zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Antická tragédie v Rokoku

Jana Stryková coby Kassandra

autor: archiv divadla   

Divadlo Rokoko připravilo jako první premiéru sezóny 2005/2006 první díl Aischylovy trilogie Oresteia – Agamemnón (v dlouhodobé koncepci se počítalo s tím, že během dalších sezón budou uvedeny další dva díly, ale vzhledem k tomu, že není jisté, jak dlouho současný soubor v divadle setrvá, možná se dalších dílů dočkáme už v této sezóně). Oresteia pokračuje v dramaturgické linii uvádění klasických textů ve výrazné interpretaci, kterou začalo Moliérovým Donem Juanem v rockovém kabátě. Narozdíl od této hry však Oresteia zachovává bez výhrad původní text, výrazný výklad tentokrát spočívá v inscenačním řešení.

Tvůrcům inscenace (režie Thomas Zielinski) připadla paralela nesmyslné desetileté války podobná současné situaci, kdy se Američané vydali „napravovat situaci v Iráku“. To je také důvod, proč se na plakátě (pro neinformovaného diváka nelogicky) objevuje fotografie George Bushe.
Scéna, na níž se celý děj odehrává, připomíná barevnou kombinací a také strukturou prostoru s řečnickým pultem uprostřed fašistickou symboliku (rudý sál s emblémem černého V na bílém pozadí). Nápaditě je řešen chór, který nevidíme živý, ale jako by snímaný filmovými kamerami na dvě plátna obklopující prostor, teprve na konci vtrhnou tito lidé živí do sálu. Je tu možnost soustředit se na detaily tváří, nicméně nápad po nějaké době ztrácí na údernosti a máme pocit určitého stereotypu.
Celý „příběh“ je rámován temperamentním tancem Klytaiméstry (Alena Štréblová) s jejím milencem (vidíme je pouze jako černé stíny tančící v rudé výhni sálu). Agamemnón (Václav Mareš) přichází z vítězné války domů, nerozeznání jak kostýmem (krátká kožená bundička), účesem, úsměvy, pohyby a stylem řeči od známé image George Bushe. Proslovy Agamemnóna a Klytaiméstry jsou prázdnými slovy, které prolíná skandování davů. Nevěří jim ani oni, ani jejich posluchači – ale je to protokol, tohle se očekává. S Agamemnónem přichází věštkyně Kassandra (Jana Stryková), zahalená v černém arabském šatě, pronášející hořce své vize neblahé budoucnosti. Zločin spáchaný Klytaiméstrou na Agamemnonovi a Kassandře poznáme jen z výkřiku za scénou a zkrvavených šatů Klytaiméstry.
Zajímavá – silně protiamerická - koncepce by jistě udělala radost některým západním intelektuálům. Celkově ale představení chvílemi působí až příliš plakátově, vnějškově.

Aischylos Oresteia I – Agamemnón
Překlad Petr Borkovec a Matyáš Havrda; režie Thomas Zielinski; scéna Jaroslav Bönisch; kostýmy Tereza Šímová a hudba Karel Albrecht; dramaturgie Vladimír Čepek, Valeria Schulczová a Tomáš Svoboda. Divadlo Rokoko 21. října 2005

23.10.2005 19:10:17 Jana Soprová | rubrika - Recenze

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - Recenze

Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla

Robert Mikluš (Mefisto)

Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev ...celý článek



Časopis 17 - sekce

HUDBA

Zemřel Dušan Grúň

Dušan Grúň

Zemřel slovenský legendární zpěvák Dušan Grúň (*26. 5 1942 - †22. 4. 2024). Narodil se v Žilině, ale jeh celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Oceněné drama Píseň jmen

Píseň jmen

Píseň jmen
Tim Roth a Clive Owen jako přátelé, do jejichž dětství vstoupila druhá světová válka. Oceněné ka celý článek

další články...