Scéna.cz 

Úžasně melodické album Safe Trip Home zpěvačky Dido

Britská megastar zpěvačka Dido přichází s dlouho očekávaným řadovým albem Safe Trip Home. Pod albem je jako producent opět podepsán její bratr Rollo Armstrong a album opět přináší jedenáct velice emotivně silných písní. Jako první singl byla vybrána píseň Don't Believe In Love.

Album Safe Trip Home je laskavé, jímavé a úžasně melodické třetí album Dido, z Londýna pocházející zpěvačky a skladatelky, kterou poznáte podle jejího zastřeného hlasu. Prvním albem bylo No Angel, které natočila v dobách, kdy hostovala jako doprovodná zpěvačka, měla malý rozpočet a žádnou nahrávací smlouvu. Když toto album plné vřelých momentek ze života v roce 1999 vyšlo, nikdo nemohl předvídat, že se z něj stane neprodávanější album světa za rok 2001. Podobně úspěšná byla i následující deska, Life For Rent z roku 2003, která si našla cestu do srdcí milionů posluchačů, ve 26 zemích světa se dostala na první příčky hitparád a ještě v mnoha dalších opanovala rádiové vlny. Když ale Dido dokončila turné doprovázející vydání této desky, rozhodla se, že potřebuje pauzu.

„Byla to úplná smršť,“ říká Dido a dodává: „Když jsem se začátkem roku 2005 vrátila z turné, chvíli mi trvalo, než jsem si vůbec uvědomila, co se vlastně stalo a dělo. Nebyla jsem na to vůbec připravená. Snažila jsem se jen natočit malou undergroundovou desku, kterou bych sama poslouchala, a o osm let později jsem najednou potřebovala z tohoto neuvěřitelně rozjetého vlaku vystoupit. Byly to skvělé roky, ale potřebovala jsem trochu zvolnit, znovu se dostat do kontaktu s normálním životem a zase se stoprocentně soustředit na hudbu.“

Dido se sice stáhla z veřejného života, od hudby si ale odpočinula jen nepatrně. Rozhodla se, že nezačne hned psát nové sklady, ale spíše se bude věnovat hraní hudby, ať už své nebo druhých. „Chtěla jsem se zlepšit jako hudebnice. Na prvních dvou deskách jsem hrála pouze jako písničkářka, což je dost odlišné od hraní jen tak pro zábavu, jako jsem hrála v dětství. Takže jsem spoustu času trávila tím, že jsem si vybírala různé nástroje a jen tak si na ně hrála. Bylo to úžasné,“ vysvětluje zpěvačka. Dido tak zcela neplánovaně dospěla ke zvuku desky Safe Trip Home, v jejíchž příjemných a inteligentních skladbách můžeme konečně slyšet, jak hraje na kytaru, piáno, zvonky a také na svou starou věrnou flétnu, se kterou absolvovala turné po Evropě jako zázračná žačka londýnské hudební školy Guildhall School of Music. Dido na toto album nahrála dokonce i některé bubenické party (ty nejvýraznější jsou asi v melancholické Quiet Times).

„Jon mě přesvědčil, abych dojela do LA a napsala nějaké skladby,“ říká Dido. „Těch několik týdnů, co jsme spolu pracovali, nemělo chybu. Měla jsem pocit, že s každým nástrojem můžu zkusit úplně všechno, co jen budu chtít. To byl skutečný zrod mého nového alba.“ Emocemi nabitá Never Want To Say It’s Love a smyčci doprovázená Let’s Do The Things We Normally Do jsou dvě skladby z mnoha, které během této produktivní práce ve studiu vznikly.

Jednoho odpoledne přišel na čaj Rolo, bratr Dido, který se autorsky a producentsky podílel na jejích prvních dvou albech, a Dido mu zahrála několik svých nových skladeb.... Myšlenky, podobenství, pocity, naděje a starosti, o kterých Dido něžně zpívá, ze Safe Trip Home přímo tryskají. Je to deska o lásce a smrti, síle a odevzdání se, výhrách a prohrách. A stejně jako dvě předešlá alba i toto dokazuje úžasnou schopnost Dido najít všeobecně platné životní pravdy v malých detailech.

„Když píšu, tak se vždycky dostanu do stavu, kdy si vůbec neuvědomuji, že moje písničky budou poslouchat i další lidé,“ připouští Dido. „Co se týče vyjadřování pocitů, nemám žádné hranice, za které bych si při psaní písniček zakazovala jít. Některé texty jsou o všeobecných věcech nebo se týkají života druhých lidí, ale některé jsou velmi osobní a přímo o mně. Možná se tak dávám všanc, ale já bych jen těžko dokázala dělat něco neosobního, co se mne nijak netýká. Ale tím, že své texty lidem nevysvětluji, se vlastně mohu v rámci jednotlivých písniček svobodně a neomezeně vyjadřovat.“