Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

ON-LINE - Detail příspěvku

Jiří Hejcman: Jsem trochu nervózní, ale jinak v pohodě…

autor: archiv Scena.cz

Pochází ze Zlína (nar. 1981). Vystudoval brněnskou Konzervatoř, ve Slováckém divadle je v angažmá od roku 2001. Hraje na elektrickou a klasickou kytaru a na bicí. Ve Zlíně mívali dokonce svou kapelu. Na ZŠ si vyplnil přihlášku na uměleckou školu řezbářskou v Luhačovicích. „Někdy si říkám, proč jsem tam nešel. Mohl jsem sedět na Karlově mostě a řezat nějaké panenky…“ říká Jiří a pokračuje: „Jsem ze Zlína. Ale do angažmá se mi tam moc nechce. Začínal bych doma, a maminka by pořád chodila na premiéry. V Brně jsem si po čtyřech letech zvykl být samostatný, takže domů se mi nechtělo.“

Co je pro Tebe toto divadlo?
Má práce.

Jenom?
Má největší výhra.

Šel bys dělat rukama?
Rád. Klíďo.

Takže bys to třeba tady zabalil.

Zatím nemám důvod.

Kdybys musel?
Tak bych šel. Dělal bych zedníka.

Co vylítnout z Uherského Hradiště…
Budou pohovory s vedením, tak možná vyletím.. Zatím ale nikam nelítám. Nemám důvod. Jsem tak mladý, že su rád, že sem tady. Za ty tři roky jsem hrál v takových hrách, a ani se to nezdá, ale měl jsem příležitosti. Jsem za ně rád. Mladí lidé jsou dnes marniví – chtěli by víc a víc. Já jsem za role a příležitosti tady vděčný.

Skromnost?
Nevím, asi jo… V dnešní hyperaktivní době se jí nedostává.

Asi jedna z tvých největších rolí – Bejby v Šakalích letech. Je podle tebe klaďas nebo záporák?
Jak pro koho…Pro mě osobně klaďas. Pro diváka je to různé. Mohl dělat vylomeniny, ale jeho lidská stránka byla dobrá – o danou tetu se nakonec postaral a měl ji rád. Stal se vzorem pro ty ostatní děcka – přijel rockendroll.

Co pro tebe znamená RnR?
Pro mě osobně?

Ano.
Pěkná hudba. Jako malý jsem ji hodně poslouchal. Elvise. Moje první desky.

Myslíš, že ses tzv. potkal s rolí?
Jo, ten styl mě není cizí. RnR je moje parketa.

Další zajímavá role byla v Karamazovcích …
Najednou to bylo něco úplně jiného. Alexej s režisérem Pitínským. V angažmá jsem byl chvíli a byl jsem ze všeho ohromený. Pro mě byla tahle role obrovské štěstí. Jako nezkušený herec jsem z toho měl radost, trochu obavy. Ale každou reprízou se sebevědomí upevňovalo. I když … po každém představení jsem z toho byl odvařený a pořád měl výčitky, že to hraji špatně a tak.

Zatím poslední zkušenost - Donaha!
Zkoušíme závěrečné striptýzové číslo, tak se začínáme hodně bavit… Je to těžké. Jsem v šestici, ale moc toho nemám. Je to nářez – až v generálkovém týdnu to teprve začne nabírat obrátky.

Co je pro Tebe generálkový týden?
Týdenní chaos, řekněme, kdy se člověk ani nenaděje. Nápor jak sviňa. Ale rychle to uteče. Je to síla.

Takže kdybys měl charakterizovat svůj pocit z herectví vůbec?
Jsem trochu nervózní, ale jinak v pohodě.

25.3.2005 14:46:00 Mgr. Josef Meszáros

TIP!