Mladý Frankenstein – radost z parodie a řemesla

autor: Jan Hromádko
zvětšit obrázekVýchodočeské divadlo Pardubice uvedlo ve dnech 13. prosince a 14. prosince 2025 v premiéře muzikál MLADÝ FRANKENSTEIN autorů Mela Brookse a Thomase Meehana. Českému publiku není titul neznámý – poprvé se na tuzemských jevištích objevil v roce 2014 v Městském divadle Brno. Překlad i režii obou inscenací má na svědomí Petr Gazdík, což umožňuje číst pardubické nastudování nejen samostatně, ale i v kontextu jeho dlouhodobého režijního rukopisu.
MLADÝ FRANKENSTEIN nenastoluje hluboké otázky víry, stvoření či odpovědnosti vědce. Jeho ambice jsou jinde – v lehkosti, hravosti a v tématu identity. Základní otázka nezní „máme právo tvořit“, ale spíše „můžeme se odříznout od vlastního původu“. Jazyková hříčka se jménem Frankenstein / Frankenštajn / Frankenštýn se stává klíčem k celé inscenaci: únik před rodovou stopou je iluze, kterou lze oddalovat, ale nikoli zrušit.
Petr Gazdík tuto linku nerozvíjí psychologicky, nýbrž komiksově. Písňové texty i situace fungují v rychlých zkratkách, gagových střizích a klipovitém tempu. Inscenace se nesnaží o hloubkový ponor – sází na přesnost rytmu a čitelnost nadsázky. A právě v tom je poctivá.
Autoři a hudební jazyk parodie
Autorské zázemí Mladého Frankensteina je pro pochopení inscenace klíčové. Mel Brooks a Thomas Meehan nevytvořili muzikál, který by se chtěl měřit s velkými broadwayskými tituly v oblasti hudební monumentality. Hudba zde od počátku slouží parodii – tematicky i výrazově.
Nelze očekávat bombastické árie ani emocionální extáze v duchu světových muzikálových hitů. Brooksova hudba je vědomě střídmá, jednoduchá a funkční. Pracuje s nápodobou, stylovou citací a situačním efektem. Právě v této uměřenosti spočívá její síla –
není ani málo, ani příliš, vždy přesně tolik, kolik vyžaduje konkrétní situace.
V hudebním jazyce se zřetelně objevuje rakousko-německá lidová nota: jódlování, pochodový rytmus, lehce kabaretní melodika. Tyto prvky nejsou použity ironicky shora, ale s vnitřní znalostí stylu. Zároveň se však hudba dokáže opřít o dramatický efekt tam, kde je třeba – nikoli emocí, ale rytmem a gradací.
Východočeské divadlo Pardubice pracuje s half-playbackem, který je v tomto případě zvolen funkčně a bez rušivého efektu. Hudební složka neodvádí pozornost od herecké akce, naopak ji podporuje a drží v tempu. Muzikál tak zůstává především divadlem, nikoli koncertní exhibicí.
Režie, scénografie a iluze
Režijní koncepce Petra Gazdíka stojí na přiměřené parodii. Postavy nejsou karikaturami, ale stylizovanými typy s jasně daným pohybovým i výrazovým rejstříkem. Masky, kostýmy i gesta pracují s tradicí filmové grotesky a hororové estetiky, aniž by sklouzávaly k pouhé citaci.
Výraznou devizou inscenace je scénografie kombinující reálnou kulisu a projekci. Právě zde se ukazuje výtvarná a počítačová zkušenost Petra Hlouška: projekce nejsou samoúčelným efektem, ale slouží vyprávění. Iluzorní jízda kočárem s ubíhající krajinou je jednoduchá, přesná a divadelně účinná – kouzlo vzniká z nápadu, nikoli z technologické okázalosti.
Postavy jako typy – a typy jako motor inscenace
Elizabeth Benningová v podání Petry Janečkové je stylizována jako pomyslná Dolly: nonšalantní, distingovaná, plná snobské energie. Janečková si tuto polohu zjevně užívá a dotahuje ji do detailu – široká gesta, bohorovnost, salonní despekt. „Já jsem ta pravá dáma,“ sděluje každým pohledem. Je to však dáma bez srdce. Frederick Frankenstein je vůči ní oddaný a podřízený, ale zároveň cítíme, že to není svět, ve kterém by mohl nalézt sám sebe.
Pravé jádro a rodovou identitu mu pomáhá odkrýt až Inga v podání Martiny Sikorové. Ta velmi dobře pracuje s nálepkou lehké dívky, aniž by po ní sklouzla. Její Inga má energii karpatské vyzrálé ženy – přirozené, zakořeněné, s jasným pohledem a otevřeným srdcem. Právě skrze tuto postavu se Frankenstein poprvé dotýká svého původu bez studu a popírání.
Jedním z hlavních motorů inscenace je Igor Ladislava Špinera. Je přesný, odvážně komický, přihlouple strašidelný, ale nikdy laciný. Už samotné jméno předurčuje postavu k prostoduchosti, Špiner ji však naplňuje vnitřní logikou a rytmem. Jeho Igor není pouhou groteskní figurkou – je hybatelem dění, katalyzátorem situací a zdrojem energie, která drží inscenaci v pohybu.
Madam Bletcher v podání Dagmar Novotné je vystavěna s přesnou mírou domácího tajemníka. Ví o všem, má dokonalý přehled, ale záměrně nestojí v popředí dění. Jako tichá šedá eminence dokáže situace řešit, uhlazovat a jemně popostrkovat správným směrem – s taktem, klidem a poctivostí dobroty, která není okázalá, ale nepřehlédnutelná. Je protiváhou groteskního chaosu a jednou z postav, které inscenaci dávají vnitřní rovnováhu.
Do tohoto světa vstupuje i stylizovaný obraz kolektivní hysterie v podobě vesničanů. Vede je inspektor Hans Kemp v podání Tomáše Lněničky – typ přísného ochránce pořádku, který sám produkuje chaos. Linč zde není realistický, ale groteskní, přesně v duchu celku.
A nad tím vším stojí Josef Pejchal jako doktor Frederick Frankenstein – vedle Igora druhá nejsilnější osobnost inscenace. Není pouze vědcem zahleděným do experimentů, ale nositelem rodového šrámu: náznaku šílenství, bláznovství a podivínství, které si s sebou nese, ať chce nebo nechce. Muzikál tyto vrstvy nevysvětluje, nechává je domýšlet – a Pejchal je dokáže udržet v napětí mezi ironií a vnitřní nejistotou.
MLADÝ FRANKENSTEIN ve Východočeském divadle Pardubice není inscenací, která by chtěla zásadně proměňovat svět nebo divadelní jazyk. Je to řemeslně přesná, herecky disciplinovaná a vizuálně hravá muzikálová komedie, postavená na rytmu, typologii a radosti z parodie.
V době, kdy se divadlo často snaží být za každou cenu závažné, působí tato poctivá radost z hraní jako překvapivě silné a vlastně velmi současné gesto.
☆☆☆☆☆
Mel Brooks – Thomas Meehan: Mladý Frankenstein
Skladatel Mel Brooks; libreto Mel Brooks a Thomas Meehan; texty písní Mel Brooks
Překlad Petr Gazdík; režisér Petr Gazdík; hudební režie Karel Škarka a Gabriela Kos Královcová; scénický výtvarník Petr Hloušek; choreograf Michal Matěj; dramaturgyně Anna Zindulka Hlaváčková
Osoby a obsazení:
Doktor Frederick Frankenstein (Josef Pejchal); Netvor (Jan Vápeník); Igor (Ladislav Špiner); Inga (Martina Sikorová); Elizabeth Benningová (Petra Janečková); Madam Bletcher (Dagmar Novotná); Inspektor Hans Kemp (Tomáš Lněnička); Poustevník (Martin Mejzlík); Dr. Viktor von Frankenstein (Petr Borovec); Ziggy (Štěpán Pospíšil) ad.
Východočeské divadlo Pardubice, psáno z 2. premiéry 14. prosince 2025.
📘 www.vcd.cz
TIP!
Časopis 52 - rubriky
Časopis 52 - sekce
DIVADLO
VČD uvede premiéru muzikálu Mladý Frankenstein
Východočeské divadlo o třetím adventním víkendu 13. a 14. prosince 2025 uvede premiéru komediálního muzikálu M celý článek
OPERA/ TANEC
Jakub Jan Ryba dal českým Vánocům jejich hudební příběh
České Vánoce mají svou hudební duši - Českou mši vánoční. Dílo, které Jakub Jan Ryba napsal v roce 1796, se st celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Jiří Stivín fotografující
Unikátní sonda do hudební historie, vhled do autorova soukromí, obrazová zpráva o Československu druhé polovin celý článek



