Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

ON-LINE - Detail příspěvku

Hana Hložková: Přednější je řemeslo, potom instinkt

autor: archiv Scena.cz

Bádá v archívech nebo je napojená na internetu? Při zkouškách sedí stále v hledišti a neustále oponuje? Na jevišti ji většinou neuvidíme. Většinou se s jejím jménem setkáme v programu k inscenaci, který tvoří. V inscenačním tým u jejího jména najdeme funkci – dramaturgie. Ve Slováckém divadle se o tuto funkci dělí Iva Šulajová a Hana Hložková.
Ke slovu se dostala Hana Hložková.

Můžete nám přiblížit, jak jste se k tomuto povolání dostala
Přes „školu“ a praxe v různých divadelních institucích. Konkrétně řečeno: studovala jsem divadelní vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a přitom jsem pracovala jako archivářka v Divadle Husa na provázku, posléze jako asistentka režie u Vladimíra Morávka a Jana Antonína Pitínského v témže divadle. O tom, jak jsem se objevila ve SD by měla asi spíš vyprávět kolegyně, ale z mého hlediska se vše seběhlo tak, že Iva Šulajová dost často navštěvovala archiv DHNP, kde jsem pro ni vyhledávala různé materiály. I když jsme se od vidění znaly z fakulty, tak jsme se seznámily až pracovně. Proto mi Iva nabídla, jestli bych nechtěla něco podniknout s jejich archivem a být nápomocna v dosti rušném provozu SD jako lektorka dramaturgie. Jelikož se provoz SD ukázal víc než rušný, tak jsem se docela brzo dostala k samostatné dramaturgické práci a následně mi byla svěřena funkce dramaturgyně. Jelikož se zatím učím zvládat v poklusu několik úkolů dohromady (dramaturgie, webové stránky SD, psaní do různých tiskovin apod.), tak jsem své „archivní aktivity“ musela prozatím odsunout.

O dramaturgyních se říká, že musí mít dobrý čich – na inscenace, na herce v souboru… Platí to i o Vás?
Myslím si, že jenom čich nestačí. Člověk, který zastává tuto funkci by měl znát hodně dobře „řemeslo“ (studovat a číst, zajímat se o dění v „branži“, znát provoz konkrétního divadla apod.) a pak teprve dát na instinkty. Jistě to jde i obráceně, ale připadá mi to zbytečně riskantní.

Jak byste charakterizovala dramaturgickou linii vašeho divadla?
Je nutné říct, že jsme repertoárové divadlo, jehož diváci jsou převážně abonenti. Navíc jsme divadlo v menším městě a ve svérázném regionu, což s sebou také nese různá specifika. Dramaturgická linie SD se proto odvíjí od mnoha aspektů. Dramaturgický plán musí splňovat několik podmínek: „téma“, „žánr“ a „provoz“. Vybíráme hry tak, aby „promlouvaly“ k našemu divákovi a to různých věkových kategorií, byly pro něho jak neobvyklou zkušeností (novinky či netradiční inscenační zpracování), tak i „sázkou na jistotu“ („klasika“). Musíme dodržet žánrovou pestrost (pohádka, komedie, muzikál, drama) a samozřejmě umně zařídit, aby se najednou mohly zkoušet i dvě inscenace (tzn. „rozdělit soubor“), s tím sladit termíny a zájmy hostů apod. Snažíme se skloubit vysokou uměleckou úroveň se zájmy širokého diváckého spektra.

Pokud chcete uvést inscenaci v české premiéře – podstupujete lítý boj o autorská práva?
Na tyto otázky asi nebudu odpovídat příliš zasvěceně, neboť jsem v angažmá SD teprve od začátku sezóny. Jako dramaturgyně jsem tady toho ještě moc neudělala, tudíž ze své vlastní zkušenosti „lítý boj“ až tak neznám, ale díky kolegyni, která ho podstupuje takřka denně, je mi dost „povědomý“. (smích)

Která fáze přípravy inscenace je pro vás nejtěžší?
Všechny fáze považuji za stejně důležité, ale máme-li se pohybovat v intencích „nej“, tak to osobně vidím takto: nejdůkladnější je příprava s tvůrčím týmem, nejnáročnější je pro mě zahajovací zkouška, kde člověk musí dost jasně a poutavě přednášet, nejsložitější je příprava programu, který by měl korespondovat s inscenací a přitom být chytrým a zábavným „průvodcem“, nejintenzivnější jsou asi tak dva týdny před premiérou, kdy jsem téměř stále v hledišti a píši desítky poznámek pro režiséra, herce aj. a pak to s nimi konzultuji. A určitě nejdůležitější je inscenaci vůbec realizovat.

Kdy si naopak oddychnete?
Den po premiéře.

Co Vás v nejbližší době (sezóně) čeká?
Počátkem dubna odjíždí tým se kterým pracuji „nasávat atmosféru“ do Divák a Těšan, takže jistě tušíte, že nás čeká Maryša. Proslulé vesnické drama bratří Mrštíků by mělo „zahájit“ 60. výroční sezónu SD. A v příští sezóně? Právě připravujeme dramaturgický plán, tak denně čtu nějaké hry a denně je musím „házet pod stůl“, protože nevyhovují některému z hledisek, které jsem popsala už výše. Navíc obě spolupracujeme na almanachu za posledních deset let SD, který divadlo rovněž chystá k 60. jubileu.

25.3.2005 19:35:00 Mgr. Josef Meszáros

TIP!