Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

ON-LINE - Detail příspěvku

Dominika Podolská: Chci být součást divadla

autor: Scena.cz

Pochází z Příbora, 30 km od Ostravy. Vyzkoušela si hraní, zpívání a láká ji i produkce. Její touhou je vlastní produkční společnost.

V Praze jste si zvykla?
Už tu jsem čtyři roky. Zvykla jsem si.

Co je na produkci zajímavého, že ji chce každý studovat?
Myslíte, že produkci chce studovat každý? To jste mě zaskočil. Upřímně si myslím, že to není pravda. Hodně lidí, kteří mají představu o tom, co to obnáší na divadle, tak to vzdají dříve než začnou studovat.

Co to tedy obnáší?
Nebudu vyjmenovávat konkrétně. Rozhodně tady hodně jde o lidskou obětavost. O trpělivost, která je zásadní při komunikaci s bohémy, umělci. Jde o to, že trpělivost a shovívavost je podstatnou složkou této práce. Jinak by se z toho každý zbláznil. Potřebujete skutečně psychickou odolnost v mnoha směrech.

Když se řekne produkce, je to od slova produkovat, vyrábět. Je to v oblasti divadla skutečně výroba?
V určitém slova smyslu ano. Produkce spolupracuje se scénografií, s krejčovnou apod. Výroba jako taková to je, i když vytváříme představení. Určitě je to hodně drsné slovo pro tuto práci.

Jako bavit se o výrobě rakví. Jaká byla Vaše cesta k divadlu?
Byla trošku zvláštní. Jako malá jsem se věnovala všem možným uměleckým disciplínám – tanci, zpěvu, hudebnímu nástroji apod. Vyzkoušela jsem téměř všechno. Když přišlo rozhodování, co se sebou, tak jsem měla pocit, že není jiná volba než jít k divadlu. Nešlo mi o konkrétní obor, ale o divadlo samotné, stát se součástí toho celku.
Mám vystudované herectví, do toho zpívám, pořád se divadlu ale věnuji.

Skvěle si připravujete svou sólovou dráhu. Zazpíváte si, zahrajete, zprodukujete a bude v pohodě.
Mohlo by to tak vypadat, ale realita je naprosto jiná.
Kromě toho dělám moderátorku v rádiu. Podílím se na produkci projektů na DAMU v rámci praxe a studia, vedle toho dělám u filmové produkční firmy, dělám ji i v hudební branži. Tam, kde jsem výkonným umělcem, nemám sílu zpívat a zároveň si dělat produkci. Na to mám jiné lidi. Je to velký začarovaný kruh.

Máte vše pod kontrolou?
Jak co… (Smích.)

Zpíváte s kapelou?
Sedm let s kapelou Kuličky štěstí. Taková punky z Ostravy.

Drží se vás štěstí?
Kuličky určitě, štěstí nevím.. (Smích.) Pokus o vtip. Štěstí snad jo. Po sedmi letech se začíná dařit.

Kdy je vlastně produkční divadla spokojený? Je-li to vůbec někdy?
Nejlépe nikdy. Protože si myslím, že je stále na čem pracovat a dolaďovat. Co měnit a upřesňovat. Nejspokojenější je produkční v okamžiku, kdy uzavře nějaký projekt a podaří se mu všechno vyúčtovat, vyplatit všechny honoráře, tak že všechny strany jsou spokojené.
Samotná realizace inscenace či udržení chodu divadla je leckdy obtížné.

Vyhnula jste se výčtu konkrétních činností, přesto … v produkci jsou určité okruhy – právní, ekonomický apod. Co z toho je vám nejbližší?
Nevím, že by bylo něco pro mě vyloženě blízké.

Jste papírový typ?
V produkci jsem vysloveně papírový typ. V ostatních oborech ne. Zvláštní, že např. teď dělám se spolužačkou Kristýnou Dolejšovou, pro divadlo DISK inscenace Anděl přichází do Babylonu. Přirozeně jsme si rozdělili jednotlivé produkční úkony. Nemám ráda komunikaci s tiskárnou, grafikem apod. Toto není můj šálek kávy, spíš se starám o herce, finanční záležitosti apod.

Post zpěvačky vám kompenzuje post herečky, takže jste v pohodě.
Jako herečka jsem nestála tři roky na jevišti, jako zpěvačka na něm stojím už třetí týden. Takže kontakt s divákem určitý je. Drží mě to, jsem na to zvyklá a drží mě to při životě. Nechci tím říct, že bych utíkala před produkcí.

Váš produkční sen – natáčení Jamese Bonda, komorní inscenace v DISKu apod..
Jestli mám takový nějaký sen, tak se netýká konkrétního projektu, ale týká se určité produkční společnosti, kterou bych vlastnila, byla bych tam šéfem. Ale nemám ujasněno, čeho by se týkalo. Zda by byla použitelná pro divadlo, hudbu nebo umění..

Kultura by to asi byla…
Nevím, zda by něco jiného než kultura mělo smysl. Na začátku, když přišla do Prahy, tak jsem začala pracovat v advokátní kanceláři. Zjistila jsem, že ten svět neuvěřitelně odporný a podrazácký, ale také strašně nudný. Lidi tam nemají podle mě duši. Jedině kultura.

Děkuji.

7.4.2006 20:49:00 Josef Meszáros

TIP!