Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

ON-LINE - Detail příspěvku

Tajemnice uměleckého provozu Eva Friedlová

autor: Scena.cz

Jak jste k téhle funkci přišla?
Přišla jsem k tomu takovou trošičku životní náhodou. Chtěl jsem původně studovat produkci na DAMU. Vedle jiné práce jsem pracovala v Divadle Na zábradlí. Neuspěla jsem u přijímacích zkoušek, ale dostala jsem se na jinou školu. Ředitelka DNZ Doubravka Svobodová mi řekla, že v DISKu hledají tajemnici, doporučila mi, abych nastoupila a za rok se přihlásila ke zkouškám znovu. Šla jsem na pohovor s tím, že asi nenastoupím. Po pětiminutovém pohovoru s panem ředitelem Lázňovským jsem odcházela s tím, že to beru.

Kolik je to let?.
Už čtvrtou sezóna. Sama si říkám, že tomu ani nevěřím.

Jak to dopadlo s plánem studovat produkci?
Jsem tvrdohlavá a tak jsem zůstala na původní škole, kterou se mi podařilo dokončit. Tím pádem mám titul bakalář a aspirovala jsem na postgraduální studium na produkci.
Vystudovala jsem ekonomické zaměření na soukromé škole.

Máte pocit, že je divadlo Vaše prokletí?
Dostala jsem se k němu oklikou. Přes scénický tanec, dělala jsem ho aktivně v Ostravě u Lenky Dřímalové a vlastně v souvislosti s tím, že jsem zjistila, že v této oblasti je nedostatek výkonných produkčních, tak jsem se začala zajímat o tento typ studia. Tanec je mým hlavním záběrem a dokonce k němu směřuje i má diplomová práce. V současné době spolupracuji s divadlem Ponec Praha.

Produkce v umělecké branži je jistý druh tance. Mezi tím vším aby to klaplo, nejdřív ploužák, někdy rockcec… Nebo se pletu?
Záleží na tom, co děláte a za jakých podmínek. Ideální stav je, že vše je včas naplánované, a všechno dobře proúčtované a uzavřené. Realita bývá jiná. Většinou je to obraz zachraňování na poslední chvíli, spousta nervů apod. Veliký vzdech úlevy, když to všechno klapne. Na druhou stranu je to velmi unavující. Nevím, jak dlouho to může kdo vydržet. Záleží na smyslu pro dobrodružství a pak to můžete vydržet.

Je známo, že byste měla mít kyblík nervů co největší. Měla byste být ta klidná síla...
Snažím se taková být. Působit na okolí pohodově a doufám, že se mi to daří. Ale samozřejmě člověk má hodně vevnitř, co nepustí ven. Bez nervů to úplně nejde. Někdy je pár bezesných nocí nebo naopak noci plné divokých snů.

Premiéry se Vás velmi dotýkají?
Tím, že jsem žádné představení neprodukovala a nedovedla ho až k premiéře, tak nemám žádné zkušenosti v tomto směru. Ovšem mých kolegů, jak je pozoruji, se premiéry silně dotýkají. Předpokládám, že i mě, ale ne nějakým hysterickým způsobem.

Můžete nějak přiblížit svou práci ve studentském divadle?
Vše tu funguje na profesionální úrovni. Snažíme se jim ve všem poradit, vymýšlíme společná řešení.

Kdybyste byla tajemnicí u filmu, měla byste asi na starosti, aby mraky zašly apod. Jak je to tady?
Tady nemám na starosti produkci, protože tu na to máme lidi: katedru produkce, tudíž většina studentů má přidělené inscenace, kterým se věnují. Tajemnická práce tady spočívá hodně v administrativě, musím připravovat ekonomické a účetní podklady. A sestavovat hrací plány apod.

Vlastně máte stejnou práci jako v jakémkoli „dospělém“ divadle.
Přesně tak. K tomu ještě mám na starosti pokladnu, vyřizování objednávek apod.

Co děláte, když Vás to přestává bavit?
Sem tam jdu do divadla nebo hledám jiné druhy umění, výstavy apod. Snažím se chodit do přírody a říkám si – určitě bude líp.

Co vy a počítač. Máte se rádi, nebo nemáte…
Vysává mi duši. Věnuji mu příliš mnoho času. To je dané ale mým druhem práce. Jinak ho upřímně nenávidím... ale to je můj problém, prostě ho potřebuji. Je to cenný pomocník.

Která inscenace Vás nejvíc bere v této sezóně?
Víc mě táhnou inscenace katedry alternativního a loutkového divadla, miluji Zazi v metru.

7.4.2006 16:46:00 JoMe

TIP!