zvláštní poděkování
Quantcom.cz

ON-LINE - Detail příspěvku

Doc. Markéta Schartová – děkanka DAMU

Doc. Markéta Schartová – děkanka DAMU

autor: Scena.cz   

Mluvíme-li o výročí, musím připomenout, že DISK je měl vlastně loni, byl otevřen jako divadlo Státní konzervatoře už v roce 1945. DAMU pak v roce 1946. Herecké ročníky tady v těch začátcích nebyly, ti studovali na konzervatoři a na DAMU byly na začátku pouze obory scénografie a divadelní věda - dramaturgie. Celý vývoj školy odpovídal vývoji společnosti. Všechno, co se dělo ve společnosti, se odráželo na scénách DISKu a budovách té školy. Já můžu zasvěceně mluvit až o období od roku 1990, kdy jsem do školy přišla. Tehdy škola získávala podobu, která se značně lišila od předchozích období a postupně vykrystalizovala do podoby dnešní.

  • A ta je jaká?
    V této chvíli je na škole sedm kateder, z nichž tři jsou takové nosné - profilové. Je to katedra činoherního divadla (doc. Jan Burian), katedra alternativního a loutkového divadla (doc. Josef Krofta) a katedra scénografie (doc. Jan Dušek). K tomu se řadí katedra produkce (doc. Barbora Tůmová), která získává v dnešní době stále více na důležitosti (o tom svědčí i fakt, že rektorem AMU byl zvolen v loňském roce manažer, docent Ivo Mathé). Kromě těchto čtyř kateder je velmi důležitá zastřešující katedra teorie a kritiky, kterou vede profesor Jan Císař a která vlastně vyučuje studenty všech oborů. Základním školením o historii a teorii divadla českého a světového projdou studenti všichni, i když v rozdílné míře - studenti režie-dramaturgie a teorie- kritiky to mají pochopitelně daleko intenzivnější než studenti katedry výchovné dramatiky (vede ji doc. Jaroslav Provazník). Doc. Barbora Tůmová je kromě vedoucí katedry produkce současně zahraniční proděkankou. Má naprostý přehled o rozvinutých a dále se rozvíjejících zahraničních kontaktech, výjezdech, mobilitách studentů, výjezdech na festivaly. Musím se za školu pochlubit – zrovna nedávno získala herečka Jana Kovalčíková cenu na prestižním festivalu divadelních škol v Bělehradě za roli hostinské v absolventském představení loňského ročníku Jakubovi a jeho pánovi. Ale zpět ke struktuře školy. Rozhodně nesmím zapomenout na velice specifickou katedru autorské tvorby a pedagogiky, kterou založil, dlouhá léta vedl a dodnes je její dominantní postavou profesor Ivan Vyskočil (sám ovšem požádal o to, aby vedení katedry převzal Přemysl Rut). To je katedra velmi specifická, která přijímá a vychovává studenty různého věku (například tu studovaly už dávno absolvované herečky, jako je Marie Durnová a Jarka Pokorná, která tam zůstala a učí.
  • Katedry ovšem nejsou jedinou součástí struktury školy?
    Velice důležitou a v posledních letech se rozvíjející se oblastí, protože je to zájem ministerstva školství, je oblast výzkumu a vývoje, Podařilo se nám tady před 3-4 lety založit dvě vědecká, výzkumná pracoviště - dva ústavy, Ústav dramatické a scénické tvorby, zjednodušeně říkáme scénologie, který vede prof. Jaroslav Vostrý. Tento ústav zastřešuje ty čtyři hlavní katedry, jejich výzkumnou činnost, činoherní, alternativní a loutkovou, scénografickou a teorii a kritiky. Má velice zajímavé výstupy práce, protože vydává časopis DISK, to je zásluha především Zuzana Sílové a prof. Vostrého, kteří jsou duší toho časopisů. Druhým výzkumným pracovištěm je pracoviště prof. Vyskočila, jeho Ústav pro výzkum a studium autorského herectví. Ten je skromnější ve smyslu záběru, ale jeho práce je velmi intenzivní. Dominantní tematikou výzkumu je dialogické jednání.
  • Proměnila se nejen struktura fakulty, ale také systém studia. Abych se přiznala, moc tomu nerozumím...
    My jsme velice vstřícně v 90.letech skočili na trojstupňový systém studia. Tehdejším uměleckým školám AMU, JAMU, AVU, VŠMU bylo umožněno, aby - získaly možnost třetího stupně studia, mj. aby tady mohli studovat doktorandi. My jsme vstřícně skončili na model, bakalářského a magisterského studia, který se velmi osvědčil v režisérských, dramaturgických a scénografických oborech,ale absolutně selhal u herců. Protože nikdo nechtěl skončit jako bakalář, každý chtěl studovat dál a po čtvrtém ročníku (kdy nastupují do DISKu ) s euž vlastně většina z nich rozprchla po divadlech. Dělaly se tehdy takové věci, že pedagogové za nimi jezdili po těch divadlech dělat jim supervizi. Což šlo v případě, že celý ročník skončil v jednom divadle (např. v Činoherním studiu Ústí), ale ne tehdy, pokud se studenti rozprchli doslova od Plzně po Košice. Takže na základě mezinárodních dohod se nám nakonec podařilo společně s JAMU vytvořit systém takový, kdy studium bude strukturováno do třístupňového studia, pouze u herců budou rovnou čtyři roky studia, po nichž se stanou magistry.
    Takže dnes mají studenti obecně možnost zadarmo studovat standardní dobu studia, což je u herců čtyři roky, u bakalářů tři roky, u magisterského navazujícího studia dva roky a tuto dobu si prodloužit o jeden rok, pokud se někomu v tom čase nepodaří napsat diplomku nebo si chtěj rozložit ročník kvůli stáži v zahraničí. Je to taková ochranná lhůta, ale fakticky k nim už škola nemá žádné povinnosti.
  • Jak je to s počty studentů?
    Nejvíc mě baví, jak je vlastně každý ročník jiný. Už u přijímacích zkoušek je velice zajímavé to, kdy se struktura uchazečů každoročně proměňuje. Máte rok, kdy přijde velká spousta velmi nadaných kluků, a jindy se z přihlášených zase velmi těžko vybírá. Počet přihlášených mnohanásobně převyšuje možnosti přijetí. V polovině 90.let bylo tak 500 přihlášek na herectví a bralo se deset, to byl prudký nárůst. Pak to začalo trochu klesat a teď je to vyrovnané, tak 300-350. I když množství uchazečů je relativní, mnozí se snaží dostat na fakultu za každou cenu, takže podávají přihlášky na všechny obory.
  • Dotkněme se na chvíli DISKu, který je vlastně vaší výkladní skříní...
    Mám velkou radost z toho, že se díky velké zásluze bývalého děkana prof. Horanského, jeho iniciativě a vůli podařilo tohle divadlo přímo vydupat ze země. Zažila jsem velké problémy kolem jeho řízení , když jsem sem v roce 2000 nastoupila jako proděkanka. Tehdy stál v čele DISKu Otakar Kosek, který odcházel a já jsem pověřila řízením tehdejšího studenta katedry produkce Michala Lázňovského, což samozřejmě nebylo tak docela vítáno... Dopouštěl se zpočátku určitých faux pas, ale jeho vzdělání, jeho inteligence, jeho osobnostní schopnosti nakonec přesvědčily všechny. Je ve své práci velmi úspěšný, podařilo se mu zvednout celé zázemí, vyřešit určité personální otázky, vybudovat zde nové technologie, dojít dál v tržbách a návštěvnosti.
  • Markéta Schartová-Kočvarová loutkoherečka a režisérka
    V roce 1954 nastoupila M. Schartová jako loutkoherečka do loutkového divadla na Kladně, brzy získala dostatek profesionálních zkušeností a stala se přední členkou souboru. Koncem 50. let již začala režírovat. V letech 1971-91 působila v Naivním divadle v Liberci. Na počátku 90.let ji společně s několika loutkoherci oslovil Josef Krofta, aby učila na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. Kromě toho se stala proděkankou a nyní děkankou DAMU. Má titul docentky.

    7.4.2006 22:42:00 Jana Soprová