Scéna.cz 

Divadelní tipy 43. týden

Jiřina Bohdalová očima Jana Špáty
Nejpopulárnější česká herečka z pohledu klíčové osobnosti české dokumentaristiky Jana Špáty, jehož 90. výročí narození si právě dnes připomínáme (1994). Díl cyklu GEN věnovaný Jiřině Bohdalové patřil k divácky nejúspěšnějším už při svém prvním uvedení v roce 1994. Důvod, proč tomu tak bylo, je velmi prostý. Nejpopulárnější českou herečku posledních desetiletí, a patrně také našeho nejlepšího ženského komika století, portrétoval Jan Špáta – režisér a kameraman, legenda českého dokumentu. Svým pověstným lidským vhledem zachytil intimní výpověď a svébytnost herečky, kterou většina diváků zná především skrze komicky stylizované role a pověst národní bavičky.
Vysílání: 25.10., 17.50 hod., ČT2

Uchem jehly
Setkání Zbigniewa Czendlika s divadelním, filmovým a televizním hercem a členem Dejvického divadla Pavlem Šimčíkem. Režie L. Cmíral (Premiéra). Pozvání do dnešního dílu pořadu Uchem jehly přijal Pavel Šimčík, český divadelní, filmový a televizní herec. Rodák z Prahy, který vystudoval herectví na katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU pod vedením Miroslava Krobota, který ho také přivedl do dlouholetého angažmá v Dejvickém divadle. Kromě herectví se věnuje také hře na kytaru, běhání či rapu. O hraní ve filmu i na divadle, sportu i rodině si s ním bude povídat Zbigniew Czendlik.
Vysílání: 30.10., 12.20 hod., ČT2
Opakování: 03.11., ČT2., 05.11., ČT2

Jiří Suchý: Recitál 1964/2019
"Stejně, musíme si jednou zahrát v Rudolfinu. Tam bejvá vždycky slušně naladěný piáno, a potom, to je to hlavní, tam choděj fajnový lidi," říká v mezihře písně "Tři tety" Jiří Šlitr. Festival Struny podzimu splnil Šlitrovo přání při příležitosti 50 let od jeho úmrtí projektem, jehož středobodem je druhá polovina slavné dvojice, žijící klasik Jiří Suchý (2017). Režie R. Vodrážka. Na festivalu Struny podzimu ožil v koncertní podobě legendární televizní pořad Recital 64, pásmo písniček Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra natočené roku 1964 v režii Jána Roháče v poutavých kulisách barrandovského ateliéru. Návštěvníci koncertu a s nimi i televizní diváci dnes se mohou těšit na exkluzivní hudební zážitek s nesmrtelnými písničkami nejen z tzv. zlaté éry Semaforu v autorské interpretaci Jiřího Suchého, umocněný scénou Michala Cabana, který vytvořil v Rudolfinu prostředí evokující atmosféru původního televizního pořadu. Průvodcem koncertu byl Jiří Suchý, který naznačil, proč vlastně vznikl Semafor, a vtipně komentoval písně a jejich osudy. Poslechněte si hity z raného období divadla – Margareta, Bledá slečna, Labutí píseň, Tento tón mám rád, Klokočí, Mississippi, Tereza, Pramínek vlasů, Kamarádi, Blues na cestu poslední, Jó, to jsem ještě žil, Na shledanou, Hluboká vráska a další.
Vysílání: 28.10., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 29.10., ČT art

Cesta dlouhým dnem do noci
Dávné rodinné strasti, psané vlastními slzami a krví. Události jediného srpnového dne vyústí v úplný rozklad jedné zdánlivě dokonalé rodiny. Katharine Hepburnová ve filmové adaptaci autobiografické divadelní hry Eugena O´Neilla. Americké drama (1962). Dále hrají: R. Richardson, J. Robards, D. Stockwell, J. Barrová. Režie Sidney Lumet (Premiéra). Čtyřnásobný nositel Pulitzerovy ceny a nositel Nobelovy ceny za literaturu Eugene O'Neill (1888–1953) bývá považován za otce amerického moderního dramatu. Ve své tvorbě nejčastěji reflektoval v různých variacích téma rozkladu rodinných vztahů a hodnot s tragickým vyústěním. V celém jeho díle také můžeme zaznamenat autobiografické prvky, které odrážely jeho komplikovaný osobní život. O'Neillovo dílo se definitivně završilo až po jeho smrti, kdy byly publikovány jeho poslední hry. Tou nejosobnější a nejvýznamnější byla Cesta dlouhým dnem do noci. Autor během svého života dlouho bránil jejímu uvedení, protože v ní kromě sebe nelítostně vypodobnil vlastní rodiče a bratra. Jak sám uvedl, jednalo se o drama psané slzami a krví. V psychologickém dramatu sice pozměnil jména hlavních postav, ale základní předobrazy postav – matka závislá na morfinu, zahořklý lakomý otec i výbušný bratr a jeho alkoholismus odpovídaly skutečnosti. Nekompromisní umělecká výpověď o vlastní rodině představuje dodnes jedno z vrcholných děl autobiografického žánru.
Ačkoliv si Eugene O'Neill přál, aby byla hra publikována až čtvrt století po jeho smrti, dočkala se uvedení již v roce 1956 na divadelních prknech ve Stockholmu a následně na Broadwayi. Náročnou látku zfilmoval o šest let později hollywoodský klasik Sidney Lumet. Jako matka závislá na morfinu ve filmu zazářila hvězdná Katharine Hepburnová, která byla za svůj výkon po zásluze nominována na Oscara. Děj je zhuštěn do jediného srpnového dne v roce 1912 a odehrává se na letním rodinném sídle, kde tráví závěr léta manželé Tyroneovi se svými dvěma dospělými syny. Zdánlivá dovolenková idyla se rozplyne během jediného odpoledne a vyústí v úplný rozklad celé rodiny. Všichni čtyři se snaží o vzájemné pochopení, jenže se jen čím dál víc utápí v dávných křivdách, výčitkách a hádkách. Nadcházející soumrak a padající mlha značí osud celé rodiny, pro niž osobní sebedestrukce představuje jedinou možnou úlevu.
Vysílání: 30.10., 21.40 hod., ČT art