Italové v Praze
autor: archiv divadla
Další výjimečné hostování zažilo v těchto dnech Stavovské divadlo. Italské Teatro di Roma přivezlo do Prahy Paměti císaře Hadriana v režii Maurizia Scaparriho (poprvé uvedeno v roce 1989 v Hadrianově vile). Toto hostování je jen počátkem spolupráce s římským divadlem, s nímž nás mnohé spojuje. Jednou z jeho hereček je Jitka Frantová, a jeho ředitel Giorgio Albertazzi je režisérem filmu Andělé moci podle hry Pavla Kohouta (roli herečky inspirovanou osudem Vlasty Chramostové v něm hrála právě Jitka Frantová). Albertazzi neopomněl při své návštěvě v Praze při setkání po představení vzdát hold V. Chramostové. Národní divadlo na počátek příštího roku připravuje projekt, v němž si zahrají společně J. Frantová a její učitelka z Konzervatoře V. Chramostová.
Právě Giorgio Albertazzi (1923) byl protagonistou inscenace, kterou měli čeští diváci možnost vidět ve dnech 20. a 21. listopadu 2004 ve Stavovském divadle. Paměti císaře Hadriana, inspirované románem M. Yourcenarové, jsou pozoruhodným textem, v němž starý muž na pokraji smrti vzpomíná na nejdůležitější okamžiky svého života. Albertazzi, ač v civilu drobný, působí na scéně v bílé tóze velkolepě. Gesta, které známe ve zkamenělé kráse antických soch, jako by mu byla přirozeností.
Starý muž přichází ze světla, z horizontu scény jako by z jiného světa, aby se na scéně setkal se stíny svých blízkých a vyprávěl nám svůj životní příběh. V centru pozornosti stojí nejen jeho životní filozofie (Každý má jít svou cestou. Každý má mít svůj cíl. Ten můj je skryt v jediném slově: krása), ale především jeho silný vztah ke krásnému mladíkovi Antinoovi, který v útlém věku tragicky zahynul (v tomto pojetí spáchal sebevraždu). Příběh, sledující kroky Hadriána k moci, jeho vztahy k mužům a ženám, kteří jej obklopovali, směřuje k nejdůležitějšímu vztahu, který poznamenal jeho život navždy. I když Albertazzi jako Hadrián pouze vypráví, dočkáme se skutečně syntetického divadla. Hraje prázdné jeviště, mistrné proměny osvětlení, působivé melodie na živo zpívaných písní a na závěr vize Antinooa (Fabio Correnti), který na scéně působí jako ztělesnění řecké kalokagathie. Tančí s lehkostí, půvabem, v němž nechybí erotický podtext a publikum jej odměňuje spontánním potleskem.
Nezbývá, než poděkovat italským umělcům výkřikem BRAVO!
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Ze zlaté kapličky
Bílá Voda míří na prkna naší první scény
Činohra národního divadla chystá dramatizaci románu Bílá voda od spisovatelky Kateřiny Tučkové. Premiéra 9. kv ...celý článek
Laterna fest 2024
Druhý ročník mezinárodního festivalu multižánrového divadla na Nove& ...celý článek
Časopis 18 - sekce
HUDBA
Zlatá Lýra představí festival jako fenomén doby
Hudební inscenace plná známých hitů a příběhů československých zpěváků a zpěvaček – to je Zlatá Lýra. Ús celý článek
OPERA/ TANEC
Festival Za poklady Broumovska s prvomájovou předehrou
Ve středu 1. května 2024 zazní první z koncertů 19. ročníku festivalu Za poklady Broumovska. Během festivalové celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Filmové tipy 19. týden
Želary
Anna Geislerová ve strhujícím příběhu, který uvádíme u příležitosti výročí květnových dnů, konce 2. celý článek