zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Jiří Kylián překvapivě

Kylián: Narozen v cizině - Jiří Lábus

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Komorní divadlo Viola (či Poetická vinárna Viola, chcete-li) vstoupila na sklonku října do nové sezóny pod novým vedením Roberta Tamchyny s novými plány. První titul sezóny 2016/17 má název Kylián: Narozen v cizině. Pokud znáte tohoto významného tanečníka a choreografa z jeho práce v Nizozemském tanečním divadle v Haagu, budete bezpochyby překvapeni literárním pořadem, vycházejícím z jeho originálních surreálně laděných povídek. Ti, kdo naopak znají Kyliánovi experimentální filmečky, možná až tak překvapeni nebudou. Tvůrčí trojice, tedy Jiří Kylián jako autor, Jiří Lábus jako interpret a Tomáš Vondrovic jako režisér vytvořili půvabnou komorní inscenaci, kterou můžeme označit jako storytelling, ale s trochou nadhledu jako „multimediální“.

To proto, že jednotlivé sekvence vyprávění o fiktivní postavě Cohena je doplněno projekcemi krátkých filmů, v nichž Cohena (který tak trochu připomíná Charlieho Chaplina, ale i fiktivní postavu Járy Cimrmana) hraje sám Kylián. Postavu vidíme vycházet v dokonalém obleku s buřinkou z moře, kam se zase na konci příběhu vrací. Jistá malebnost a zároveň grotesknost filmových klipů, které doprovázejí přednes povídek, se dobře snášejí s lehce ironickou a zároveň věcnou interpretací Kyliánových povídek Jiřího Lábuse. Herec na počátku přichází na scénu s bustou záhadného Cohena, kterou po celou dobu „hlídá“ představení. Lábus, který jako by byl zároveň vypravěčem i postavou, nás seznamuje s Cohenem, jako s člověkem, který se narodil v cizině. Je tedy zároveň všude cizincem, a zároveň je jako globetrotter všude doma. Jako by volně létal nad světem, a se zvědavostí, lehkým humorným nadhledem, a zároveň melancholií, glosoval zdejší dění, zázraky, které stojí na hranici mezi reálným a virtuálním světem. A jak vnímá postavu Cohena sám Jiří Kylián? Do jisté míry se s postavou Cohena ztotožňuje, dává jí jisté autobiografické rysy, ale zároveň jako by stál nad ní. Prostřednictvím Jiřího Lábuse a také filmové stylizace Jiřího Kyliána tak s Cohenem procestujeme svět, třeba s úhoři putujícími do Severního moře, anebo dokonce na perském létajícím koberci. Svérázný poetický tvar, který zahájil sezónu, se k intimnímu prostředí Violy hodí. Je příjemné tu posedět.

7.11.2016 11:11:27 Jana Soprová | rubrika - Recenze

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Recenze

Nejbližší: přijmout změny vyžaduje odvahu

M. Dancingerová,  A. Rusevová, J. Burýšek a V. Zavadil

Činoherní klub Praha uvádí v české premiéře divadelní hru NEJBLIŽŠÍ amerického dramatika Joshuy Harmona. Tato ...celý článek


Zlatovláska: jevištní adaptaci obohacuje filmový střih

Šimon Obdržálek a Oldřich Kříž (Zlatovláska)

Hudební divadlo Karlín uvádí na Malé scéně klasickou pohádku Karla Jaromíra Erbena ZLATOVLÁSKA v úpravě Jana P ...celý článek


Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla

Robert Mikluš (Mefisto)

Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev ...celý článek



Časopis 18 - sekce

HUDBA

Hudební tipy 18. týden

Janet Jackson

Ikony Kamila Střihavky
Český rockový bubeník Miloš Meier hostem v hudebním cyklu věnovaném osobnostem české celý článek

další články...