Scéna.cz 

Vlasta Chramostová - 90 let

Úsměvy Vlasty Chramostové
Hostem Jaromíra Hanzlíka je nezlomná nositelka odkazu velké herecké generace, která oslavila 17. listopadu své 90. narozeniny. Blahopřejeme! (2007). Režie P. Vantuch. V životě letošní jubilantky Vlasty Chramostové jsou některá data přímo osudová. Nejen 17. listopad, na který připadají její narozeniny a také velký zlom v životě jejím a nás všech, ale například i takový svátek 28. října. V roce 1989 ji kamery Československé televize zachytily na Václavském náměstí jako nepřátelský živel, o 10 let později v tentýž den přebírá na pražském Hradě vyznamenání. I o těchto peripetiích bude herečka vyprávět v tomto pořadu. Připomeneme si její nezapomenutelné herecké kreace televizní i filmové z 50. a 60. let, ale také dlouhých dvacet let, kdy nesměla veřejně vystupovat. Hlavně se však necháme okouzlit jadrným humorem, věcným nadhledem a sebeironií, kterými Vlasta Chramostová vládne a díky nimž dokázala překonat nespočet osudových příkoří.
Vysílání: 19.11., 08.05 hod., ČT1, Vlasta Chramostová – 90 let

P.F. 77
Kariéra, přátelství a láska v době normalizace... Příběh o cti, morálce a lidské důstojnosti v hlavní roli s Vlastou Chramostovou (2003). Dále hrají: J. Langmajer, S. Jachnická, I. Racek, M. Stropnický, D. Kolářová, J. Vinklář, Z. Rohlíček, M. Maurerová, M. Hofmann a další. Scénář J. Mašínová a P. Kohout. Kamera T. Sysel. Režie J. Brabec. Příběh kantorky, slavné herečky a jejích studentů je zasazen do dobového rámce utužené normalizace, do doby, kdy se po okupaci sovětských vojsk snažila většina přežít v šedé zóně, a v boji proti režimu byla ochotna riskovat své postavení jen hrstka odvážných. Herečka Damiánová připravuje na DAMU se svými studenty Shakespearovu tragédii Romeo a Julie. Je mezi nimi zamilovaná dvojice - nadaný student Petr, který hraje Romea, a jeho dívka Hanka, která zkouší roli Julie. Právě se zformovala Charta 77 a stranické orgány DAMU útočí na své pedagogy, aby ji odsoudili. ÚV KSČ zorganizuje shromáždění umělců a tvůrčích pracovníků v Národním divadle. Všichni vědí, o co půjde: odsoudit Chartu 77 a demonstrovat věrnost straně a vládě. Damiánová stojí před dilematem. Jednalo-li by se pouze o ni, reagovala by nekompromisně. Jenže na ni snacha vyvíjí nátlak. Jde o kariéru jejího syna. Všichni čekají, jak se Damiánová zachová, nejvíc její studenti. A drama spěje k závěrečné tragédii...
Působivý příběh o morálce, svědomí i o lámání charakterů natočil režisér Jaroslav Brabec podle scénáře Pavla Kohouta a s využitím archivních záběrů, které jsou v místy černobílém ladění organicky vrostlé do obrazového ztvárnění atmosféry doby. Svou velkou roli tu dostala herečka Vlasta Chramostová, která se 17. listopadu dožívá devadesáti let.
Vysílání: 14.11., 21.50 hod., ČT2

Paralelní portrét
Osud tomu dal, že vynikající herečka Vlasta Chramostová slaví své 90. narozeniny v Den boje za svobodu a demokracii. Za svým životem, poznamenaným paradoxy našich poválečných dějin, se ohlíží po boku svého manžela, kameramana Stanislava Miloty (2005). Scénář a režie J. Brabec. Žádná naše herecká osobnost svým údělem i uměním neodráží pohnuté osudy naší republiky v posledních desetiletích tak jako Vlasta Chramostová (*1926). A asi se najde málokdo, kdo by dokázal o zmarněné kariéře a bezpočtu hořkých zklamání vyprávět s takovou mírou sebekritiky i jiskřivého nadhledu, jako ona. Jako studentka musela v období protektorátu opustit konzervatoř a obětovat hereckou průpravu fyzické práci během totálního nasazení. Nicméně se dočkala zadostiučinění, jelikož o nadanou dívku projevilo hned po válce zájem brněnské Národní divadlo a od roku 1950 byla v trvalém angažmá Divadla na Vinohradech, tehdejšího Divadla československé armády. V té době měla před sebou skutečnou kariéru jako mladá, energická a talentovaná dívka. A přesně takové potřeboval československý film, jenž udělal rychlý proces s filmovými hvězdami. Kvůli vysokým ambicím a okouzlení světem kolem filmové kamery nebylo u Vlasty místo pro reflexi rolí ve filmech oslavujících nové pořádky a rovněž se neubránila mefistofelským pokušením ze strany režimu. Soukromá tragédie na nějaký čas odpoutala herečku od jeviště a filmového plátna, vrátila se však v polovině šedesátých let a dočkala se od režisérů celé řady pozoruhodných rolí. Vrcholem štafety úspěchů bylo sugestivní ztvárnění paní Kopfrkinglové v temném snímku Juraje Herze Spalovač mrtvol.
Posledním pohledem této tragické postavy do kamery se Vlasta Chramostová v podstatě loučila s filmem na dlouhých dvacet let. Po příjezdu vojsk Varšavské smlouvy společně s manželem Stanislavem Milotou zachycují dění v ulicích Prahy a jako jediní dobrovolní dokumentaristé zaznamenávají i průběh nelegálního sjezdu reformních komunistů. V následujících měsících herečka vystupuje ze strany a odchází z Divadla na Vinohradech na protest za odvolání jeho ředitele Františka Pavlíčka. Ještě několik let dostává příležitostné role na jiných scénách a v televizních inscenacích, ale roku 1973 je definitivně rozhodnuto o jejím zákazu veřejného vystupování. Vlasta Chramostová si cestu k věrnému publiku nachází díky bytovému divadlu, které organizovala se svým manželem v rámci disidentské činnosti chartistů, mezi něž oba patřili. V osmdesátých letech však tlak StB znemožnil i domácí představení a Vlasta Chramostová se Stanislavem Milotou tráví většinu času mimo Prahu jako výrobci lamp. S revolučními událostmi 1989 se oba dočkali rehabilitace a Vlasta angažmá v Národním divadle. Zde také po dvou desetiletích ukončila symbolicky svou hereckou kariéru v divadelní hře Václava Havla Odcházení a v její následné filmové adaptaci. Portrét charismatické herečky i obraz jejího manželského soužití, v němž nikdy nechybí místo pro humorné eskapády, natočil v roce 2005 režisér a kameraman Jaroslav Brabec. Jeho uvedením blahopřejeme Vlastě Chramostové k jejímu životnímu jubileu.
Vysílání: 16.11., 20.20 hod., ČT art, Vlasta Chramostová – 90 let