zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Heidi … a na život!

Karolína Čtveráčková a Kryštof Helbich (Heidi)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Švýcarská autorka Johanna Spyri díky inspiraci z dětství kolem Bodamského jezera, kde vás okouzlí dech beroucí výhledy na Alpy, napsala román HEIDIS LEHR- UND WANDERJAHRE, vyšel v roce 1880, v českém překladu jej generace dětí znají jako HEIDI, DĚVČÁTKO Z HOR. Příběh dívky, která se dostala k mrzoutovi dědečkovi Konrádovi, kde poznala prostého pasáčka koz Petra, byl inspirací k romantickému muzikálu Michaela Schanze (hudba a texty písní) a Hanse Dietera Schreeba (scénář). Autor scénáře nabízí paralelní osudy dvou dívek Heidi a Kláry, které se protnou. Heidi, sirotek, je vychovávaný tetou, která se rozhodne žít si po svém, a předá ji otci, tedy dědečkovi. Klára je rovněž bez maminky, ale k tomu ještě upoutaná na vozík.

Dramatickou linii zvyšují rozdílná prostředí obou dívek. Heidi je obklopena čarokrásnou přírodou. Klára šedí města Ingolstadtu. Zatímco první má prosté podmínky pro život (horská chalupa, pastviny, mléko, chléb, sýr …), druhou obklopuje komfort na tu dobu možný - služebnictvo, osobní lékař a učitel.
Dalším prvkem jsou různí společenští ztroskotanci, respektive postavy různým způsobem postižené osudem. Dědeček Konrád přišel o syna, který zachraňoval Pannu Marii z hořícího kostela, Heidi jsme již zmiňovali. Do dění zasahuje guvernantka Rottenmeierová, osamělá s vytříbeným smyslem pro vojenský pořádek a dril. Pasáček Petr je rovněž svým způsobem společensky izolovaný, ale o to více spjatý s přírodou a odpovědností za stádo koz.
Režisér Stanislav Moša se s touto látkou setkal už v roce 2019. Nastudoval ji ve Vídni. Pandemie koronaviru utlumila další rozlet této inscenace. V roce 2023 nastudoval Heidi v Ingolstadtu. A to už byl jen malý krůček k české premiéře. Ta se udála v Městském divadle Brno o tomto víkendu.
Režisér Stanislav Moša na úvod premiéry přivítal samotného autora scénáře Hanse Dietera Schreeba, ale zároveň vyzdvihl čistotu dětství, které se prolíná životem každého i v dospělosti, protože nikdo neví, nakolik zůstal dítětem a hlavně okolí to naše vnitřní dítě nemusí vidět.

Po úvodním hudebním prologu, který vychází ze švýcarské lidové hudby, kdy hudební motiv je přímočarý a hlavně melodicky zpěvný se jednoduchost postupně přetavuje v orchestrálně instrumentální bohatý zvuk. Daná naivita je na místě, protože tématem je zachycení dětského osudu a světa. Této dějové lince odpovídá i scéna Christopha Weyerse a kostýmy Andrei Kučerové.
Režisér Stanislav Moša vsadil na jednoduchý spektákl barokního divadla, používá “pouze” kulisy na horizontu v duchu švýcarské horské vesnice a krajiny s horskými výhledy. Ovšem jednoduchost povýšil na moderní technologii díky digitální projekci. Tím docílil grafické kvality, ale zejména kouzlí během lusknutí prstu. Iluzorní plošnost doplňuje přidáním plochých částí např. vybavení bytu, kuchyně, sklepa, chaloupku, skálu atd. do prostoru. Tyto jsou opět ve 2D, ale dokáží navodit iluzi prostoru. Podobně je to s přiznaným stádem koz. Opět iluzorní a na kolečkách, k tomu sedí iluzorní kozí mečení. Díky tomu vypálil rybník ochráncům zvířat a divák si s tím poradí. Kostýmy Andrei Kučerové jsou honosné a praktické. Vychází z anglikánské módy v kombinaci s tyrolským duchem. Postavám dodávají svěžest, ale zároveň podtrhují jejich společenské postavení.

Herecké vedení je opět velmi vnitřní, zejména práce s dětskými herci. Všichni jsou na jevišti věrohodní. Skalní fanoušci Městského divadla Brno ocení i generační přerod. Kristián Pekar poprvé v roli tatínka, Robert Jícha v roli dědečka. Děti se na jevišti stávají ostřílenými hvězdami - Karolína Čtveráčková, Gabriela Čtveráčková a Kryštof Helbich, získaly ostruhy v inscenacích jako MATILDA, VELKÁ RYBA, MEDICUS, KROKODÝL ZE SVRATKY ANEB MOZART V BRNĚ nebo THE ADDAMS FAMILY. Rozhodně je to znát na jejich výkonech. K dobrému prospěchu přispívá i muzikálová škola při MDB.
Titulní roli Heidi ztvárnila Karolína Čtveráčková, své dívčí postavě dodala velkou dávku čisté a dobrosrdečné energie, ale hlavně pokoru spojenou s velkou empatií ke každému člověku, ať dospělému nebo svému vrstevníkovi. Věrohodně si poradila např. s částí, kdy byla náměsíčná a v polospánku říká svůj text v náručí doktora.
Kryštof Helbich, skutečně ostřílený herec, který přitahuje diváky svou přirozeností. Coby pasák velmi mistrně zvládl např. pasáž, kdy Heidi seznamuje s tajemstvími přírody, kdy se jí snaží spolu se stádem chránit před bouřkou. Dobrý byl i ve chvílích, kdy dával najevo svou žárlivost po příjezdu Kláry.
Třetí dětskou herečkou je Gabriela Čtveráčková, ztvárňuje postavu Kláry, upoutané na vozík. Její pesimismus a odhalování utěšujících pozlátek ze strany dospělých je věrné a přesvědčivé. Zvládla na výbornou i svůj proces uzdravení, kdy opět dokonale předvádí neobratné první kroky až po zdravou chůzi.

Děti nehrají samy, jsou obklopení dospělými. Robert Jícha coby Dědeček Konrád se představuje divákovi jako neprostupný mrzout, i když lze postupně odhalit, že je to jen obranná skořápka. Velmi silná změna nastane, když má nastat první odloučení od Heidi. Rovněž skvěle hraje ve snovém propojení s Heidi a pasáčkem Petrem. Jíchovi v jeho nepřístupnosti pomáhá kostým i maska s plnovousem a hárem. V pěveckých partech mu autoři přisoudili hlubší polohy, často v pianu a pomalém rytmu na hranici recitativu. I tyto nástrahy Jícha zvládl.
Slečna Rottenmeierová v podání Ivany Vaňkové je skutečně vděčná postava. Záporná, i když… Vzorně se stará o chod celého domu Sesemannových. S velkým smyslem pro řád se z ní stává vlastně neřád. Diváky děsí zejména při přijetí Heidi. Z výrazu jako “to, stvoření atd.” skutečně mrazí. Jak je známo pro herce je podobný typ role vděčný a Ivana Vaňková toto potvrdila. Zejména i díky autorům, kteří jí v závěru umožnili se Heidi omluvit a přijmout ji jako dítě a ne věc.

Muzikál Heidi se v Městském divadle Brno opět zařadí do linie rodinných titulů. Divákům nabízí přímočarost a čistotu dětského pohledu na svět a to je dobře. Nezbývá než souhlasit se závěrečnými přáními, kdy pan Sesemann vyzývá všechny: “Pojďme slavit!” a dospělí mají štamprle a tak si přejí “Na nejhezčí den, jaký s dcerou zažili. Na velkou Klárku a nejlepší kamarádku Heidi. Toho nejlepšího dědečka na celém světě. A na Petra, nejlepšího kamaráda na světě. Na ozvěnu! Na hory, na pastviny, na kozy … na … přátelství… a na život!

Mě nezbývá nic jiného než přát další skvělé autory, kteří nám nabídnou silná témata s obrovským příběhem, režiséry, aby to vše dokázali rozuzlit a organizovat, herce a herečky, ať nám všechno dokáží předat, dirigenty a orchestry, kteří to dokáží empaticky zahrát a hlavně na diváky, aby chodili a nabírali si ze všeho plnými doušky… na život!


Michael Schanze; Hans Dieter Schreeb: Heidi
Režie a úprava Stanislav Moša; překlad Zuzana Čtveráčková; kostýmy (Andrea Kučerová); dramaturg (Klára Latzková); scéna (Christoph Weyers); hudební nastudování (Dan Kalousek, Matěj Voda); dirigent (Dan Kalousek) a choreografie (Aneta Majerová).
Osoby a obsazení: Heidi (Karolína Čtveráčková); Klára Sesemannová (Gabriela Čtveráčková); Petr (Kryštof Helbich); Dědeček Konrád (Robert Jícha); Tetička Edith (Eliška Skálová); Pan Sesemann (Kristian Pekar); Starosta (Patrik Bořecký); Slečna Rottenmeierová (Ivana Vaňková); Babička (Zdena Herfortová); Doktor Clasen (Daniel Rymeš); Učitel (Marco Salvadori); Tinette (Barbora Slaninová); Sebastián (Rastislav Širila); Farář (Marek Kolář) a Kuchařka (Marta Matějová); Company (Gabriela Karmazínová, Renáta Mrózková, Ondřej Komínek, Robert Rozsochatecý, Soňa Kubišová, Tereza Navrátilová, Marek Hurák a Jakub Liška).
Česká premiéra 20. ledna 2024, Městské divadlo Brno.

www.mdb.cz

22.1.2024 17:01:03 Josef Meszáros | rubrika - Recenze

Časopis 29 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Magická Fontána

Články v rubrice - Recenze

Pískání po větru + Muzikálová smršť: den otevřených srdcí

Pískání po větru + Muzikálová smršť (MdB)

Závěrečný projekt prvního ročníku Muzikálové školy při Městském divadle Brno se uskutečnil 16. června 2024. 1. ...celý článek



Časopis 29 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Filmové tipy 29. týden

Zelená karta

Paní Olga
První "první dáma" České republiky ve vzpomínkách manžela V. Havla a přátel P. Šustrové, D. Němco celý článek

další články...