Scéna.cz 

Zemřela herečka Jiřina Jirásková

(17. února 1931 – 7. ledna 2012)
Herečka Jiřina Jirásková, která patřila k hvězdám poválečného českého divadla a filmu, odešla do hereckého nebe. Ve vzpomínkách mnoha generací diváků však zůstává zachována v mnoha podobách. Patřila k charismatickým umělkyním širokého hereckého záběru, a na své domovské scéně, ve vinohradském divadle si zahrála množství rozmanitých rolí. Její proměnlivost od naivky, přes dámu velké společnosti, temperamentní současnou dívku až po postavy s dokonalým intelektuálním humorem (ten jí byl ostatně vlastní i v civilu) bez problémů přešla k postavám starších zkušených žen a moudrých rádkyň, k nimž všichni utíkají pro radu a útěchu. K rolím divadelním po celá desetiletí přibývaly postavy filmové a televizní, v nichž prokázala i svůj smysl pro detail a neokázalou bezprostřednost a pravdivost projevu.

Jiřina Jirásková se narodila v rodině poštovního úředníka, a navzdory tomu, že byl otec nadšeným amatérským divadelníkem, zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že se stane herečkou. Začala studovat na kutnohorském klášterním gymnáziu voršilek, ale na radu matky představené zanedlouho přešla na pražskou Státní konzervatoř a poté na DAMU (1946 – 1950). Měla ty nejlepší učitele - Ladislava Peška, Karla Högera, Annu Iblovou a Miloše Nedbala. Už v roce 1950 se poprvé objevila na prknech tehdejšího Městského divadla na Vinohradech v Klicperových hrách Ptáčník a Žižkův dub, a hostovala i v Národním divadle. Jejím prvním angažmá bylo Krajské oblastní divadlo v Hradci Králové. Kam odešla se spolužáky z DAMU (1950 – 1951). Nicméně už v roce 1951 definitivně vstoupila na Vinohrady, kde prožila celou svou kariéru a s divadlem prožila všechny jeho dramatické proměny – od vojenské éry 50.let Divadla Čs.armády, pře slavné období 60.let, až po porevoluční dobu, kdy se stala na deset let ředitelkou divadla (30. květen 1990 – 30. červen 2000). Jako herečka zde působila, dokud jí síly stačily (naposledy v inscenaci Mocná Afrodíté v loňském roce). Pamatovalo se na ní i v této sezóně, kdy měla sehrát menší roli v Cowardově hře To byla moje písnička, ale k vůli zdravotním problémům už se na scénu nevrátila.

Její kariéra na scéně vinohradského divadla začínala zvláštně. Její drobná postava ji na velké scéně poněkud handicapovala, a pro tehdejší repertoár nebyla příliš vhodným typem (proto byla zpočátku obsazována i do chlapeckých rolí), ale postupně si v konkurenci ostatních hereček té doby vydobyla své místo. Díky popularitě, kterou získala prostřednictvím filmu a televize, se stala jednou z nejznámějších členek vinohradského divadla. Mezi její nejslavnější role patřila Anna v dramatizaci Deníku Anny Frankové, Strindbergova Královna Kristýna, egyptská královna v Shawově hře Caesar a Kleopatra, Pilar v Hemingwayově Komu zvoní hrana, Alžběta Tudorovna ve hře Ať žije královna, či ošetřovatelka, paní Preenová v komedii Přišel na večeři. Na Vinohradech zůstala i v době, kdy byla kvůli protestu proti okupaci Československa v roce 1968 nucena pouze "přihrávat." Na počátku devadesátých let odmítla nabídku angažmá v Národním divadle, a v červnu 1990 se na dalších deset let stala ředitelkou scény. I v té době se mezi své kolegy pravidelně vracela (např. v roli Claire Zachanassianové v Návratu staré dámy, Abby Brewstrové v Jezinkách bezinkách, Ursuly ve Sto roků samoty či Fanny ve Vrátila se jednou v noci). Měla na kontě více než 130 inscenací, a objevovala se pohostinsky i na jiných scénách – jako Příliš drahá Mathilda v divadle Blaník, Bridie Sonátě pro lžíci v Divadle bez zábradlí či jako Dotty v komedii Bez roucha v Činoherním klubu). Věnovala se též přednesu v Lyře Pragensis a Viole.

Z desítek jejích filmových a televizních rolí připomeňme kultovní Světáky, Kachyňovy filmy Sestřičky a Fany, či nedávno opakovaný seriál Sňatky z rozumu. Mnozí diváci si jí pamatují jako hraběnku ze Zámku v Čechách, či jako svérázné starší dámy v seriálech Život na zámku a Pojišťovna štěstí.

Jirásková se angažovala též ve zdravotnické sféře, byla vyslankyní dobré vůle při Českém výboru UNICEF. Její práci ozdobilo množství cen a vyznamenání - Vyznamenání Za vynikající práci, titul Zasloužilé umělkyně (1988), Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v činohře (1998), Cenu Senior Prix od Nadace Život umělce (2001), státní vyznamenání Medaile „Za zásluhy“ (2006) a též uvedení do Dvorany slávy televizní ankety TýTý (2008).