Scéna.cz 

Kupec benátský z RSC

Poněkud netradičně měli čeští diváci možnost vidět celosvětový přenos divadelního představení z Británie vidět i uprostřed léta, 22. července 2015. I když pražské kino Aero nebylo úplně narvané, v horkém létě si sem našlo cestu docela dost diváků, včetně profesionálů z oboru. Jednalo se o novou inscenaci Kupce benátského z divadla Royal Shakespeare Company ve Stratfordu nad Avonou.

Kupec benátský je paralelně hrán také v londýnském Globu, a v této konfrontaci u britské kritiky získala ta stratfordská méně hvězdiček. My takovou možnost srovnání nemáme. Nicméně lze říci, že inscenace z RSC v režii mladé režisérky Polly Findlay (v minulé sezóně jsme měli možnost v rámci přenosů NT Live vidět její Ostrov pokladů z Národního divadla) má své kvality a zajímavost. Ovšem, poukazuje-li se v propagačních materiálech, že její koncepce příběhu je novátorská, dovolím si polemizovat. Výrazné téma homosexuality, procházející celým dějem a vytvářející logické vysvětlení, proč kupec Antonio tak ochotně dotuje rozmařilý život Bassania, se už objevilo ve filmu s Al Pacinem a Jeremy Ironsem z roku 2004. Pro české divadelní fanoušky připomínám, že v mnohých motivech stratfordská inscenace připomene Kupce benátského, kterého v pražském Stavovském divadle uvedl v roce 2009 Martin Čičvák.

Mluvme ale o inscenaci Polly Findley, která vytvořila společně se scénografem Johannesem Schützem divácky atraktivní show. Scéna obklopená ze tří stran diváky je velmi jednoduché a zároveň efektní. Skládá se celá z kovových plátů, které pokrývají nejen podlahu jeviště, ale i horizont stoupající do výšky 7 metrů. Nad ním, v závratné výšce, je nejprve uvězněna Shylockova dcera Jessica, a v průběhu představení se tu objevují zpívající andělíčci rytmizující děj. Hlavní vizuální efekt spočívá v tom, že v kovu se odráží (a jaksi zdvojují) nejen samotní herci, ale i diváci. V pozadí scény navíc neúprosně tiká obrovské kyvadlo. Kostýmy Anette Guther jsou hodně barvité, až nesourodé. Je to směska vintage stylu 50.-70. let, propletený s prvky dneška. V koncepci Findlay se příběh výrazněji soustředí na osud a pohnutky kupce Antonia (který je vlastně titulním hrdinou, nicméně v průběhu staletí se probojoval do popředí zájmu žid Shylock). Antonio a jeho chlapci, mohla by se nazývat úvodní část, která velmi zřetelně dává najevo kupcovy zájmové priority. Jamie Ballard hraje Antonia jako člověka, který navzdory svému bohatství, jež mu patrně po léta zajišťovalo přízeň mladých mužů, se citově ocitá na dně. Jeho lpění na Bassaniovi je tak dětsky zoufalé, že absolutně věříme jeho ochotě obětovat mu úplně všechno. Je to muž mnoha rozporů, na jedné straně hysterický a ufňukaný, na druhé straně až překvapivě nadřazený a pohrdlivý vůči Židovi, kterému při každé příležitosti naplive do obličeje (a to nepochopitelně i ve chvíli, kdy jeho služby potřebuje), až běží mráz po zádech. Bassanio Jacoba Fortune-Lloyda je floutek, vědomý si svého kouzla, které bez zábran zneužívá v kontaktu s obojím pohlavím. Žida Shylock, oblečeného v bundě jako ze smetiště, hraje Makram J.Khoury se směsicí pokory a moudrosti, ale i škodolibosti a nesnesitelnosti. Nicméně, důvody jeho chování jsou zcela pochopitelné a logické. Mezi ostatními, kteří se do značné míry podobají typům figurek commedie dell´arte, nejvíce zaujme Ken Nwosu v dvojroli hip-hopového kumpána Graziana a Marockého prince. Nejvýrazněji stylizovanou postavou je pak sluha Gobo Tima Samuelse, který s šaškovsky nalíčeným obličejem doslova doráží na diváky. Dámská část souboru přichází poněkud zkrátka, ovšem v Shakespearově duchu. Porcia Patsy Ferran (kterou známe jako Jim z Ostrova pokladů) je emancipovaná mladá dívka, které společnost, v níž žije, nedává mnoho šancí. Zpočátku má sklony k romantice, později ovšem vidíme zřetelně frustrovanou mladou ženu, která ztratila jakékoli iluze a odhodlaně vymezuje hranice vztahů. Podporou je jí jen Nerissa handicapované Nadii Albiny. Cestu od romantických nadějí k deziluzi prochází i Jessica Scarlett Brookes. Všechny dámy totiž zjistí, že ve světě mužů slouží jen jako pokladnička, a jistota, která zafunguje, když pánům teče do bot. Příkladem budiž slavné scény, kdy Porcia nejprve Bassaniovi nenápadně pomůže určit správnou skříňku, která otevírá cestu k jejich svatbě, a pak převleková scéna, kdy Porcia jako doktor soudce zachraňuje Bassaniova milence před jistou smrtí, zatímco svůj hněv vrhá proti Židovi. Jakkoli je původně Kupec benátský řazen mezi komedie, v tomto případě divákům (či možná spíše divačkám) mnohokrát zatrne.