Scéna.cz 

GREAT CZECH CONDUCTORS – Rafael Kubelík

Z odkazu Rafaela Kubelíka, který – jak píše autor textu v bookletu Jindřich Bálek – raději dirigoval živé koncerty nežli studiové snímky, máme díky rozhlasovému archivu k dispozici velice cenné a výtečně digitalizované nahrávky. Dvořákova Osmá symfonie má v Kubelíkově provedení v prvé větě projasněně čistý zvuk a dojímavou lyrickou něhu; ve volbě temp i výrazu je energičtější nežli v pojetí jiných českých dirigentů. Ve druhé větě je nápadně krásné, svítivé houslové sólo (booklet neudává jméno houslisty); dvojí zakašlání se zřejmě nepodařilo odstranit. Scherzo se někdy hrává v rychlejším tempu, než jaké volil Kubelík, který třetí větu podává jemněji a s větší svěžestí. Finále zní naopak o poznání ostřeji, a drobné zakolísání v úvodní trubkové fanfárce padá pochopitelně na vrub živému provedení.

Firkušného koncepce Dvořákova Klavírního koncertu mě mírně překvapila důrazem na oslnivou virtuozitu – jako by se sólista přímo opájel svou technickou kondicí; Firkušný to ovšem dokonale vyvažuje romanticky snivou atmosférou druhé věty. Závěr má rysy heroické mužnosti, postavené do protikladu ke zvukově měkkým lyrickým partiím.
Šostakovičova Symfonie č. 9 je důkazem tehdejší skvělé formy České filharmonie: i když i v tomto případě jde o živý snímek, nezaznamenal jsem žádné zaváhání. Šostakovičovu lehce nahozenému humoru a grotesknímu výrazu se tu dostává dokonalého vyznění.
Jindřich Bálek zdůrazňuje, že ač Kubelík nebyl Talichovým žákem, byl „do značné míry žákem Talichovy filharmonie“. Provedení obou skladeb Bohuslava Martinů ovšem dokládá, že už v té době (Symfonie č. 4 byla natočena v červnu 1948, Památník Lidicím v březnu 1946) byl Kubelík (bylo mu tehdy třicet čtyři, resp. třicet dva let) nikoli skromným učněm, nýbrž opravdovou vůdčí dirigentskou osobností. Na těchto dvou CD jen jediný studiový snímek 4. symfonie překypuje v Kubelíkově koncepci radostí a podtrhuje českost té hudby. Památník Lidicím vyznívá pak ovšem velmi působivě v poloze příkře kontrastní.
Dobiášova kantáta Stalingrad patří v celku autorovy tvorby k oné části, jež vyrůstala z inspirace povýtce politické. V případě heroizace stalingradské bitvy jde o první z Dobiášových ideologicky zaměřených skladeb (1945), na niž pak navázaly další vokálně-symfonické skladby tohoto typu (Rozkaz č. 368, Buduj vlast, posílíš mír). Atmosféra doby vzniku samotného díla i jeho provedení v Rudolfinu v listopadu 1945 ovšem téma samotné i jeho zpracování ospravedlňuje; Kubelík dílo pojímá věcně, se zdůrazněním jeho patetičnosti. Technická kvalita nahrávky není, bohužel, právě nejlepší – ale to je rovněž daň času jejího vzniku, kterou pravděpodobně nemohla ani pečlivá digitalizace nijak změnit.
Vydání pěti Kubelíkových nahrávek je nepochybně záslužným činem, za který patří uznání všem v Českém rozhlase, v České filharmonii i v Supraphonu, kdo se na jeho realizaci podíleli.

SUPRAPHON SU 4080-2 AAD mono. Limited from the Czech Radio (CD 1, CD 2 / 1-5, 10, 11
GREAT CZECH CONDUCTORS – RAFAEL KUBELÍK
CD 1: Antonín Dvořák: Symfonie č. 8 G dur, op. 88; Koncert pro klavír a orchestr g moll, op. 33
CD 2: Dmitrij Šostakovič: Symfonie č. 9 Es dur, op. 70; Bohuslav Martinů: Symfonie č. 4, H 305, Památník Lidicím. Tryzna pro velký orchestr, H 296; Václav Dobiáš: Stalingrad. Kantáta pro baryton, mužský sbor a orchestr
Rudolf Firkušný – klavír; Zdeněk Otava – baryton; Armádní recitační soubor; mužský sbor Typografie
Česká filharmonie, dirigent Rafael Kubelík
Nahráno v Praze ve Smetanově síni Obecního domu 30. 11. 1944 (Dvořák: Symfonie); 13. 12. 1945 (Šostakovič: Symfonie); pravděpodobně 14.–15. 3. 1946 (Martinů: Památník Lidicím); 7. 11. 1945 (Dobiáš: Stalingrad); v Rudolfinu 4. 6. 1946 (Dvořák: Koncert) a ve studiu Domovina 10. 6. 1948 (Martinů: Symfonie), hudební režie – režisér neuveden (Dvořák: Symfonie); Zdeněk Jonák (Dvořák: Koncert a Šostakovič: Symfonie); František Burda (Martinů: Symfonie); Jiří Jaroch–Eduard Herzog (Martinů: Památník Lidicím a Dobiáš: Stalingrad). Digitální remastering Jan Lžičař 2012. Živé nahrávky (kromě Martinů: Symfonie). Celkový čas 2:34:55. Zdroj Hudební rozhledy 08/2012 - Petar Zapletal.