zvláštní poděkování
Quantcom.cz

ON-LINE - Detail příspěvku

Pan Jan Rousek: Funkční to musí být. Lehký to být nemusí...

Truhlář Jan Rousek

autor: Scena.cz   

  • Jak jste se dostal k truhlařině, která je bezesporu frajeřina?
    Od malička. Pořád jsem blbnul s nějakými dřevy. Fušoval jsem do řezbařiny.
  • Začal jste krmítky pro ptáky, vařečkami?
    (Smích.) To já spíš ne. Začínal jsem s židličkama. Soused na chalupě byl kolář a ten dělal pořád nějaké takové věci. Koukal jsem mu pod ruce a pak jsem to zkoušel dělat sám.
  • Dnes Vás nepřekvapí požadavky scénografa, když má být součástí scény oblouk apod…
    Nepřekvapí. Už jsem tady dělal taky kola.
  • Co vás tady baví?
    Nejlepší tady na tom je, že každou chvíli děláte něco jiného. Je to takové volnější. Nejste limitován normativem třeba deset židlí za den apod. Děláme prostě do premiéry.


  • Co je na tom těžší – vymyslet, aby to bylo co nejlehčí nebo co nejfunkčnější?
    Musí se to většinou kombinovat a někdy je jedno na úkor druhého.
  • Co vítězí? Lehkost nebo funkčnost?
    Funkční to musí být. Lehký to být nemusí. Mělo by, ale když to jinak nejde... Holt na to musí hoši skočit ve více lidech.
  • To vám asi někdy zazvoní v uchu…
    No, stane se.
  • Pojďme ke konkrétním inscenacím, co je zajímavější – dělat nějaký nábytek nebo scénické objekty?
    Scénické objekty jsou pěkné, nábytek je zase fajnovější práce.
  • V jakém smyslu?
    Objekty jsou na půl tesařina.
  • Přibližte…
    Někdy jsou to trámy nebo latě. Prostě taková stavebně tesařská práce.
  • Když se podívám na vaši profesi – vás se týká i konečná úprava?
    Moc ne. Spíš je to věcí výtvarníka. Než aby to vysvětlovali, raději si to udělají sami.
  • Poslední inscenace…
    Teď doděláváme Království. Zrovna jedna věc, která je spíš tesařina. Děláme velký kopec, něco jako čínský most. Dělají se tam výseče z lamel, ty budou pobité prkny.
  • Z té truhlařiny děláte i hory… apod.
    Děláme prakticky všechno.
  • Když jdete do lesa koukáte na stromy přes pilu, tedy říkáte si – z toho by byl stůl apod.
    Tak to ne. Když vidím, že vezou dříví z pily, tak to se nad tím dřevem tak zamýšlím. To bych musel být hodně obrněný, když vidím pěkný prkna, abych si jich nevšiml.
  • Napadla mě hláška – jste na houbách a praští Vás větev a vy na to: Počkej až se mi dostaneš pod ruce…
    (Smích)
  • Máte nějaký vztah k inscenacím?
    Už se moc dívat nechodíme. Není moc času. Dělali jsme pro jednu katedru, nyní pro dvě. Je toho moc.
  • Děláte loutky?
    Ne. To dělá druhá truhlárna, kde mají řezbáře.
  • Je lepší dělat se scénografy nebo scénografkami?
    Je to jedno. Některé holky to mají vymyšlené a mají to v pohodě. Někdy to zase házejí spíš na nás.
  • Jedete souběžně dvě inscenace…
    Určitě. Dřív to bylo tak, že se dodělala komedie, pak byla pauza a nyní jedem v jedné šňůře furt.
  • 7.4.2006 10:07:00 Jaroslav Pokorný