Scéna.cz 

Třicet tisíc divadelních amatérů

Amatérskému divadlu se v České republice se prý věnuje takřka 30.000 dospělých lidí, sdružených do dvou tisíc souborů. Většinou připravují činoherní představení, jen malou část mezi nimi tvoří amatérští loutkáři (ti mají zhruba 350 souborů se čtyřmi tisíci členů). Zájmová umělecká činnost je nezávislou občanskou aktivitou, vnímanou jako veřejně prospěšná. U divadelních ochotníků nehraje vzdělání ani praxe podstatnou roli, i když ochotnické začátky mají v životopisech například Ema Destinnová, Eduard Kohout a Jiří Sovák.
Nezřídka kdy se stává, že se amatérské a profesionální aktivity prolínají. Pro současný vývoj je typickým rysem kvantitativní vzestup těchto aktivit. Pokud jde o uměleckou kvalitu, vyrovnává se do průměru.

„V amatérském divadle je špička úzká; naopak se zvyšuje počet souborů takzvaného sousedského divadla, které rezignuje na kvalitu a dává přednost funkci socializační a relaxační,“ říká vedoucí neprofesionálních uměleckých aktivit Artama Lenka Lázňovská. A zatímco v některých oborech klesá počet velkých těles (například ve sborovém zpěvu dospělých převažují komorní ansámbly, ubylo velkých symfonických těles a dechových orchestrů), v divadle naopak převládají velké a početně obsazené inscenace. Nejstaršími ochotnickými soubory s více než dvousetletou tradicí jsou Krakonoš z Vysokého nad Jizerou, Jiří Poděbradský z Polné a Luže z Chrudimi. Zatímco některé soubory se výrazně soustředí spíše na to, aby hrály v různých částech svého regionu a nedělají si ambice na ocenění (ba ani ne na účast na festivalech), jiné jsou experimentálním zaměřením orientovány spíše na podobné festivaly a pro vystupování v menších klubových zařízeních pro vyhraněnou vrstvu diváků. V Čechách a na Moravě v současné době existuje velké množství přehlídek, ať už místních, městských, regionálních či celostátních.
Podle L. Lázňovské se prý zvýšil zájem o veřejnou prezentaci tvorby. Například reakcí na počet studentských souborů je změna koncepce divadelní části Náchodské prima sezony, která se stala specializovanou přehlídkou s výběrem z krajských kol. Intenzivní jsou mezinárodní kontakty pořadatelů přehlídek, což přináší bohatší zahraniční účast na akcích v ČR (ale především se Slovenskem).
Mezi celostátní přehlídky patří například pohybové divadlo v Kolíně a Třebíči, Šrámkův Písek, Wolkrův Prostějov, Jiráskův Hronov (který má téměř neuvěřitelnou tradici 76 let trvání), Dětská scéna v Trutnově, Loutkářská Chrudim, festivaly v Zábřehu na Moravě či Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou. Napajedla na Zlínsku hostí nejstarší moravskou soutěž amatérských scén, která se chystá na jubilejní padesátý ročník.
Základní jednotkou u kolektivních oborů je soubor, a tak přibylo občanských sdružení. Další působí při domech kultury, školách, domech dětí a mládeže či středisek volného času, která jim poskytují zázemí a pořádají festivaly. Praha je tradičně nejsilnější ve všech oborech.
Financování neprofesionálních uměleckých aktivit spočívá podle Lázňovské na vícezdrojovém principu. Vedle soukromých zdrojů každého jednotlivce mezi ně patří veřejná podpora z obecních a krajských rozpočtů, státní správa, především ministerstvo kultury, a sponzoři.