Tohle se stalo! Příběh, který se zadělává rukama

autor: Martin Špelda
zvětšit obrázekNa scéně Divadla Rokoka uvádí Divadlo JEDL inscenaci Tohle se stalo!, inspirovanou texty Henriho Pourrata. Premiéra proběhla 7. února 2026. Kuchyňský stůl na jevišti není dekorace. Je to místo výkonu. Místo práce, krve, mouky, ohně a vyprávění. Oltář každodennosti, na němž se mísí těsto i osud. V takové světnici jsem vyrůstal. Ne v metaforické. Skutečné. V té, kde se krouhalo zelí, dralo peří, stáčel med a kde se při zabijačce vstávalo ve tři ráno. Voda se musela ohřát. Krev se musela míchat, aby se nesrazila. Střeva vyprat. A když byl první ovar hotový, řezník vytáhl mozeček a s vážností ho podal nejmladšímu členovi rodiny. Ten jsem byl já.
Každé prase se jmenovalo Albert. A každé mělo svůj příběh. Když jsem se po vojně vrátil domů, otčím už nebyl. A poslední prase jsem vyváděl z chlívku já. Ne jako pomocník. Jako ten, kdo přebírá roli.
Právě tento moment – přenos – je jádrem inscenace.
Přenos a paměť těla
Inscenace vychází z textů Henriho Pourrata, autora, který ze zdravotního omezení vytvořil literární zahradu. Sbíral a zapisoval lidové příběhy kraje Auvergne – drsné, magické, někdy kruté, ale vždy zakořeněné v konkrétní zemi. V českém prostředí tyto texty ožívají v překladu Jiřího Reynka, který dokázal zachovat jejich zemitost i básnickou jemnost.
Nejde tu o folklór. Nejde o ilustraci venkova. Jde o to, co se děje u stolu, když se pracuje a vypráví zároveň. Když se těsto zadělává rytmem, který je starší než ideologie i modernita.
Středem scény je kuchyň. Kamna, konvice, váleček, suroviny. Herci skutečně míchají, krájí, pečou. V této fyzické práci se otevírají příběhy – pověsti, dramata, osudy jednotlivců i celé komunity. Všechno do sebe zapadá stejně přirozeně jako mouka s vodou.
Lucie Trmíková drží linii tradice. Není sentimentální. Je pevná a přesná. V jejím postoji je ochrana i vědomí temnoty. Přechází mezi rolí matky a bytosti z jiného světa, aniž by ztratila lidskost. David Prachař je zemitý, jadrný, ale bez karikatury mužství. Tvrdost zde není brutalitou, ale odpovědností. Slovo u něj váží stejně jako gesto. Denisa Barešová přináší energii mládí – živelnou, někdy hašteřivou, ale radostnou. Tomáš Havlínek vnáší junáctví, sílu, která se teprve učí nést následky.
Čtverec performativní struktury
Hudba Jana Šikla plyne jako čas – improvizovaná, ale pevně zakotvená v okamžiku. Na horizontu zároveň vzniká velkoformátový obraz krajiny. Obraz se rodí stejně jako těsto: postupně, vrstvou přes vrstvu. Igor Korpaczewski zde není ilustrátorem. Je rovnocenným performerem. Krajina vzniká v čase, stejně jako hudba a slovo. Herci, hudebník, výtvarník a autor tak vytvářejí čtverec performativní struktury, v níž se obraz, zvuk i tělo vzájemně podmiňují.
Jan Nebeský drží tento dvojí svět pevnou režijní rukou. Vede herce k přesné, artikulované deklamaci, která vědomě brání sklouznutí do folklorní zpěvnosti. Text by k tomu sváděl, ale režie jej čistí, zbavuje ornamentu a nechává zaznít syrové jádro. Rytmus inscenace připomíná proud řeky: někdy prudký, s náhlými peřejemi emocí a groteskní nadsázky, jindy zpomalený až k téměř stojaté hladině, kdy čas houstne a slovo má váhu kamene.
Masky vstupují do hry nikoli jako efektní prvek, ale jako náhlé otevření jiné roviny. Lidové zde není roztomilé. Je temné, tělesné, někdy až kruté. A když herci na konci přinesou štrúdl upečený během představení, nejde o líbivou tečku. Je to návrat ke sdílenému stolu. Ke komunitě. K momentu, kdy příběh nelze oddělit od práce rukou.
Pourrat psal o „zahradě dětství“. Dětství však není sentimentální krajina. Je to místo, kde se člověk učí, že bez ohně a bez vyprávění zůstává svět studený. Tohle se stalo! není návratem do minulosti. Je připomínkou, že bez tradice, která se předává tělem, se kultura mění v dekoraci. A bez „dětství srdce“ člověk sice dospěje, ale nestane se velkým. Jan Nebeský nabízí příběh, který se na jevišti zadělává rukama.
● Henri Pourrat, Lucie Trmíková: Tohle se stalo! ●
Režie a scéna Jan Nebeský; hudba Jan Šikl; kostýmy Anna Havelková; výtvarná performance Igor Korpaczewski
Účinkují: David Prachař, Lucie Trmíková, Denisa Barešová a Tomáš Havlínek.
Divadelní spolek JEDL, premiéra 7. února 2026 na scéně divadla Rokoko.
📘 www.divadlojedl.cz
TIP!
Časopis 08 - rubriky
Časopis 08 - sekce
HUDBA
Výjimečný rocker Michal Pavlíček slaví 70 let
Michal Pavlíček, Rocker Verze 7.0
Dokument o jednom z nejlepších českých kytaristů, který dnes slaví sedmde celý článek
OPERA/ TANEC
Pražští symfonikové opět přivítají děti a rodiče
Další z cyklu rodinných koncertů Orchestr na dotek FOK nese podtitul Hudba na doma i na zámek a koná se v sobo celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Velikáni filmu... Annie Girardotová a Jack Nicholson
Prožít si své peklo
Annie Girardotová jako žena, které se stalo to nejhorší na světě. Francouzsko-německé d celý článek



