Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Ahn Trio: Nemáme rády, když se v hudbě hraje na zbytečné umělé hranice.

autor: Z webu

První večer festivalu Colours of Ostrava ve čtvrtek 9. července bude patřit také společnému koncertu hanspaulských Tata Bojs s korejsko-americkým Ahn Triem. Základem jejich výjimečného vystoupení (v létě kromě Colours pouze festival Pohoda) se stane loňské album „Smetana“. V květnu letošního roku Tata Bojs a Ahn Trio premiérově zahráli v zahraničí na dvou úspěšných koncertech v New Yorku. Ahn Trio (piano, housle, cello) původem ze Soulu v Korei, nyní žijící právě v New Yorku, již více než jedno desetiletí patří mezi špičku na světových pódiích klasické hudby. Kromě společného koncertu s Tata Bojs se mohou návštěvníci festivalu těšit na samostatné vystoupení Ahn Tria druhý den na kostelní scéně.

Kdy a kde se potkali s Michaelem Nymanem, co zahrají na svém sólovém koncertu na Colours, co se jim líbí na Tata Bojs a co mají rádi z české hudby? Členky Ahn Tria, odpovídali nejen na tyto otázky....

Zahájení festivalu letos patří Michaelu Nymanovi a jeho bandu - zahrají před vaším vystoupením s Tata Bojs. Vy jste s Michaelem Nymanem také v minulosti spolupracovaly. V čem vaše spolupráce spočívala? Jak na ni vzpomínáte? Neplánujete na letošních Colours něco společně?
Poprvé jsme se s Michealem Nymanem setkaly před mnoha lety v Hamburku, kde jsme tenkrát koncertovaly a po našem vystoupení jsme si zašly na jeho koncert. Před tím jsme o něm samozřejmě slyšely, ale nikdy jsme ho neviděly naživo, takže nás to napoprvé dost zasáhlo. Za tu dobu, co uplynula, se z nás stali dobří přátelé. Michael je velmi štědrý, co se hudby týče, napsal pro nás několik skladeb, které jsou obsaženy na všech třech našich předchozích albech, Ahn Plugged, Groovebox a Lullaby For My Favorite Insomniac. Jsme za to, že pro nás píše, strašně rády. Loni jsme vystupovaly na festivalu I-Tunes v Londýně a Michael se tam k nám spontánně připojil, zahrál si živě s mými sestrami, je totiž výborný pianista – já jsem si mohla na chvíli oddechnout. To byl opravdu krásný zážitek. Možná nás takhle podobně překvapí i na Colours of Ostrava, člověk nikdy neví.

Jaké skladby zahrajete v rámci vašeho samostatného pátečního koncertu na kostelní scéně?
Zahrajeme skladby, které pro nás napsali například Pat Metheny, Kenji Bunch, Michael Nyman... A také hudbu z našeho alba Lullaby for My Favorite Insomniac. Možná také zahrajeme něco od Astora Piazzolly, i když ten přímo pro nás nic nesložil. Pata Metheny jsme potkaly v New Yorku, slyšel naší verzi skladby This is Not America a velmi se mu líbila, tak jsme ho požádaly, zda by pro nás nenapsal nějakou skladbu pro trio, a on to skutečně udělal. Jeho hudbu zbožňujeme. Kenji Bunch s námi naopak chodil na Juilliard akademii, takže jsme jeho bývalé spolužačky. Je to takový náš moderní Bernstein.

Plánujete něco nového s Tata Bojs? Co se vám na jejich hudbě líbí?
Strašně se nám líbí, jak Tata Bojs přistupují k hudbě. Jejich tvorba má mnoho tváří, je různorodá a otevřená. Jejich přístup k hudební tvorbě je velmi umělecký. Nebojí se zkoušet nové věci, jako například zahrát si s naším triem – tedy s uskupením hrajícím vážnou hudbu. Umělecky jsou si naše uskupení velmi podobná, a to i přesto, že my hrajeme klasiku a oni rock. Nemáme rády, když se v hudbě hraje na zbytečné umělé hranice. Myslím, že ve společné práci budeme určitě pokračovat, i když zrovna teď jsme dost zaneprázdněné prací na Smetanovi. Také bych chtěla říct, že s Tata Bojs je hrozná legrace, strašně si to s nimi na pódiu i mimo ně užíváme.

Co z klasické hudby máte nejraději? A co čeští skladatelé?
Máme rády vážnou hudbu, která dokáže lidi zasáhnout v srdci a v duši. Zbožňujeme Bacha, Beethovena, Šostakoviče, Ravela, Debussyho, Liszta, Mahlera, Čajkovského... je nemožné naše oblíbence vyjmenovat všechny, je jich příliš mnoho. Máme také zvláštní slabost pro skladatele 21. století, jakými jsou Michael Nyman, Pat Metheny nebo Nikolaj Kapustin. Jsme velmi pyšné na to, že pro nás všichni tito autoři skládají. Mezi naše oblíbené skladatele českého původu pak patří Dvořák, Suk a Smetana. Dvořákovo trio Dumky a Sukovu Elegii jsou součástí alba, které jsme vydaly u EMI a které získalo německou cenu ECHO. Ještě před tím, než jsme poprvé navštívily Českou republiku, jsme už díky vaší hudební tvorbě věděly, jak moc krásně tu bude.

Skládáte také svou vlastní hudbu? Pokud ano, co je to za hudbu?
Tím, že jsme studovaly na Juilliard School a tím, že žijeme v New Yorku, a jsme tedy neustále obklopeny řadou výborných skladatelů, se tak trochu stydíme samy skládat. Lucia, zdá se, má na to z nás třech největší talent. Snad se ale i já a Angella někdy odvážíme.

Kromě vystoupení s Tata Bojs, co máte v plánu na letošní a příští rok? Na jaké projekty se těšíte?
Čekají nás nahrávání zajímavých projektů. Jedním z nich je nahrávání sady skladeb, které pro nás napsal náš dlouhodobý spolupracovník Kenji Bunch (pracujeme s ním už od našich školních let na Juilliardu) a také legendární jazzový kytarista Pat Metheny. Pracujeme také na albu Brazilské populární hudby, jde o spolupráci se zpěvákem a skladatelem Edem Lobou. Pak samozřejmě také plánujeme dál jezdit po světě a dělit se o naši hudbu.

6.7.2009 23:07:59 Redakce | rubrika - Rozhovory

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel