zvláštní poděkování
Quantcom.cz

ON-LINE - Detail příspěvku

Barbara Tůmová: Nadneseně říkám, že teď počítám, co to stálo...

  

  • Nemáte už toho divadla dost?
    Určitě ne. Pořád mě těší. A k tomu i studenti, což je tady na škole to nejdůležitější. Divadlo DISK, to jsou hlavně ti studenti.
  • Ale přesto, je spousta důvodů, proč byste jich mohla mít dost... jsou mladí, nezkušení a někdy i lajdáci…
    Na druhou stranu jsou zase plní nápadů, pořád člověka překvapují a nic s nimi není stejné, což je bezvadné. Mohu si být jistá, že každý nový ročník, který vstupuje na katedru produkce a zároveň fungují jako produkční v DISKu, vždycky jsou jiní, vždy vymyslí něco nového. A já jen zírám, co se událo nového. To je na tom to nejzajímavější.
  • Vy sama jste také produkční?
    Ne. Na této škole jsem končila v roce 1980 jako dramaturg. Byla jsem dva roky v Liberci. Nakonec jsem byla 10 let v divadelním oddělení v Národním muzeu. Tady jsem zakotvila v roce 1991.
  • Neustále omílaná divadlem.
    Určitě.


  • Mohu se zeptat, zda vám produkce a tudíž pohled do zákulisí nesnížil apetit k divadelním inscenacím?
    Jen jsem zjistila, že jako dramaturg, pokud si na to dobře vzpomínám, jsem měla na divadlo jiný pohled. Kladla jsem si otázky, co to je za hru, jak je napsaná, jaká je tam dějová linka, zda rekvizita, která je na jevišti, bude ve hře použita. Nadneseně říkám, že nyní počítám, kolik to stálo (např. kostým ve velkém divadle stojí tolik, co u nás v DISKu jedna inscenace).
  • Je DISK skutečně pravým profesionálním divadlem nebo je to jen hraní si na divadlo?
    Myslím si, že se podařilo vstupem Michala Lázňovského do managementu DISKu z hlediska produkce vytvořit repertoárové divadlo. Je nabité – 8 premiér do roka je hodně. Myslím si, že tým ve vedení divadla to zvládá. Je to dobré i z hlediska herců – studenti tam opravdu získají základní divadelní návyky (například si zvyknou na to, že někde visí ferman, že zkouška a představení začíná tehdy a tehdy, inscenace se střídají, každá má svou životnost apod.) K tomu přistupuje umělecká tvorba při zkoušení.
  • Michal Lázňovský je váš bývalý student. Jste určitě hrdá?
    Těší mě, že v době konkurzu, kdy byl ve 3. ročníku, do toho šel. Dostal důvěru od vedení fakulty. Paní děkanka Schartová o něj stála, i když zpočátku byla nedůvěra, zda jako student bude schopen vše řídit. Osvědčil se natolik, že není pochyb, že by nebyl na pravém místě. Vedla jsem Michalovi diplomovou práci, takže nás vážou různé vzpomínky.
  • Dnes byste mu tedy po pěti letech zapsala výbornou do indexu?
    Určitě. Je jedním z mála absolventů, kterým jsem nabídla tykání. Po pěti letech do indexu výborná. Kolegialita na katedře vytváří příjemnou atmosféru.
  • Vysoká škola by měla fungovat v oblasti přípravy studenta, zároveň by měla být laboratoří, objevovat. Jak jste v této fázi spokojená s touto funkcí?
    Když mluvím o produkci, tak se mi o tom mluví lépe, protože na katedře produkce vznikl festival Zlomvaz, který právě je laboratoří. Pořádáme ho už po třinácté, vždycky ho připravují studenti 2. ročníku a je zcela na nich, jaký ten festival bude. Letošní ročník bude mít „zážitkový“ den, bude se hrát zhruba na 20 místech. Diváci budou procházet školou. Měli pocit, že se Zlomvaz dostal do nějaké rutiny a že v sobě nemá chvění. Další ročník bude ještě šílenější – ale uvidíme, příští rok ve stejnou dobu.
  • Ale studenti mají už v průběhu studia možnost zkusit si praktické věci i mimo školní divadlo...
    Ano, je běžné, že od druhého třetího ročníku pracují v divadlech. Můžu říci, že v Praze není divadlo, kde by nebyl náš student, ať zaměstnaný či na stáži. Ale v okamžiku, kdy definitivně odejdou, je to tak, že jsou stále vázáni na svou alma mater. Mám z toho radost.
  • Jak je to s mezinárodní spoluprací? Lze například realizovat stáže v zahraničí?
    Katedra produkce nabízí stáže. Na náš program ovšem nemůžeme přijmout nečesky hovořící studenty. V tuto chvíli nejsme schopni vyučovat pro jednoho dva studenty v angličtině. Věci marketingu, managementu, práva a další záležitosti jsou velmi rozdílné. Pro spolupráci máme vytipované dvě školy – v Edinburgu, který je velmi zajímavý festivalem, podobnou spolupráci začínáme se školou v Cardiffu, pár studentů jsme vyslali do Španělska.
  • 7.4.2006 10:53:00 Josef Meszáros