitým textem, kde nejsou zbytečná slova a každá věta může být řečena s úplně jiným podtextem?
Těžko. Bylo to opravdu těžké se to naučit. Zkoušení probíhalo tak, že jsme se nejprve naučili text, a pak jsme na něj improvizovali a zkoušeli jeho možnosti. Ačkoli jsme dlouho zkoušeli formou improvizací, bylo pro mě velmi důležité vědět, cítit, že má režisér Pitínský vše přesně vymyšlené. Když jsem se třeba dostal improvizací do slepé uličky, viděl jsem, jak se svíjí, tváří, nesedí mu to. On by něco, co by bylo úplně mimo nepustil. Dlouho jsme hledali. Měli jsme nazkoušených několik konců hry Zima. A pak těsně před premiérou přišel s tímto závěrem. Jako člověk mě fascinuje. Velice mě bavilo s ním zkoušet. Bylo to často vzrušující dobrodružství. Stále se mu například nelíbil konec třetího jednání, jak mrzneme na lavičce. Tuto scénu jsme zkoušeli snad nejvíc. Úžasné bylo, že těsně před premiérou přišel a řekl, ať to hraji, jak chci. Je to krásně šílený člověk. Pro mě to bylo krásné, důležité a obohacující setkání. Jak s režisérem, tak s dramatikem.