Scéna.cz 

Smutný hrdina velkého jazzového třesku

I když se altsaxofonista Charlie Parker alias "Bird" dožil pouhých 34 let, v jazzovém světě zanechal hlubokou stopu. Byl duší stylu zvaného bebop, který v průběhu 40. let odsunul swing na vedlejší kolej. Birdovy revoluční improvizace působily jako zjevení a hlavně "mladí a neklidní" bigbandoví hráči jej rádi následovali. Swing všechny sice na přelomu 30. a 40. let živil, ale také trochu nudil a omezoval v tvůrčím rozletu.
„Když jste Charlieho Parkera slyšeli hrát, věděli jste, že hudba musí jít jeho cestou," prohlásil o něm kolega Dizzy Gillespie. Charlie Parker se narodil 29. srpna 1920 v Kansas City. Na "altku" hrál od třinácti let ve školním bandu; o rok později už věděl, že hudba je to jediné, co chce v životě dělat. V patnácti se Parker poprvé oženil a hraním se snažil uživit.

„Trochu jsem cvičil, to je pravda... jedenáct až patnáct hodin denně,“ přiznal Parker v roce 1954. Když necvičil nebo se neučil hudební teorii, trávil až do ranních hodin čas v jazzových klubech v Kansas City. Naslouchal, vstřebával jazzové umění od zkušenějších, pokoušel štěstí při jam session. Ale už v šestnácti si zároveň s hudbou přinesl z klubů ještě něco - návyk na heroin. První pokusy prorazit se svým stylem hudby dopadaly zpočátku děsivě. Když jednou zahrál píseň Body and Soul v dvojnásobném tempu, publikum se mu vysmálo. Jindy zase při I got rhythm nemohl chytit správnou tóninu tak dlouho, až po něm bubeník hodil činel. Ale koncem 30. let už patřil k nejlepším muzikantům v Kansas City. Sóla svých vzorů - Henryho Smithe a Lestera Younga - dokázal zahrát dvakrát tak rychle a v jakékoli tónině. Aby se dostal do Chicaga, prodal Parker svůj první saxofon. Kvůli cestě do New Yorku v roce 1939 dal "do frcu" pro změnu klarinet od přítele (později tímto způsobem získával peníze na drogy). Ale úspěšný zatím nebyl, a tak se na dva roky vrátil domů, kde hrál se swingovým bandem Jaye McShanna. Teprve poté se znovu dostal do NY, kde si padli do noty s trumpetistou Gillespiem.
V roce 1944 spolu natočili přelomové skladby Salt Peanuts a Hot House - první plody bebopu. Následovaly Moose the Mooche, Yardbird Suite či Ornithology. V červnu 1946 kvůli přetížení drogami a alkoholem musel Parker strávit několik měsíců v psychiatrické léčebně. Vrátil se odpočatý a ve skvělé tvůrčí formě. Usadil se v New Yorku, založil slavný kvintet s Milesem Davisem a bubeníkem Maxem Roachem. Účinkoval v Carnegie Hall, měl turné po Evropě. Jako první se pokusil spojit jazz s klasikou - nahrál tři alba se smyčcovým orchestrem.

Hektický Birdův život se skládal jen ze dvou částí – hraní nebo paření. Jeho tělo odolalo dvěma pokusům o sebevraždu roku 1954. Naposledy si zahrál v newyorském klubu Birdland 5. března 1955 - 12. března zemřel. Bylo mu 34, ale lékař jeho věk odhadl na 50 až 60. Žil rychle a krátce.