Scéna.cz 

Zemřel dirigent Charles Mackerras

(17. listopadu 1925 – 14. července2010)
Sir Charles Mackerras, dirigent světového jména, patřil k osobnostem, které se zasloužily o popularizaci české hudby ve světě. S českou hudbou přišel do kontaktu už krátce po II.světové válce, kdy přijel studovat do Prahy. Kromě stipendijního pobytu na pražské AMU absolvoval i soukromé hodiny u dirigenta Václav Talicha, který byl tenkrát v nemilosti. A právě on mu vtiskl lásku k české hudbě, především Leoši Janáčkovi. Od té doby Mackerras navštívil Prahu mnohokrát, od 60.let nesčetněkrát spolupracoval s českými orchestry, dvakrát se představil i na Pražském jaru. Koncert na rozloučenou s Českou filharmonií, který se měl odehrát v říjnu, už ale dirigovat nebude. Podlehl několikaletému boji s rakovinou.

Alan Charles Maclaurin Mackerras se narodil australským rodičům v USA, odkud přesídlili do Londýna. Kromě Sydney absolvoval studia také v Praze, kde jej velmi ovlivnil dirigent Václav Talich. Pro Mackerrase prý byla zjevením Janáčkova opera Káťa Kabanová, a Janáčkovo dílo se stalo jeho celoživotní láskou. Byl jeho vykladačem a propagátorem ve světě. Debutoval jako dirigent londýnské opery Sadler’s Wells, v 60.letech se stal prvním dirigentem Hamburské opery. V 70.letech zastával funkci hudebního ředitele Sadler’s Wells (pozdější Anglické národní opery) a poté stejnou funkci ve Velšské národní opeře. Dále působil jako šéfdirigent Sydneyského symfonického orchestru a dirigoval koncert k slavnostnímu otevření Sydneyské opery. Jeho jméno je spjato se všemi slavnými operními scénami světa, na mnohých právě on poprvé uvedl Janáčkovo dílo. Další jeho láskou byl Mozart ( v roce 1991 při znovuotevření Stavovského divadla v Praze dirigoval novou inscenaci Dona Giovanniho. Kromě živého dirigování má na kontě desítky skvělých nahrávek – mezi kterými figuruje i mnohé z české klasické hudby (komplet Dvořákovy Rusalky s Českou filharmonií, Dvořákovy Slovanské tance, Smetanova Má vlast, Polní mše a Dvojkoncert Bohuslava Martinů, Janáčkovy opery Káťa Kabanová, Šárka a Glagolská mše.

Má na kontě spoustu čestných doktorátů a mezinárodních ocenění, mezi nimiž vyniká vyznamenání komandýrským stupněm Řádu Britského impéria v roce 1974 a povýšení do šlechtického stavu v roce 1979.