Scéna.cz 

Klára Apolenářová: Duše je víc než tělesno...

Mahenovo divadlo nás vítá v pošmourném mlhavém oparu. Na vrátnici se potkáváme s příjemnou Klárou Apolenářovou. V jejím soupisu rolí vyčnívají takové postavy, jako např. Plajznerka v Drdových Dalskabátech, titulní Markéta Lazarová, ale také si zahrála Colettu v Marivauxově hře Každý sám za sebe. Po absolutoriu DAMU v roce 2002 nastoupila do Městského divadla v Mostě, kde měla štěstí na velké role. Nevyhnul se jí ani muzikál, který se v Mostě uvádí. A tak můžeme pokračovat: Zuzana v Divotvorném hrnci, Bejbina v Šakalích létech, účinkování v Řeku Zorbovi a Šumaři na střeše.

Od září roku 2007 se stala členkou souboru Mahenovy činohry v Národním divadle Brno. Tam se osudově setkala s Roxanou v Cyranovi, kde partneří s Petrem Halberstadtem. S ním také hraje v současné inscenaci Bůh masakru. Vzpomenuli jsme také její zkušenosti z Pražského hradu, kde si zahrála po boku Petry Špalkové v komedii Jak se vám líbí v režii Michala Langa. Za zmínku stojí také záskok ve hře Lidumor aneb má játra beze smyslu.
„Celie v Jak se vám líbí, to je skutečně jedna z mých prvních profesionálních rolí vůbec. V té době jsem končila čtvrtý ročník,“ vzpomíná na své herecké plenky a dodává, jak se vlastně vrátila do rodného Brna: „Skokem přes Most. To byla štace pro začínající herečku se vším všudy. Vyzkoušela jsem si všechny žánry – monodrama, recitál i muzikál. Role, které už mi nikdo nedá. To bylo skutečně suprové. Měla jsem obrovskou možnost zahrát si Plajznerku ve 27 letech. Opravdu jsem za to vděčná.
V Mostě jsem byla sedmou sezónu. Chtěla jsem pryč. Paradoxně jsem návrat do Brna, mého rodiště, vůbec neplánovala. Neměla jsem na Brno moc dobré vzpomínky. Vrátit jsem se nechtěla. Tehdy to byla jediná příležitost, jak z Mostu odejít. Shoda okolností, jak to v hereckém životě, a nejen v něm, bývá. Přijímala mě Dora Viceniková s Petrem Štědroněm.“

Ti Vám zase utekli do Prahy. Plajznerka – dobrá škola života. Pomohla Vám ve Vašem soukromí?
To nevím. Role je to pro mladou herečku skutečně krásná. Okolí pochybovalo, že to mohu hrát. Myslela jsem si opak. Silné vzpomínky, podobně jako Markéta Lazarová se Zbyňkem Srbou.

Jak Vám jdou k duhu umělecké absurdity. Za chvíli přišla role Hanky ve Starcích na chmelu, byť to nebyla šťastná produkce…
Muzikál je úplně jiný žánr. Zpěv a tanec je pro mě… („Někdo z techniky, nainstalujte deštníky na forbíně. Děkuji,“ hlas inspice.) … náročný. Zkušenost dobrá.

Ani další setkání s Vámi nebylo bez zajímavosti. Alternovala jste v kontroverzní inscenaci Lidumor aneb má játra beze smyslu.
Zase náhoda. Dušan D. Pařízek, režisér, můj spolužák o rok výš. Anička Bendová tehdy odešla na mateřskou. Představení, které se hrálo deset let. Neuvěřitelné. Ráda vzpomínám.

V Mahenově činohře, kromě jiného, hrajete Roxanu v Cyranovi…
Jedna z nejhezčích rolí, která může herečku kdy potkat. Hra ve verších, velké plátno. Pro mě velmi srdeční záležitost, byť se to zkoušelo za zvláštních pohnutých okolností. K tomu se ale nechci vracet. Představení se hraje pět let, má přes padesát repríz.
Roxana je trochu nevděčná role vedle těch dvou chlapů v tom, že z toho vychází trochu jako „sviňka“, byť nechtěně. Nevědomě pošlape dva životy, a to velmi zásadním způsobem. Trošku i svým egocentrismem, protože ona je určitě na začátku zahleděná sama do sebe a představuje si, že bude mít muže intelektuála a krásného, a prostě všechno. Má tyto mantinely omezené. Když prohlédne, už je bohužel pozdě. Z diváckého hlediska, mám ten pocit, vždycky vyzní nesympaticky. Možná jí křivdím. Bohužel je semletá osudem. A náhodou zaviní tragédii dvou mužů.

Můžete prozradit, kdy se podle Vás Roxana láme v charakteru?
Zásadní zlom, který neprobíhá na jevišti, je konec první půlky, kdy odchází Kristián do války a pak ji vlastně píše Cyrano dopisy, kdy si myslí, že jsou od Kristiána. To je právě bod obrovské změny. Najednou je ochotná připustit, že duše je víc než tělesno. Stále ještě neví, kdo dopisy skutečně píše. Kristián pravdu odhalil, ale náhle umírá. Druhý zásadní zlom nastává v odhalení skutečné pravdy.
(Po několikáté z reproduktoru inspice. Stále se nám nedaří ji vypnout. Deštníky nainstalovány.)

Jak se vám partneří s Petrem Halberstadtem coby Cyranem?
Dobře. Kamarádíme spolu i v soukromém životě. Troufám si říci, že by řekl totéž. To je velmi cenná věc pro jeviště. Halbi není jednoduchý partner, pokud si k němu najdete cestu, pak je velmi vděčný. Myslím si, že se dokážeme i pohádat do krve, ale i se za sebe na jevišti postavíme. Tomu tak není s každým hereckým kolegou. Hraji s ním velmi ráda. Jakmile se spolu probijeme při zkouškách ke společnému výsledku, tak to stojí za to. Hraji s ním další krásnou roli v Bohu masakru, kde jsme manželský pár. Hodně na sebe slyšíme. Dokážeme druhého pozvednout, opravdu jsme spolu partneři.

V Bohu masakru máte hádky dokonce předepsané… Jak se jde na trh v takové inscenaci ve srovnání např. s Cyranem?
Pro mě, po pravdě řečeno, je to ze všech mých představení další srdeční záležitost. Tím nechci vůbec shazovat Roxanu. Potkali se zde čtyři lidé, co na sebe skutečně slyší, což se nám podařilo i s režisérem Milanem Schejbalem. Takový malý divadelní zázrak. Kolegyně Tereza Groszmannová nyní získala širší nominaci na cenu Thálie.
Opravdu se scházíme hodinu před představením, vždycky si dáváme brebtačku. Po představení si říkáme, kdo udělal kde jakou chybu. Představení roste od premiéry k dalším reprízám čím dál víc. Pro mě je to opravdu mimořádná věc. Přijďte určitě na hru Bůh masakru.

Kdyby Váš syn chtěl na herectví, zrazovala byste ho?
Určitě bych mu neříkala, nedělej to. Nejdříve bych ho přesvědčovala, aby šel na gymnázium, ať má všeobecné vzdělání. (Opět reproduktor…) Pokud to i tak bude chtít coby osmnáctiletý dělat, pak se o tom znovu pobavíme. Když si za tím bude skutečně stát, tak mu seženu někoho, kdo ho na tu školu připraví. Já to rozhodně nebudu. Dopředu ho upozorním, že je to hodně těžký život.
Mám to ještě jednoduché. Synovi byly tři roky. Zatím jsme ve stádiu mazlení a užívání si toho nejkrásnějšího věku.

Měla jste štěstí sehnat angažmá?
Každopádně měla. Dokonce na poslední chvíli. V Praze jsem nechtěla zůstat na volné noze, usilovala jsem urputně o angažmá, v Mostě bylo místo, a někdo, kdo mě znal, se za mě přimluvil. Bylo to přes pár lidí. Skvělý odraz. Každý, kdo přijde ze školy, musí hrát a hrát a hrát. Pravda je ta, že jsem ze silného ročníku. (Spolužáci např. Lenka Krobotová, Marek Taclík atd.). Na DAMU se nás hlásilo 580 lidí. To už dnes nebývá zvykem. Bohužel se to dál se mnou veze. Zase i tady v divadle jsme nejsilnější skupina hereček kolem čtyřicítky. Konkurence byla pro mě vždy velká.

Čím je pro Vás Mahenka dneska?
To je těžká otázka.

Omlouvám se za ni.
To je v pořádku. K tomu baráku mám hodně melancholický vztah. Určitě je krásný, možná svým způsobem prokletý. Tady se hodně těžko hledá tvář toho divadla. Mluvím čistě o činohře. Ne každému se tady daří. Mnoho lidí si tady chce uplatňovat své ambice, ale nedělá to s láskou k baráku. Byla bych ráda, aby přišel někdo, komu to tu bude ležet na srdci. Včetně herců. Myslím si, že je tady skvělý soubor. Bez jakéhokoli patosu. Mám Mahenku hrozně ráda, i soubor. Tak to je.

Co Vás čeká?
Nevím. Žádné vyhlídky nejsou. Zatím jsem si vymyslela projekt, ale je to v plenkách. Uvidíme. Potřebuji nějakou radost.

One man show?
Chtěla bych si udělat monodrama. Chtěla bych, aby to režíroval někdo, kdo tuto zkušenost ještě nemá. Bude to ryze ženské a velmi aktuální téma. Sama jsem na to zvědavá.
(Reproduktor.)

Ženské téma…
Chlapi se nechají nejen balit, ale i živit. Ženská má dneska hodně těžkou pozici. Souvisí to i s tématem v monodramatu. Ženská je v dnešní době postavená do situace, kdy se musí rozhodovat mezi dětmi a kariérou, když chce obojí, tak musí dělit a neustále se rozhodovat. V této pozici chlapi nejsou. V tomto to má ženská ztížené. Tím, že děti rodí, a má vyvinutý ženský pud, myslím si, že je stavěná i na to, aby tyto situace více zvládala.

Vy a Shakespeare?
Měla jsem smůlu i štěstí na druhé postavy. Shakespeare psal role nejlepších kamarádů pro hlavní osoby, trošku složité je hrát. Jsou napsané více méně proto, aby vynikla hlavní figura. Měla jsem obrovské štěstí a neskutečnou školu Petry Špalkové, která byla fenomenální partner. Na ni vzpomínám s obrovskou láskou, jak mi v začátcích pomáhala. Další souzenou postavou mi byla Bianca v Mnoho povyku pro nic. To je ten samý případ. Lady Anna, úplně jiná kapitola (Richard III.). Říká se, že je to jedna z nejtěžších dramatických her vůbec. Je tak absurdní, aby chlap takového vzezření přesvědčil ženskou o tom, že i když jí zabil manžela, tak ji skutečně miluje, a ona mu to opravdu uvěří. Soudný člověk si řekne, že to nemůže v životě fungovat. Ono to nějakým zázrakem funguje. Zásluha Shakespeara. Partneřila jsem opět s Halberstadtem.

Děkuji. A koníčky?
Moc mi jich nezbylo. Domácnost, syn a pes, drsnosrtný jezevčík.

Klára Apolenářová (narozena roku 1976, Brno)
Podrobný životopis zde
Soupis rolí, Národní divadlo Brno:
TAJEMSTVÍ PRALESA aneb 800 mil po Amazonce: Minha; ŠKOLA ŽEN: Žoržeta, služka Arnolfova; IDEÁLNÍ MANŽEL: Lady Chilternová; KRÁL RICHARD III.: Lady Anna; MORAVSKÉ SEKRETÁŘKY: Blondýna; ZASLÍBENÍ: Hana Mašková, legendární krasobruslařka; CYRANO Z BERGERAKU: Roxana; SCAPINOVA ŠIBALSTVÍ: Hyacinta; SEDMÁ PEČEŤ: Smrt.
Divadlo na Vinohradech Praha:
F. M. Dostojevskij, Z. Kaloč: BRATŘI KARAMAZOVI (r. Z. Kaloč, prem. 7. 2. 1997) – Feňa; Agentura SCHOK Praha / Nádvoří Starého purkrabství - W. Shakespeare: JAK SE VÁM LÍBÍ (r. M. Lang, prem. 7. 7. 1999) – Célie.
Městské divadlo Most (v angažmá od 1. 3. 2000)
P. de Marivaux: KAŽDÝ SÁM ZA SEBE (r. V. Vencl, prem. 31. 3. 2000) – Coletta; K. Gärtnerová, E. Bryll: MALOVÁNO NA SKLE (r. J. Klár, prem. 26. 5. 2000) – Nevěsta; J. W. Goethe: CLAVIJO (r. P. Pecháček, prem. 13. 10. 2000) – Marie; B. Lane, E. Y. Harburg, F. Saidy, J. Voskovec, J. Werich: DIVOTVORNÝ HRNEC (r. R. Štolpa, prem. 30. 3. 2001) – Zuzana; J. Šlitr, J. Suchý: COŽ TAKHLE DÁT SI SEMAFOR? (r. J. Dostál, prem. 14. 9. 2001); J.-C. Carriére: TERASA (r. P.Svojtka ml., r. 5. 10. 2001) – Madeleine; MoliŹre: LÉKAŘEM PROTI SVÉ VŮLI (r. V. Vencl, prem. 8. 3. 2002) – Lucinda; J. Bock, J. Stein, S. Harnick: ŠUMAŘ NA STŘEŠE (r. R. Balaš, prem. 11.10.2002) – Hodl; C. Goldoni, V. Strnisko: GOLDONIÁDA (r. M. Schejbal, prem. 14. 2. 2003) – Rosaura; L. Holberg, J. Pleskot: JEPPE Z VRŠKU (r. J. Šprincl, prem. 11. 4. 2003) – Bětka; K. Čapek, V. Novák: KOČIČÍ A DETEKTIVNÍ POHÁDKA (r. V. Novák, prem. 24. 5. 2003) - Kočka Jůra; V. Vančura, F. Pavlíček, F. Vláčil, V. Novák: MARKETA LAZAROVÁ (r. Z. Srba, prem. 19. 9. 2003) – Marketa; I. Valvino, A. Pugliese: BARON VE VĚTVÍCH (r. J. Glaser, prem. 21. 11. 2003) - Viola, Uršula; I. Hlas, P. Šabach, P. Jarchovský, J. Hřebejk, R. Balaš, : ŠAKALÍ LÉTA (r. R. Balaš, prem. 31. 1. 2004) - Bejbina
Pražské komorní divadlo
W. Schwab: LIDUMOR ANEB MÁ JÁTRA BEZE SMYSLU (r. D. D. Pařízek, obn. prem. 15. 10. 2000) - Desirée

Zadáno pro Národní divadlo Brno