Scéna.cz 

K životnímu jubileu Zdeňka Černína

Režisér, pedagog a herec, ale také umělecký šéf opavské činohry Zdeněk Černín se dožívá významného životního jubilea. Počátkem září vstoupí do svých abrahámovin.
Vystudoval vojenské gymnázium v Opavě a herectví na brněnské JAMU pod vedením profesorů Rudolfa Krátkého, Jaroslava Dufka a Pavla Hradila. Své první profesionální angažmá nastoupil v Severomoravském divadle v Šumperku, kde během dvou sezón vytvořil např. role Thyla Ulenspiegla ve stejnojmenné Gorinově hře, D´Artagnana v muzikálu Tři mušketýři po třiceti letech či hlavní mužskou roli v Gelmanově hře My, níže podepsaní.
Po dvou letech šumperského působení se Zdeněk Černín vrací do Brna, tentokrát do souboru Mahenovy činohry. Jednou z nejvýznamnějších rolí se stal Amadeus (1982) ve stejnojmenné Shafferově hře, kterou později režíroval na jevišti Městského divadla Brno. K dalším významným rolím patřil poručík Emil ve Slaměném klobouku (1987), Bulanov v Lese (1987), Orin ve hře Smutek sluší Elektře (1988), sluha Pomet ve hře Dundo Maroje (1989) či učitel Kudrlička v Našich furiantech (1989).

V roce 1992 odchází Zdeněk Černín ze souboru Mahenovy činohry a působí nejdříve jako herec, později režisér v Městském divadle Brno. Zde se uvedl jako herec v titulní roli Nashovy komedie Obchodník s deštěm a v roce 1994 zde debutoval jako režisér inscenací Naše městečko.

„Pokušení režie“ přišlo až v letech kolem čtyřicítky. Černínův dosavadní režisérský opus vykazuje prozatím bezmála třicet inscenací: na mateřské scéně Městského divadla v Brně, v Opavě, Šumperku, Olomouci, Pardubicích, Českých Budějovicích, Nitře, Košicích, posléze, nikoli však na posledním místě v německém Bautzenu. Opravdu: nebylo toho do té padesátky málo a nebylo to nadarmo. V říjnu 2001 se poprvé představil jako operní režisér na scéně Moravského divadla Olomouc režií Mozartova Dona Giovanniho. Mimo Městské divadlo Brno působí dnes jako umělecký šéf Slezského divadla v Opavě.

Z jeho režijní práce na domovské scéně uveďme - Alžběta Anglická (1995), za niž představitelka hlavní role Zdena Hefortová obdržela cenu Thálie, Heda Gablerová (1996), Othello (1996), Kean IV. a Amadeus (1997), Les (1998), Mistr a Markétka; Naši furianti (1999), Sluha dvou pánů (2000), vlastní text hry Libuša (2001), Libertin (2002), Přelet nad kukaččím hnízdem (2002), Gogolovy Hráči (2003), Čekání na Godota (2003), Racek (2004).
Přejeme hodně režijních nápadů a životní pohody.