Scéna.cz 

Eva Novotná: Chtěla jsem mít dva měsíce prázdnin

V pátek 13. února byly vyhlášeny výsledky divácké ankety o nejlepší inscenaci a nejlepší herecké výkony v činohře Národního divadla Brno za rok 2008. Cenu diváků za nejlepší ženský herecký výkon získala Eva Novotná za titulní roli ve vítězné inscenaci Královna Margot. O dva dny později jsme tuto herečku měli možnost vidět v titulní roli inscenace Marnie při hostování Národního divadla v Brně v pražském Divadle v Dlouhé. A při této příležitosti vznikl i náš rozhovor pro 1. kulturní portál Scena.cz.

Můžete se představit?
Dobrý den ... jmenuji se Eva Novotná, je mi 32 let, a jsem už 10-12 let herečka Národního divadla Brno. A mám tříletou dceru... A to je asi tak všechno.

Ale já toho budu chtít slyšet trochu více... V jakém jste se narodila znamení a kde?
Jsem ve znamení Střelce (a to sedí) a narodila jsem se v Kyjově na jižní Moravě.

Takže tanec a zpěv jste dostala do vínku?
Právě že vůbec ne. Nedávno jsme měli premiéru Gazdiny roby, a tam se právě ukázalo, že zpěv a tanec mě na Moravě minul. Mně se líbí ty tradice, ale nechodila jsem ani tancovat ani zpívat do souboru.

To nemáte ani sklípek?
Ten máme společně se sousedy – to nás tedy nemíjí (smích). Ale pokud jde o umělecké tradice, tak z rodiny žádný základ nemám – maminka je lékařka a tatínek učitel.

Můžete tedy prozradit, jak jste se dostala k divadlu?
Dostala jsem se k němu tak, že jsem podala přihlášku na školu a dostala jsem se tam. (smích)

Dobrá, ale určitě jste měla nějaké pohnutky...
Úplně upřímně?! Chtěla jsem mít dva měsíce prázdnin, a nechtěla jsem být učitelka... a jiné povolání to nemá. Je fakt, že jsem se moc dobře neučila, takže doktorka jsem být nemohla, a učitelka – jak už jsem říkala – jsem být nechtěla. Ale lákalo mě něco kreativního, co nemá úplně sevřený režim – asi nejsem moc odpovědná, takže mít kromě sebe, manžela a dětí zodpovědnost ještě za další lidi, to by pro mě nebylo.

Takže jste do toho skočila po hlavě?
Doslova. Nejprve jsem zkoušela přijímačky na DAMU do ročníku Borise Rösnera a Věry Galatíkové, ale nevzali mě. Ale ani jsem moc nelitovala, protože se mi Praha tehdy zdála daleko. Ale brala jsem to jako takové zkoušky nanečisto, kde jsem zjistila, co vlastně na podobné škole chtějí. Pak jsem to zkusila do Brna na JAMU a tam mě přijali do ročníku Václava Martince.

A po škole?
Končila jsem v sezóně1999-2000, byla jsem nejprve půl roku na pracáku, poté jsem asi půl roku jezdila se zájezdovýma pohádkama s Matějem Dadákem, pak jsem začala hostovat v Národním divadle a už jsem tam zůstala...

Jak se stalo, že vás oslovili právě z Národního?
Myslím, že v té době byly všechny mladé herečky těhotné, a tak si na mě vzpomněl tehdejší dramaturg Národního pan Miroslav Plešák, kterého jsme měli v posledním ročníku na JAMU jako ročníkového vedoucího.

V činohře Národního divadla Brna jste už dvanáct let. A jak se tak dívám, máte teď na repertoáru prakticky samé hlavní role...
Je pravda, že v tomhle mám docela štěstí. Dva roky jsem si zvykala v menších rolích, a pak mi začali dávat velké příležitosti – hezké role, ze kterých mám radost. Nejnověji to je Gazdina roba a Marnie.

Dá se říci, že některou z rolí máte raději než ostatní? Která je vám zvlášť příjemná?
Příjemné role? To byly všechny, které jsem dělala s režisérem Čičvákem. Nějak jsme si sedli, navíc jsme vrstevníci, což podle mého také hraje svou roli. Vlastně úplně první rolí v ND byla Helena ve Snu noci svatojánské v jeho režii, kvůli té mě vlastně angažovali. V Kafkově Procesu mi svěřil roli Frídy, v Emilii Galotti hraběnku.

V Čičvákově režii jste hostovala také v pražském Činoherním klubu...
Ano, to bylo v Rodinné slavnosti a Amfitryonovi.

Diváci vás znají také ze seriálu Velmi křehké vztahy. Jak jste přišla k této roli?
Vzpomněl si na mě bývalý šéf činohry ND Brno Miloslav Mejzlík, když sháněli do nové řady VKV blondýnu – tak jsem se hodila.

Máte tříletou holčičku – jak zvládáte propojovat divadlo s rodinou?
Není to tak zlé – vzhledem k tomu, že se na scéně střídáme s baletem, není těch představení zase tolik. Měla jsem pracovní období, kdy se dva dny po premiéře začala zkoušet nová hra, a to už se teď neděje. Když jsem teď byla tak hezky oceněna, tak jsem si do proslovu připravila větu : I když trávím v divadle 99% času, tak mi dcera pořád říká maminko... (smích)

Na nedostatek rolí si rozhodně nemůžete stěžovat...
To je pravda. V říjnu jsme měli premiéru Gazdiny roby, teď jsme dozkoušeli Lakomce se Zdeňkem Dvořákem v hlavní roli, kde hraju dceru. A začneme zkoušet v Redutě Vieweghovu hru Růže pro Markétu.

Asi se při vaší vytíženosti ani nebudu ptát na koníčky...
Můj koníček je spát (smích). Jsme ráda za divadelní prázdniny, kdy si přece jen odpočinu.

Eva Novotná (1976)
Narodila se v Kyjově, kde vystudovala gymnasium. Po maturitě byla přijata ke studiu herectví na brněnské JAMU. První hostovačka na scéně Mahenovy činohry byla Fína v inscenaci Brechtova Pana Puntily a jeho služebníka Mattiho, druhou Helena v inscenaci Shakespearova Snu noci svatojanské. Za své výkony na velké i malé scéně ND Brno získává pravidelně divácké ceny (mj. titulní role v Manon Lescaut).
Nyní ji můžete vidět např. ve ŠKOLE ŽEN, ŠKOLE MANŽELŮ, v KRVAVÉ SVATBĚ, ve hře MŮJ NESTROY hraje Marii Weilerovou. Nejnověji se objevuje jako titulní postava v KRÁLOVNĚ MARGOT a MARNIE či Eva v GAZDINĚ ROBĚ. V seriálu Velmi křehké vztahy hraje dr. Lacinovou, často účinkuje v rozhlase a v dabingu. Se svým partnerem , dramaturgem Martinem Kubranem, má dceru Evu.