zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Rebelant po třicítce?

Zkrotí třicítka jinošské rebelanství temperamentního člověka? Postoje a "akce" Jiřího Langmajera nebyly vždy právě chápány staršími, naopak docházelo ke střetům, a není divu, že získával nálepku rebela. Třiatřicáté narozeniny se staly předělovými v jeho životě. Nerad na ně vzpomíná, neboť prožil své zatím nejhorší jaro, protože bojoval s rozsáhlou parainfekční chorobou. "Rebelanství mám v sobě méně než dříve.", říká Jiří Langmajer a dodává: "Vážněji přistupuji ke své práci.".
Zda je pro své dvě dcerky Jiří Langmajer bonbónkem nebo Mikulášem, zda skákal padákem nebo na bungee jumpingu, to se již budete moci zeptat sami. Nevěříte?
Stačí přijít 8.12.1999 ve 20:30 k Internetu: Scena.cz pro vás připravila "Čapkovo odpoledne".

Jiří Langmajer (4.6.1966)
Do povědomí diváků se dostal díky rolímve filmech Proč?, Copak je to za vojáka, Kluk za dvě pětky. Dále hrál v několika televizních inscenacích a seriálech, znám je zejména seriál Třetí patro. V současné době ho diváci znají z filmu Návrat Idiota. Filmové a televizní role však nejsou v jeho životě dominantní. Daleko více příležitostí mu poskytuje divadlo. Za všechny divadelní role, ať již v angažmá v Divadle pod Palmovkou, nebo v Divadle Na Vinohradech jmenujme Caligulu, Platonova, Peer Gynta ve stejnojmenných hrách, dále Rogožin v Idiotovi nebo Learta v Hamletovi
Nelze opomenout ani jeho roli životní -- roli otce dvou dcer.
Zkrotí třicítka jinošské rebelanství temperamentního člověka? Postoje a "akce" Jiřího Langmajera nebyly vždy právě chápány staršími, naopak docházelo ke střetům, a není divu, že získával nálepku rebela. Třiatřicáté narozeniny se staly předělovými v jeho životě. Nerad na ně vzpomíná, neboť prožil své zatím nejhorší jaro, protože bojoval s rozsáhlou parainfekční chorobou. "Rebelanství mám v sobě méně než dříve.", říká Jiří Langmajer a dodává: "Vážněji přistupuji ke své práci.".
Získat jedno z nejprestižnějších hereckých ocenění, cenu Thálie 99 právě v oněch nešťastných třiatřiceti , to už něco znamená. Určitě odměnu za šest let námahy, kterou věnuje propracování svých hereckých rolí. Lze tento okamžik chápat jako vrchol v herecké práci? "Určitě ne. Doufám, že mě čeká více práce, při níž se budu moci ještě více zdokonalovat. Nezapírám - jsem na toto ocenění pyšný a hrdý, ale na druhou stranu ho chápu jako výzvu k tomu, abych pracoval ještě lépe. Když se sportovec stane mistrem světa, také se od něj očekávají vynikající výkony i v dalších letech."
Každou premiéru bere jako začátek nejkrásnější a nejtvořivější práce na roli, která teprve pak musí dozrávat. Roli si totiž přivlastňuje postupně, krůček po krůčku buduje její výraz. . Při každém dalším představení se vydává na novou cestu hledání.
Jiřího Langmajera nelze díky jeho všestrannosti přiřadit do žádné herecké kategorie. Vždyť dokáže ztvárnit jak naivního kluka, tak třeba krutovládce. Děkuje všem režisérům, kteří mu věřili a angažovali ho do různorodých rolí. Přirozenou cestou si rozšířil svůj herecký rejstřík. Právě zkouší v Divadle Na zábradlí hru současného amerického dramatika a scénáristy Williama Mastrosimona Like Totally Weird -- To bude biják, kde vytvoří postavu patnáctiletého bláznivého kluka.
Existuje boj mezi hercovou silnou individualitou a režisérským vedením? V každém případě prý potřebuje režisérovu ruku, která pomůže a nasměruje. Nedává se však zadarmo. Mezi ním a režisérem vzniká tvůrčí kontroverze. "Například s Lucií Bělohradskou při zkoušení inscenace Slečna Julie jsme vedli obrovské souboje. Až jsem jednou pochopil, že jestliže máme spolupracovat, musím se uklidnit. Nemohu se stavět na zadní. To věci nepomůže. Nakonec režisérka Bělohradská stejně vyhrála. Troufnu si ale tvrdit, že zdravé oponování vede k růstu tvůrčí práce."
O své práci vykládá s nadšením ...a dostáváme se k detailům. K pozoruhodným se řadí jeho ztvárnění Caliguly v Divadle Pod Palmovkou. Představení vrcholí v momentě hry na pravdu mezi Caligulou a Cherem. "S touto scénou jsme se hodně natrápili, zkoušeli jsme různé varianty a ve finále to dopadlo tak, že neděláme nic. Jenom sedíme a mluvíme. Necháváme promlouvat autora." J. Langmajer citlivě vnímá scénu i její osvětlení. V případě Caliguly se v navrhnutém prostoru musel naučit hrát a hlavně běhat. Scénu tvoří terasovitý kopec. Citlivost na osvětlení a hudbu není vždy výhodou, jakmile něco neladí, okamžitě vnímá nesoulad. Expresivní herectví Jiřího Langmajera s sebou nese i riziko "ponoření se" do role. Přehnané oddání se hrané postavě nese s sebou nebezpečí narušení psychiky. "Na začátku své kariéry jsem v tomto směru býval bezhlavý. Postupně jsem se naučil práci na jevišti více korigovat, a hlavně se hlídat. Ještě mi pár let potrvá, než dokážu sám sebou absolutně vládnout.", doplňuje Jiří Langmajer. "Začínám dávat na slova starých bardů: "Pokud budeš hrát tímto tempem, tak do pěti let nevydržíš...", dnes si dokáži poručit a ovládnout svoji expresi. Musel jsem se to naučit, a také jsem se naučil relaxovat."."
Nejraděj relaxuje v sauně, nebo při poslechu hudby. Za nejlepší recept na krizi považuje sport -- kolo nebo plávání. Nejvíce mu pomáhá, když ho má někdo rád. "Skutečně to tak je. Moc potřebuji lásku, ten pocit, že je člověk pro někoho důležitý." .

P.S.
Tady už není co dodat. A přece, mohl bych pokračovat. Když jsem s panem Langmajerem rozmlouval, ukazoval mi fotografie, které se vztahují k jeho profesi, o níž jsme si převážně povídali. Po té vyndal na stůl druhé album, a tam byla naopak rodina, a přátelé a chalupa. Řeč pokračovala kolem jeho touhy riskovat. Co říkáte tomu, že bychom v rozhovoru pokračovali společně? Já i vy, kteří právě čtete tyto řádky!
Zda je pro své dvě dcerky Jiří Langmajer bonbónkem nebo Mikulášem, zda skákal padákem nebo na bungee jumpingu, to se již budete moci zeptat sami. Nevěříte?
Stačí přijít 8.12.1999 ve 20:30 k Internetu: Scena.cz pro vás připravila "Čapkovo odpoledne".


P.S.S.
Říkáte, že vedle jeviště máte ze všech divadelních prostor nejraději divadelní klub, kde je jídlo a pití. Nemusíte mít luxusní restaurace, ale rád navštěvujete obyčejné hospůdky. Je to pro vás obrana proti stoupání slávy do hlavy? Drží vás obyčejní lidé při zemi?
"V tomhle jsem opravdu obyčejný kluk, zaplať pámbůh ..."
... pokračovat už budeme opravdu společně v přímém internetovém rozhovoru, kterého se můžete zúčastnit i vy! Připojte se k nám v rámci "Čapkova odpoledne". Budeme si povídat společně s tímto sympatickým hercem, který se stal skoro symbolem své generace.

1.4.1999 21:17:00 | rubrika - Rozhovory