Scéna.cz 

Hudební tipy 31. týden

Hana Zagorová 70
Velký galakoncert z roku 2016 uspořádaný v pražské Lucerně k životnímu jubileu devítinásobné Zlaté slavice. Režie M. Čech. Hana Zagorová (*6. 9. 1946), jedna z největších hvězd a stálice české populární hudby, devítinásobná Zlatá slavice, držitelka Diamantové desky Supraphonu za více než 10 milionů prodaných zvukových nosičů a členka Síně slávy hudebních cen Anděl, oslavila před čtyřmi lety významné životní jubileum. Pro své příznivce si připravila narozeninový koncert v pražské Lucerně. V programu zazněly největší hity, ale i několik novinek z připravovaného alba O Lásce, které bylo poprvé představeno a pokřtěno právě na tomto koncertě. Zpěvačku a její hosty doprovázela skupina Boom! Band Jiřího Dvořáka.
Vysílání: 01.8., 21.10 hod., ČT1

Sgt. Pepper: 50. výročí
Pařížské vystoupení mladší britské generace k jubilejnímu vydání posledního a nejslavnějšího studiového alba Beatles. 22. října 2017 v pařížském sále Filharmonie k 50. výročí vydání vrcholného alba Beatles „Sgt. Lonely Hearts Club Band“ vystoupili Britové: Ed Harcourt, Carl Barat a Peter Doherty (The Libertines), Danny Goffey a Gaz Coombes (Supergrass), Steve Mason a Barrie Cadogan (Primal Scream), aby se smyčcovou sekcí připomněli kultovní studiovou nahrávku, k níž význačně přispěl legendární orchestrátor Sir George Martin. Výsledek je pozoruhodný a ostře kontroverzní.
Vysílání: 28.7., 22.30 hod., ČT art
Opakování: 30.7., ČT art

Album Supraphonu
Přehlídka nejoblíbenějších písniček roku 1966. Zpívají: H. Hegerová, M. Kubišová, E. Pilarová, Y. Simonová, J. Čeřovská, H. Vondráčková, V. Neckář, M. Chladil, K. Gott, W. Matuška, J. Zíma a další. Kamera J. Lebeda. Režie I. Paukert. Páté a poslední Album s nahrávkami gramofonové společnosti Supraphon nám nabídne sestřih populárních písniček šedesátých let minulého století, natočených v televizním studiu ve strohé dekoraci. Duet známý z písničkového festivalu Bratislavská lýra Oh, baby, baby zazpívají M. Kubišová a H. Vondráčková, Tulák se vrátil do San Francisca nebo Tuhle rundu platím já přidá W. Matuška, C'est la vie K. Gott a Lékořici V. Neckář.
Vysílání: 29.7., 21.20 hod., ČT art

Django
Strhující hudba a život jazzového kytaristy Jeana "Django" Reinhardta. Francouzské drama (2017). Hrají: R. Kateb, C. de France, B. Palyaová, B. Merstein, G. Mirété, V. Frade, J. Montreuil a další. Režie Étienne Comar (Premiéra). Django Reinhardt, jeden z prvních evropských jazzových kytaristů, kteří prorazili ve světě, se narodil v Belgii (1910). Většinu svého mládí strávil v cikánských táborech poblíž Paříže. Od malička hrál na banjo, kytaru a housle. Jeho cikánská přezdívka "Django" znamená "bdím". Talent a nadání od Boha bylo podpořeno silnou vůlí. Když mu bylo osmnáct let, jejich maringotka se vzňala a Django utrpěl popáleniny prvního a druhého stupně a jeho noha a malík levé ruky byly paralyzovány. Navzdory tomu dosáhl ve hře takové virtuozity, že někteří umělci ho podezřívali, že vzhledem ke zranění své skladby zrychluje. Postavu Djanga ztvárnil jedinečným způsobem Reda Kateb, který své postavě a celému filmu vtiskl velmi emotivní autentičnost. Vracíme se do okupované Francie roku 1943. Django je na vrcholu svého umění. Geniální kytarista triumfuje ve velkých sálech, ale i tam ho dožene jeho romský původ a nacismus. Německé velení pozve cikánského kytaristu Django Reinhardta, typického „hrdinu s kytarou“, na turné po Německu, aby ho využilo k nacistické propagandě. Django zprvu podcení situaci, ale pak mu nezbývá než prchnout. S pomocí jedné ze svých obdivovatelek, Louise de Klerk, plánuje opustit Francii a dostat se do Švýcarska. Hranici má přejít v Thonon-les-Bains, na břehu Ženevského jezera. Tam poznává, jak tvrdé podmínky přichystali Romům nejen Němci, ale i francouzské pořádkové síly.
Vysílání: 30.7., 20.00 hod., ČT art

Legendy folku a country 10/13
Léta 1989–1990. Rozhovory, unikátní archivní ukázky i ze soukromých sbírek, nejznámější písničky a vzpomínání předních osobností folkové a country hudby v bývalém Československu (2000). Připravil J. Vondrák. Konec osmdesátých let minulého století byl u nás ve znamení Gorbačovovy perestrojky a celkového uvolňování mezinárodní situace. Odráželo se to zřetelně na folkových festivalech, ve vystoupeních jednotlivých písničkářů, pochopitelně i v reakcích lidí, kteří tam přicházeli. Exiloví písničkáři (Karel Kryl, Svatopluk Karásek a další) se setkávali ve Francii, Rakousku, Švýcarsku, ale především v bavorském Rohru pod ochrannou rukou Anastáze Opaska. Na domácí scéně získávali lidé pohybující se kolem folku stále větší odvahu. Co předcházelo památnému vystoupení Václava Havla v Lipnici na folkovém festivalu v roce 1988, popsal publicista Jan Rejžek: „Jako konferenciér koncertů jsem zjistil, že je tam pro diváky problematická pasáž vždycky, když se mění kapely a staví aparatura. Jak tyhle pauzy vyplnit? A najednou mi moje známá dramaturgyně Jarmila Poláková říká: „Hele, je tady Vašek.“ Odpověděl jsem: „Hele, mně je to jedno, ale bude průšvih.“ A ona: „No, bude. Hele, tak já se jdu zeptat.“ A šla pro Havla do hlediště. Já jsem mezitím uváděl nějakou kapelu. On přišel do zákulisí, měl strašnou trému. Upozorňoval mě, že kdyby mě zavřeli, tak mi dá příručku Jak se chovat ve vězení. A snad můžu prozradit to, co polidští jeho osobnost. Odbíhal na záchod z trémy. Mám dojem, že trému též zahnal panákem předtím, než vystoupil. A když jsem řekl Havlovo jméno, tak těch několik tisíc lidí dostalo najednou ‚infarkt‘. Publikum zkamenělo jak v pohádce a nevěřilo. Naprostá většina znala možná jméno, rozhodně ne živého Václava Havla. Položil jsem mu dvě banální otázky, promluvil o spiklenectví. Říkal, že naposledy veřejně mluvil před devatenácti lety. Pak jsem mu poděkoval a lidi začali šíleně vyvádět.“
Vysílání: 31.7., 20.00 hod., ČT art