Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

ON-LINE - Detail příspěvku

Jožo Kubánik: Není nic staršího, než včerejší noviny

autor: archiv Scena.cz

Publiku je znám v poslední době z inscenací Svačinka generálů, Liška Bystrouška nebo z komedie Rychlé šípy a Blbec k večeři. Kromě hraní se věnuje médiím. Nabízí se otázka, zda právě herecké dovednosti vytvářejí předpoklad pro dobrou vyřídilku…

Jak bys charakterizoval post tiskového mluvčího?
Mou prací je co nejlépe a nejefektivněji informovat naše diváky a příznivce o tom, co se ve Slováckém divadle právě děje. Tedy – jaká nás čeká premiéra, kam vyjíždíme na festivaly, jaké doprovodné akce připravujeme a vůbec, jak se máme.

Je to z tvého pohledu vděčná práce?
Víš, co se říká - není nic staršího, než včerejší noviny. To znamená, že v okamžiku, kdy vyjde v novinách nějaký materiál, kdy televize odvysílá reportáž, kdy se něco objeví v rozhlase, jde už v podstatě o mrtvé téma a já musím začínat od začátku. Může se tedy zdát, že to moc vděčná práce není, ale naštěstí se najdou tací, kteří mi dají najevo, že ta práce není zbytečná.

Co tě nejvíce potěší?
Předpokládám, že máš na mysli profesní potěšení… Nejvíc mě těší, když pokořím metu, která byla ještě donedávna nepřístupnou. Pak na místo zapíchnu vlaječku, stále se k němu vracím a dobývám další vrcholy.

Mají média dostatečný prostor pro kulturu, potažmo pro divadlo?
Jak která média. Ta celoplošná se kultuře i divadlu věnují, ale stále se setkávám se stejnými jmény, se stejnými divadly, které dle mého názoru častokrát nevykazují práci hodnou takové pozornosti. Dostat se například do celostátního tisku s tak unikátní inscenací, jakou je Liška Bystrouška, je téměř nemožné. Přitom už posbírala tolik cen, tolik nominací. Ale že divadlo XY už podvacáté uvádí frašku XY s panem XY v hlavní roli, to slyším pořád dokola. Ptám se potom sám sebe, čím to je, co nebo kdo o uveřejnění informací rozhoduje. Regionální média nám nakloněna jsou a já si kolegů, kteří dokáží prosadit byť jedinou zmínku o našem divadle, moc vážím a děkuji jim.

Dost často bývá diskutovaná hranice vkusu – tedy jaký máš názor na publicitu v bulvárním tisku? Neškodí to prestiži Slováckého divadla?
To je velmi těžké. I já se setkávám s výtkou, že dodávám médiím příliš bulvární informace, na druhou stranu ale slýchávám i názor, že informujeme příliš intelektuálským způsobem. Tento dvojí, řekněme tlak, je pro mě ale důkazem, že je informovanost vyvážená. A jsem za to rád. Myslím totiž, že je nutné dodávat divákům seriózní zprávy o inscenacích, ale stejně tak i informace zábavnějšího charakteru. A divadla, která tvrdí, že by se k bulváru v životě neodhodlala, si na něco hrají. Nebo snad chtějí hrát jenom pro diváky, kteří po návratu z práce sáhnou po Dostojevském a večer pak v divadle očekávají stejně náročný kus? Nesmysl.

Jak kloubíš hraní s povinnostmi tiskového mluvčího?
Těžko, ale pořád to ještě jde. V noci se učím role, přes den sedím u počítače a u telefonu, pořád běhám s mobilem u ucha. A když je zrovna zkouška a potřebují mě na jevišti, tak se snažím okamžitě se zkoncentrovat na daný herecký úkol. I když jsem vidět především v souvislosti s propagací divadla, hraní je pro mě pořád prioritou.

25.3.2005 10:08:00 Redakce

TIP!