Vanda Hybnerová a Saša Rašilov nepřivedou nikoho do rozpaků
Dnes již klasické dílo francouzeského dramatika Eugéna Ionesca Židle uvedlo v premiéře Divadlo v Řeznické. Režijně i herecky se na projektu podílela dvojice Vanda Hybnerová a Saša Rašilov. K Omámenému kolotoči, Pokusu psu neboli potworu přidali tak v pořadí již třetí inscenaci z vlastní autorské dílny. V průběhu večera vystupuje také autor hudby muzikant Honza Ponocný. Scénu ztvárnil Honza Pijena Novotný.
Tragická fraška o jednom dějství je napsána pro tři postavy: Stařenku 94 let, Starce 96 let a Řečníka. Rašilov i Hybnerová na scéně v kostýmech laděných do okrové i žluté nepřivedou diváka díky svému herectví do rozpaků, naopak. V průběhu inscenace předvádějí vše od pitoreskního hraní, klauniku až po pantomimu.
Příběh samotný není v ničem konkrétní a svazující, děj je tak trochu skrytý v pavoučí síti života. V prvé části vzpomínají Stařeček a Stařenka na svůj společný život, někdy i protichůdně. Zajímavá je scénka vyprávění o Paříži. Stařeček se postupně dostane k tomu, že by rád sdělil své poselství.
Postupně přicházejí jednotliví hosté, ať již Krásná paní, Plukovník, Manželé a další, až po samotného Panovníka. Při jejich příchodu sehrávají Rašilov a Hybnerová dobře propracované etudy, byť místy jakoby se v Židlích objevil Pokus pes čili potwor. Scénu postupně zaplňují imaginární hosté a potažmo židle, na nichž sedí.
Na závěr přichází Řečník, kterého obě postavy pozvaly. V každém představení má tímto vyvoleným být někdo jiný. Vždy dojde k úplně rozdílnému uzavření inscenace. Ionesco sám předepisuje Řečníkovi nesouvislou clonu hluku. V premiérovém případě nás Řečník seznámil s celým životem Stařečka v pravděpodobném duchu Einsteina a jeho relativity, jak vyplynulo z řečových náznaků a názoru, kterým svůj výklad doprovázel na tabuli.
Celá inscenace je v nápaditě řešené scéně - ateliér ohraničený sešitými různými záclonami, plovoucí podlaha a horizont zakončený oknem s figurínami Stařenky a Stařečka. Dalším kladem je hudební doprovod a zpívaná čísla. Záporem někdy monotónní jevištní řeč, která dobře uspává, ale pravděpodobně se jedná o záměr, neboť i životní příběhy mohou být také monotónní a opakující se... Nebojte se jít do Řeznické, Židlí mají dost.
TIP!
Časopis 19 - rubriky
Články v rubrice - Recenze
Dub: empatické přijímání zpráv
Městské divadlo Zlín uvádí v české premiéře hru britského dramatika Tima Crouche DUB (An Oak Tree, 2005). Crou ...celý článek
Hostina dravců: když jde o život
Slovácké divadlo Uherské Hradiště uvádí novou inscenaci HOSTINA DRAVCŮ autorů Vahé Katcha a Juliena Sibre. V č ...celý článek
Zlatovláska: jevištní adaptaci obohacuje filmový střih
Hudební divadlo Karlín uvádí na Malé scéně klasickou pohádku Karla Jaromíra Erbena ZLATOVLÁSKA v úpravě Jana P ...celý článek
Nejbližší: přijmout změny vyžaduje odvahu
Činoherní klub Praha uvádí v české premiéře divadelní hru NEJBLIŽŠÍ amerického dramatika Joshuy Harmona. Tato ...celý článek
Časopis 19 - sekce
HUDBA
Zlatá Lýra představí festival jako fenomén doby
Hudební inscenace plná známých hitů a příběhů československých zpěváků a zpěvaček – to je Zlatá Lýra. Ús celý článek
OPERA/ TANEC
Coco Chanel jako přehlídka módy i života
Balet NdB přichází s novou premiérou věnovanou módní ikoně Coco Chanel. Choreograf Mário Radačovský připravil celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Velkolepá válečná freska
Příliš vzdálený most
Velkolepá rekonstrukce útoku spojeneckých výsadkářů za 2. světové války v rámci operac celý článek