Dobrá česká dramatika „Ještě žije…“
autor: Scena.cz
Stále nefungujúci priestor Divadla v Dlouhé neodradil jeho tvorivú spoločnosť od uvedenia ďalšej z radu povačšine mimoriadne úspešných premiér. Ješte žiju s věšákem, čepicí a plácačkou je hra, ktorá ale z tohto radu istým spôsobom vyčnieva. Autor Samuel Konnigratz, sám o sebe mystifikácia, za ktorou sa skrýva René Levinský, nenapísal žiaden konvenčný „kus“. Ide o reality show z východných Čiech s poetickým podnázvom: Zátiší s modrými anděly.
Za modrými anjelmi sa ukrývajú typické postavičky zamestnancov hocakej provinčnej železničnej stanice a ich život s „plácačkou a čepicí“ je ten, ktorého útržky sú známe každému, kto niekedy cestu po zapadnutých tratiach absolvoval. Určite si spomeniete na koženkové sedačky rozheganých vozňov, hrubé závesy „odviate vetrom“, s ktorými prichádza i ohlušujúci rachot a upokojujúci klepot v rytme slimačieho pohybu na trase odtiaľ tam. Budú vám, s prepáčením, známe i veľké rumy, ulepené igelitové obrusy a výčapy s najbežnejším artiklom v zemi, čapovanou „desítkou“. To všetko inscenácia presvedčivo a chytro privádza na scénu, čím si s divákom zaručene porozumie. Druhým tromfom v rukáve sú postavy. Postavy lokálne a pritom abstraktné, nezameniteľné a výborne charakterizované tak textom, ako i hercami. Celá inscenácia je tak trochu povznesená nad skutočnosť, a to svojím humorom (nuansy si vychutná len pravý „intelektuál“) a herectvom strihnutým tu fraškou tam paródiou, čo je podmienené už samotným príbehom, ktorý (napohľad paradoxne) vlastne chýba. Dramatický žáner reality show má byť totižto akýmsi dvojníkom televíznych reality show, kde je ilúzia predvádzaná ako skutočnosť. Plácačka síce s prvkami TV reality pracuje, ale nie natoľko výrazne aby si zaslúžila svoje nové žánrové zaradenie, čo je na jednej strane škoda, pre nedotiahnutú príležitosť, a na strane druhej je to dobrá výzva pre ďalších autorov o pokus číslo dva. Hra s realitou, to je predsa téma číslo jedna ako v médiách tak i v umení a kultúre vôbec. Režisérka Hana Burešová tak nakoniec za sebou má inscenáciu, ktorá vyniká originálnym humorom a špecifickým prostredím, so vcelku bežným príbehom, ktorý je neskutočný, absurdný a príťažlivý podobne ako realita sama.
Samuel Koniggratz: Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou
Réžia H. Burešová, dramaturgia Š. Otčenášek, scéna D. Vávra, kostýmy A. Králová, hudba R. Nebřenský.
Hrajú: M. Hanuš, V. Zavřel, P. Tesař, I. Lokajová, M. Zimová, J. Wohanka, Č. Koliáš, M. Matejka, T. Turek, M. Veliký, M. Horáčková, M. Čížek a iní.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Recenze
Nejbližší: přijmout změny vyžaduje odvahu
Činoherní klub Praha uvádí v české premiéře divadelní hru NEJBLIŽŠÍ amerického dramatika Joshuy Harmona. Tato ...celý článek
Zlatovláska: jevištní adaptaci obohacuje filmový střih
Hudební divadlo Karlín uvádí na Malé scéně klasickou pohádku Karla Jaromíra Erbena ZLATOVLÁSKA v úpravě Jana P ...celý článek
Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla
Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev ...celý článek
Časopis 18 - sekce
HUDBA
Peter Nagy 65
Peter Nagy 65
65. narozeniny a 40 let na scéně oslaví oblíbený zpěvák, interpret hitů jako například Kristí celý článek
OPERA/ TANEC
Rok české hudby – Smetana 200
Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Dny evropského filmu znají své vítěze
Na mezinárodním festivalu Dny evropského filmu (DEF) byly dnes slavnostně předány v pražském kině Přítomnost f celý článek