zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Zemřel herec Pavel Landovský

Pavel Landovský (Zdroj: Česká televize)

autor: archiv   

zvětšit obrázek

(11. září 1936 – 10. října 2014)
Pavel Landovský, herec svérázného talentu, odešel do hereckého nebe. Stejně jako zajímalo jeho herecké umění, budil pozornost i svými kontroverzními bouřliváckými postoji.

Narodil se 11. září 1936 v Havlíčkově Brodě. Původně se vyučil nástrojařem, a po maturitě na strojní průmyslovce se čtyřikrát marně pokoušel dostat na studium herectví na DAMU. Nevzali ho sice, ale dokázal se přece jen prosadit díky svému „divokému talentu“. Začínal jako statista v teplickém divadle, v roce 1960 se stal elévem v Šumperku, poté si zahrál také na scénách Západočeského divadla Klatovy a Východočeského divadla v Pardubicích.

V roce 1966 se poprvé představil na scéně Činoherního klubu v roli Václava Václava ve hře Podivné dopoledne doktora Zvonka Burkeho a Houbaře v Bludišti (obě autorské hry Ladislava Smočka, který rovněž režíroval). Jeho parádními rolemi byly postavy v ruské klasice, vesměs v režii Jana Kačera (Hejtman v Revizorovi, Lopachin ve Višňovém sadu, Astrov ve Strýčku Váňovi či Trigorin v Rackovi), ale také Lužin v Zločinu a trestu v režii Evalda Schorma. Právě v Činoherním klubu se představil také jako dramatik. Jeho nejslavnější a nejhranější hrou je Hodinový hoteliér, který byl v premiéře uveden v roce 1969 v režii Evalda Schorma. V Činoherním klubu zůstal Landovský deset let, a v roce 1976 byl nucen divadlo opustit. Po podpisu Charty 77 se ještě objevil v Bytovém divadle Vlasty Chramostové (Play Macbeth) a poté byl v rámci akce StB Asanace vyhnán do Rakouska, kde se stal hercem vídeňského Burghteatru. Na této přední rakouské scéně působil 18 let. Po roce 1989 se vrátil do Čech, kde se symbolicky objevil v nové verzi Audience v roli Staňka společně s Josefem Abrhámem jako Vaňka ve Studiu vinohradského divadla (což byla inscenace J.Menzela určená pro filmový záznam). Poté se průběžně objevoval na českých a moravských scénách, a hrály se tu i některé jeho hry (mj. Divadlo na zábradlí, Národní divadlo, Činoherní klub). Právě dramatická tvorba byla druhou z domén Landovského tvorby. Vedle Hodinového hoteliéra byl autorem cca dalších deseti her, z nichž některé vyšly i v němčině a byly poprvé uvedeny v Německu či Rakousku (Případ pro vesnického policajta ,Arest, Sanitární noc, Objížďka, Protentokrát zbohatnem , Supermanka ad.). Většina diváků ovšem Pavla Landovského poznala především v jeho filmových rolí. Objevil se např. ve filmech Ostře sledované vlaky, Markéta Lazarová, Utrpení mladého Boháčka, Adelhaid, Nezvaný host či Slaměný klobouk. V 60: a 70.letech. Ve filmu se mihnul i v době, kdy působil v Rakousku, zahrál si mj. ve filmu Ragtime Miloše Formana. Po návratu z emigrace se zapsal svým nezapomenutelným majorem Terazkym v komedii Černí baroni, dále se jeho svérázné herectví uplatnilo ve filmech Kousek nebe, Vratné láhve či Chyťte doktora. Naposledy jsme jej mohli vidět v dokumentu Josefa Abrháma ml. v celovečerním dokumentu Hoteliér, kde se setkali také další zakladatelé a herci původního Činoherního klubu druhé poloviny 60. let Jan Kačer, Josef Abrhám, Vladimír Pucholt a Libuše Šafránková. Snímek, který se natáčel v září 2011 a premiéru měl o dva roky později, mapuje snahu Jana Kačera, o „vzkříšení“ Landovského se záminkou nového nastudování Hodinového hoteliéra. V posledních letech však Landovský trpěl nejrůznějšími chorobami, především cukrovkou (která ho upoutala na kolečkové křeslo), a prodělal i mrtvici. Zemřel doma 10. října 2014, na následky infarktu.

13.10.2014 23:10:50 JaSop | rubrika - Medailony

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Časopis 18 - sekce

HUDBA

Zlatá Lýra představí festival jako fenomén doby

Zlatá Lýra (Foto: Slovenský institut - Bara Podola)

Hudební inscenace plná známých hitů a příběhů československých zpěváků a zpěvaček – to je Zlatá Lýra. Ús celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Křesťanský magazín

Křesťanský magazín

Křesťanský magazín
Zajímavosti ze života víry. Uvádí K. Rózsová. Novogotická budova Nového proboštství na P celý článek

další články...