Scéna.cz 

NT Live – Mizející číslo

Novou sezónu celosvětových živých divadelních přenosů pod značkou NT Live zahájilo 14. října 2010 představení skupiny COMPLICITÉ A DISAPPEARING NUMBER (Mizející číslo) z Theatre Royal Plymouth. I když se v tomto případě nejednalo o žhavou novinku (hra autora a zároveň režiséra Simona McBurneye získala Evening Standrad Theatre Award a The Theatre Critics´Circle Theatre Awardvroce 2007 a Olivier Award za nejlepší hru v roce 2008), v každém případě text a jeho pozoruhodné jevištní ztvárnění rozhodně stojí za to, aby byl představen v celosvětovém měřítku.

V hlavní roli příběhu je matematika, tedy téma většině diváků značně vzdálené. Přesto způsob, jakým je tento fenomén zpracován, je pro publikum zcela fascinující. Příběh Mizejícího čísla totiž (byť nerozumíme teoriím a dlouhé řadě číselných řad, které se tu objevují) je napínavý a jímavý zároveň. Má v sobě prvky mysticismu, lidské vášně a dojímavost osudů.

Prolínají se tu vlastně příběhy dva - jeden z nich se odehrává vsoučasnosti, jeho protagonistkou je matematička Ruth a její obdivovatel (později manžel), Američan indického původu Al Cooper. Zdůraznění onoho indického původu není náhodné. Druhá linie příběhu totiž vypráví o přátelství a spolupráci dvou významných matematiků 20. století, odehrávající se v roce 1914 – cambridgeského profesora G.H.Hardyho a prostého brahmána z indického Madrasu Srinivasy Ramanujana. Byl to právě Hardy, který pro svět objevil mladého matematického génia, který se na něj obrátil dopisem, a přiměl ho (byť to bylo proti jeho brahmánskému přesvědčení), aby přijel pracovat na britskou univerzitu. Tím sice Hardy zviditelnil Ramunujana světu, ale pro indického matematika to byla doba do značné míry kritická. Vytržen ze svého prostředí, neschopen přizpůsobit se evropskému způsobu života (v době války zde jako vegetarián žil pouze o rýži a mrkvi a trpěl podvýživou) byl nucen brzy se vrátil do Indie, kde ve 33 letech zemřel. Nicméně, i tak si vydobyl nezaměnitelné místo v dějinách matematiky.

Zatímco postavy Ramanujana a Hardyho vycházejí ze skutečných postav, naši současníci Ruth a Al jsou fiktivní charaktery, doplňující příběh. Ruth je totiž zcela posedlá Ramanujanem a jeho matematickým dědictvím, a rozhodne se vypravit do Indie, aby tu mohla nahlédnout do jeho autentických zápisků. Náhoda, ale patrně i osud tomu chce, že v Indii nalezne svou smrt.

Příběh je poutavý z několika důvodů – ukazuje zapálenost lidí pro práci, která je pro ně posláním. Autor prostřednictvím jejich rozmluv o matematice a jejích vzorcích ukazuje, že i takový zdánlivě zcela racionální obor potřebuje ke svému vývoji inspirativní a skoro básnickou mysl a schopnost myslet v mnoha dimenzích (neboť právě čísla, ať se jedná o nulu, nekonečno či dlouhou řadu čísle mezi tím poukazují na mystické propojení budoucnosti-současnosti a budoucnosti). Právě toto vědomí v sobě nese velkou naději, proti níž je konečný život jedince je jen jedním drobnou stopou ve věčnosti. V kontrastu s tím sledujeme působivé lidské osudy, ať jde o pozdní lásku matematičky a amerického obchodníka či setkání dvou mužů, které osud zavál daleko od země jejich předků – Indie, a teprve smrt blízkých je zavedla zpět k posvátné řece Ganze.

Ve scénickém provedení se daří logicky propojovat časoprostorové dimenze, kromě poměrně jednoduchých scénických prvků (jako pultík v přednáškovém sále, postel v hotelu, taxík vytvořený z několika židlí či lavice ve vlaku) je využito velkoplošných projekcí – ať už se jedná o dlouhé číselné řady míhající se nad hlavami protagonistů, či ubíhající záběry z indických ulic či krajiny. Dokonalá technická souhra všech prvků scény vytváří živoucí, tajemný obraz života propojeného s mystikou virtuální reality.

Výkony jednotlivých herců jsou vedeny s decentním minimalismem, ale hlubokým psychologickým podtextem. Na scéně se objeví pouhých osm herců (David Annen, Firdous Bamji, Paul Bhattacharjee, Hiren Chate, Divya Kasturi, Chetna Pandya, Saskia Reeves a Shane Shambhu), ale máme pocit, jako by jich tam bylo nejméně dvakrát tolik.

I když mužští představitelé jsou ve svých rolích autentičtí a technicky bezchybní, absolutorium patří představitelce matematičky Ruth Saskii Reevesové. Její zapálená profesorka matematiky, která ohromí hned na počátku nejen perfektní studií fyziognomie staropanenské emancipované ženy, jejímž životním cílem právě matematika, ale i fascinující hektickou scénou, kde několik dlouhých minut popisuje tabuli dlouhými číselnými řadami. Stejně autenticky, s téměř hmatatelně bolestnou dojemností dokáže však herečka zprostředkovat divákům svou naději pozdního těhotenství, a následnou tragédii ženy, která přijde o nenarozené dítě.

Představení herecké skupiny Complicité dokazuje, že skvělému divadlu se v Anglii daří i na méně prestižních scénách nežli je Národní divadlo. To by se mělo ostatně ukázat i v dalších titulech této sezóny NT Live. V dalších přenosech (HAMLET 9.12., FELA! 13.1., KRÁL LEAR 3.2., FRANKENSTEIN 17.3. a VIŠŇOVÝ SAD 30.6. 2011), které jsou v Praze k vidění v kině Aero.