zvláštní poděkování
Volný.cz

Zimní pohádka na Pražském hradě

Radim Madeja a Saša Rašilov (Zimní pohádka)

autor: Viktor Kronbauer  

zvětšit obrázek

Zdá se, že představení Letních shakespearovských slavností se už trvale uhnízdila na otevřené scéně v areálu Letní míčovny. Při přísně střeženém vstupu do Hradu to má výhodu, že diváci nemusí procházet kontrolami, a navíc je to blíže tramvajím (což je výhoda, když představení končí hodně pozdě - jako v případě nejnovější premiéry Zimní pohádky - ale nevýhoda co se hluku týče, protože blízkost tramvajové trati vytváří chvílemi dosti silný zvukový doprovod. I proto je třeba, aby herci měli ku pomoci mikrofony. To je ovšem trochu na úkor autenticitě. A navíc, premiéru oživili neklidně létající chrousti, zmateně létající a narážející do diváků.
Letošní drmaturgický výběr představil titul, který dosud nebyl na LSS hrán, stejně poprvé vkročil do tohoto prostoru režisér Pavel Khek. Nicméně, Zimní pohádka není až tak neznámým titulem. Před časem jsme ji mohli vidět v přenosu NT Live (mj. s Judi Denchovou v roli Času), a zdařilá inscenace v režii Ondreje Spišáka se stále hraje v Dejvickém divadle.

Letní shakespearovksé slavnosti staví - zcela logicky - zejména na známých populárních tvářích, a tak v inscenaci, která se hraje v průběhu celého července, se objeví mj. mnozí z hrdinů kultovního seriálu MOST. V hlavní roli alternují Martin Hofmann a Michal Isteník, v dvojroli se představí Cyril Drozda. I mnozí z dalších herců si nesou popularitu především z televizních seriálů resp. filmů, ať už je to Petra Špalková, Saša Rašilov, Matouš Ruml, Alena Mihulová či Jan Řezníček. Režisér Pavel Khek zvolil inscenační polohu, která se zdá pro typ letních produkcí nejvstřícnější. A u titulu, který patří mezi Shakespearovy pozdní "divné hry", je tento vyprávěcí mód nejrozumnější alternativou. Samotná zápletka nepochopitelného výbuchu žárlivosti, kterou předvede hned na počátku hry postava sicilského krále Leontese a která "zahubí" nejen vztah mezi ním a do té doby vzývanou královnou, ale v důsledku způsobí i smrt jeho milovaného syna (a domněle i královny samotné). Mnohé z náznaků, které se u charakterů postav objeví na počátku děje a v různých situacích se pak zvláštním způsobem proměňují, jsou pro diváky nepříliš srozumitelné (ale to je dáno i samotným textem hry). Efektní začátek, kdy se z pod deky na počátku vymotá králův rádce Camillo (Radim Madeja), po zjevné sexuální akci s epizodní postavou (Matouš Ruml), jíž vzápětí bez mrknutí oka zlikviduje smrtící injekcí, naznačí ambivalenci nejen této postavy, ale nabídne zároveň jakýsi klíč k odemknutí příběhu. Veškeré postavy se v této hře totiž chovají dosti podivně, a jejich momentální motivace mají mnohé otazníky. Pro diváka neznalého hry a proslavené epizody, v níž se dozvídáme o sežrání Antigona medvědem, bude patrně matoucí i to, že se herec - Cyril Drozda - vzápětí mění v postavu českého pastýře. Jinak ovšem je příběh vyprávěn přehledně, chvílemi možná až jednotvárně, bez výrazných vzrušivějších momentů. Nicméně, to, co je pro open-air produkce důležité, je dodrženo. Totiž zřetelná, srozumitelná mluva, podobná chvílemi až deklamaci. To je ostatně způsob, jakým se Shakespeare většinou prezentuje v Británii.

Z herců patrně nejvíce zaujme český král Polixenes Saši Rašilova, který od někdejšího dobrého kumpána sicilského krále (spíše než potenciálního svůdce jeho ženy), ve skoku o patnáct let později působí v roli otce dospělého "nezdárného syna" úmyslně bizarně. Zapadá to totiž velmi dobře do prostředí stejně bizarně prezentovaných bukolických Čech, rozkládajících se na březích moře. Bezpochyby vám tyto reálie připomenou spíše než český venkov nějakou odlehlou zemi oplývající lesy plnými medvědů, ale také skřítků, a hodně svérázným folklorem. Z hereckého hlediska ovšem zaujmou především ženy, které jsou vesměs půvabné a navíc vesměs působí realističtěji než jejich mužské protějšky. To se týká jak přirozeně vznešené královny Hermiony Petry Špalkové, tak rázné dvorní dámy Pauliny Aleny Mihulové, rozverné temperamentní krásky Perdity Veroniky Arichtevy, ale i dvorní dámy Emilie Evellyn Pacolákové, která v drobných epizodách naznačí ctižádost stát se pro krále něčím víc a ochotu udělat pro to vše.
Letošní premiérová inscenace pražských Letních shakespearovských slavností nepřináší žádné experimentální schválnosti, je poctivým převyprávěním příběhu, a dává tak šanci zaujmout široké publikum, spíše nežli kritiky, kteří touží po novátorských inscenačních postupech a výkladech.

www.shakespeare.cz

1.7.2019 13:07:11 Jana Soprová | rubrika - Recenze

Časopis 46 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Žebrácká opera (MdB)

Časopis 46 - sekce

HUDBA

Americké drama Tina Turnerová

Tina Turnerová

Tina Turner
Čím vším byla světoznámá ikona pop rocku a R&B? Americké drama uvádí při příležitosti 80. naroz celý článek

další články...

LITERATURA/ UM?NÍ

Ambiciózní projekt - Impresionisté

Impresionisté

Impresionisté (1/3)
Malovali vodu, světlo, barvy, viděli svět novýma očima. Svět je ale odmítal pochopit. B celý článek

další články...