zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Garderobiér ve Spolku Kašpar

Miloš Kopečný a Ladislav Frej

autor: archiv   

„Londýn je bombardován, herec k smrti unavený, přesto budeme hrát – jako vždycky.“ Inscenaci Garderobiér, jež se stává velmi dobrým soustem pro samotné divadelníky, neboť se hraje divadlo na divadle, inscenoval se spolkem Kašpar jeho kmenový režisér a principál Jakub Špalek takřka za rohem stejného titulu v Divadle v Dlouhé. V hlavních rolích hrají Miloš Kopečný coby Norman a Ladislav Frej coby Sir, třetí k nim je Lady v podání Mileny Steinmasslové.
Režisér Jakub Špalek vsadil na hereckou konstelaci protagonistů. Není pochyb, že Ladislav Frej, ostřílený scénami v Národním divadle Praha a Divadlem Na Vinohradech, dodá Sirovi patřičné charisma. Postava Sira, sama o sobě velmi efektní, vyžaduje zejména zkušenosti s Shakespearovými dramaty – sám Sir to často zdůrazňuje a obrací se k „našemu Willíkovi“, inscenace Krále Leara je právě nasazená na repertoáru ve zmíněném londýnském divadle.

Daleko pestrobarevnější se jeví v předloze právě Norman. Ten ponejprv vzbuzuje obrovské sympatie diváků, snaží se zachránit vyprodané divadlo, když právě Sir trpí před představením nervovým záchvatem, ale postupně odhaluje ostatní temnější stránky svého charakteru, psychickou labilitu, žárlivost, krutost, slabošství a závislost na alkoholu. Zejména ta je ve Špalkově koncepci velmi zdůrazněna. Režisér dále vsadil na Normanovu psí věrnost – má na scéně svůj „pelíšek“ u pravého portálu, kam se chodí schovat, když páníček dupne, právě v tomto místě Norman otevírá i zakončuje celou inscenaci.

Začátek hry postavil režisér Jakub Špalek ve stylu rozhlasové inscenace. Lady a Norman spolu rozmlouvají o zdravotním stavu Sira na velmi kultivované hlasové úrovni, scénu osvěcuje jediný reflektor a hra v prostoru pomyslné chodby získává napětí. Ovšem s tímto stylem nelze vydržet na divadle dlouho. Vzápětí přichází Sir. Pro jeho ztvárnění má Ladislav Frej veškeré předpoklady – fotogenický obličej, zdůrazněný později líčením na Krále Leara i learovský kostým. Pomalu tak začne herecky převládat. Jedinou silnou protihráčkou mu byla Lady v podání Mileny Steinmasslové. Naplno mu dokázala vmést do tváře – „Látám ti tvoje spodky a ty jen tyranizuješ. Ani rozvést se nedokážeš, aby ti neunikl šlechtický titul.“ Škoda. že režisér Špalek více nepracoval s osudy a charaktery ostatních postav.
Normanovi chybí šťáva. Miloš Kopečný pouze balancuje nad propastí hereckých možností, zůstává ve Frejově stínu I závěrečná nenávistná obžaloba Sira a vlastního osudu vyznívá hluše a bezbarvě. Pouze ve výstupu s Irenou, hereckou elévkou, ukáže publiku energii a hereckou jistotu. Ostatní postavy, byť rovněž psychologicky zajímavé, se v inscenaci téměř ztrácejí a vystačí většinou jen s povrchními znaky.
Přímočaré režijní koncepci se nevymykalo ani výtvarné řešení scény. Scénograf Ondřej Nekvasil plně respektuje dobu, ale to, že jsme v Londýně lze vyčíst jen z programu. V prostředí herecké šatny se vyhnul obvyklému klišé – umístění kostýmů k horizontu. Kostýmy visí v přenosném šatníku se zásuvkami a podtrhují improvizaci na hereckém zájezdě. Ovšem lineární umístění divanu, stolku, křesla a dveří berou prostoru žádoucí plasticitu a stolek s líčidly v portálu nutí herce běhat stereotypně přes celou šířku jeviště.
Vedle toho poskytl velmi zajímavé řešení jeviště na jevišti resp. divadelního zákulisí. Náhled do bočních portálů umožňoval sugestivní svícení, herecká akce opět „rozhlasově“ získala napětí a obrazotvornost.
Kostymérka Vlaďka Prudičová odvedla v případě některých postav velmi dobrou práci. Celkově se držela inscenačního, tedy dobového stylu. Pouze Lady se dal vytknout černý klobouk k béžovému kostýmu.

Přes všechny výhrady se představení neslo v příjemném duchu tragikomedie a bude jistě divácky úspěšné. Jen je trochu škoda, že mu občas chybí důslednější režijní vedení, které by umožnilo vyniknout epizodním postavám a především podepřelo Normana.
Vždyť právě o něm celá hra je.

Ronald Harwood: Garderobiér
Překlad Jan Hančil, režie Jakub Špalek, scéna Ondřej Nekvasil, kostýmy Vlaďka Prudičová.
Osoby a obsazení: Norman (Miloš Kopečný), Sir (Ladislav Frej), Lady (Milena Steinmasslová), Madge (Jelena Juklová), Geoffrey Thornton (Karel Hlušička), Irena (Markéta Coufalová) a Oxenby ( František Kreuzmann).
Divadelní spolek Kašpar 21. listopadu 2003.

26.11.2003 23:11:02 Josef Meszáros | rubrika - Recenze

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Recenze

Zlatovláska: jevištní adaptaci obohacuje filmový střih

Šimon Obdržálek a Oldřich Kříž (Zlatovláska)

Hudební divadlo Karlín uvádí na Malé scéně klasickou pohádku Karla Jaromíra Erbena ZLATOVLÁSKA v úpravě Jana P ...celý článek


Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla

Robert Mikluš (Mefisto)

Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev ...celý článek


Nejbližší: přijmout změny vyžaduje odvahu

M. Dancingerová,  A. Rusevová, J. Burýšek a V. Zavadil

Činoherní klub Praha uvádí v české premiéře divadelní hru NEJBLIŽŠÍ amerického dramatika Joshuy Harmona. Tato ...celý článek



Časopis 18 - sekce

HUDBA

Ska Wars v Malostranské Besedě

Green Småtroll

Reggae vrací úder. Mezinárodní den Hvězdných válek každoročně připadá na 4. května, letos Prahu ale uchvátí po celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Oceněné drama Píseň jmen

Píseň jmen

Píseň jmen
Tim Roth a Clive Owen jako přátelé, do jejichž dětství vstoupila druhá světová válka. Oceněné ka celý článek

další články...