Scéna.cz 

Legendární zpěvák Karel Kryl

Bratříček Karel
Tragické osudy českého legendárního zpěváka Karla Kryla polským pohledem (2016). Dokument obsahuje unikátní archivní ukázky. Režie Krystyna Krauze. „Bratříček Karel“ ukazuje tragické osudy legendy dvou československých revolucí – 1968 a 1989. Dokument přibližuje neznámé události ze života Karla Kryla (*12. 4. 1944 – †3. 3. 1994) a představí zajímavé archivy, které nebyly širší veřejnosti známy. Texty jeho písní jsou dodnes aktuální – byl vizionář, předvídal budoucnost, ale zároveň výborně reflektoval současnost. Věčný rebel... Co bylo tak přitažlivého na „malém zpěvákovi s velkým hlasem“, že řadu let po jeho smrti lidé stále zpívají jeho písničky a čtou jeho poezii? Jaké je místo umělce v tragických dějinách vlasti? Může jednotlivec ovlivnit chod dějin? Jaký vliv na psychiku tvůrce mají jeho traumatické zážitky z dětství? Byl Kryl obětí dějin svého národa? Milovaly ho davy, ale umíral opuštěný a zatrpklý – protože nikdy nedělal kompromisy. Tyto a další otázky se rozhodla položit autorka filmu Krystyna Krauzeová.
Režisérka je zároveň vypravěčkou dokumentu, její životní osud je úzce spjat s tvorbou i osobními kontakty s Karlem Krylem. Tímto filmem mu „splácí“ dluh. Je to zároveň paralelní příběh osudů našich sousedních zemí, o vztahu Kryla k Polsku a Polákům. Zpěvák zpíval spoustu svých písní v polštině – v 2014 roce v Čechách vyšla deska Solidarita – záznam koncertu, jenž Kryl věnoval polským exulantům, kteří se ocitli na Západě po vyhlášení výjimečného stavu. Jeho osudy byly spjaté s Poláky od raného mládí, a spolupráce s nimi v rádiu Svobodná Evropa toto přátelství ještě prohloubila. V 80. letech 20. století byl Kryl v Polsku velmi oblíbený díky samizdatové kazetě zpěvačky Antoniny Krzysztoń. Jeho nepovedený návrat do vlasti odstartovalo setkání exilu s občany Československa v polské Vratislavi dva týdny před sametovou revoluci. Kromě českých známých a příbuzných (ve filmu vystupují: Jan Kryl, Miroslav Kovařík, Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Jiří Černý, Karel Jadrný a Friedrich Taussig) o svých setkáních s Krylem budou vyprávět i Poláci: Agnieszka Hollandová, Andrzej Zajączkowski, Antonina Krzysztońová, Alfred Znamierowski a zpěváci Jacek Kleyff a Michał Tarkowski.
Vysílání: 21.8., 20.15 hod., ČT art

Maškary
Koncert Karla Kryla v Lucerně (1991). Kamera J. Špelda. Režie E. Sedlář. Skladatel a textař Karel Kryl (*12. 4. 1944 – †3. 3. 1994) se narodil v Kroměříži, první školní léta prožil v Novém Jičíně, ve čtrnácti nastoupil do internátu na střední keramickou školu v Bechyni. V letech 1963–65 prošel základní vojenskou službou a poté vystupoval s olomouckou beatovou skupinou Bluesmeni. Z této spolupráce vyšla první deska s písní Nevidomá dívka v interpretaci Hany Ulrychové. Roku 1967 díky pomocné ruce Miloše Zapletala natočil své první rozhlasové nahrávky, které se staly páteří LP desky Bratříčku, zavírej vrátka. Ústřední píseň se pak stala hymnou protiinvazního odporu po srpnu 1968. O rok později odešel Karel Kryl do Německé spolkové republiky, kde v říjnu požádal o azyl. V osmdesátých letech pracoval jako redaktor rozhlasu Svobodná Evropa, do vlasti se triumfálně vrátil po sametové revoluci, aby tu stihl ještě pět let tvořit. Zasažen infarktem předčasně zemřel 3. března 1994. Nebylo mu ani padesát let. Dnes uváděný koncert v pražské Lucerně, jehož hostem byl také písničkář a komentátor Ivan Hoffmann, se konal u příležitosti vydání Krylovy desky Maškary v roce 1991. Kromě titulní písně zazněly z tvůrčí dílny nezdolného rebela také Písničkářský bacil, Ukolébavky, Z ohlasů písní ruských, Karavana mraků, Píseň o žrádle, Babylon a další.
Vysílání: 21.8., 21.35 hod., ČT art

Televizní písničky a songy Karla Kryla
Nejslavnější skladby legendárního textaře, skladatele a disidenta, které zazní v umělcově podání (2004). Skladatel a textař Karel Kryl (*12. 4. 1944 – †3. 3. 1994) se narodil v Kroměříži, první školní léta prožil v Novém Jičíně, ve čtrnácti nastoupil do internátu na střední keramickou školu v Bechyni. V letech 1963–65 prošel základní vojenskou službou a poté vystupoval s olomouckou beatovou skupinou Bluesmeni. Z této spolupráce vyšla první deska s písní Nevidomá dívka v interpretaci Hany Ulrychové. Roku 1967 díky pomocné ruce Miloše Zapletala natočil své první rozhlasové nahrávky, které se staly páteří LP desky Bratříčku, zavírej vrátka. Ústřední píseň byla neoficiální hymnou protiinvazního odporu po srpnu 1968. O rok později odešel Karel Kryl do Německé spolkové republiky, kde v říjnu požádal o azyl. V osmdesátých letech 20. století pracoval jako redaktor rozhlasu Svobodná Evropa, do vlasti se triumfálně vrátil po sametové revoluci, aby tu stihl ještě pět let tvořit. Zasažen infarktem předčasně zemřel 3. března 1994. Nebylo mu ani padesát let. Pětačtyřicetiminutový výběr nejznámějších Krylových písní se váže k cyklu „Kam zmizel ten starý song“. Z jeho písňové tvorby mj. uslyšíte Bratříčku, zavírej vrátka, Píseň neznámého vojína, Veličenstvo kat a Písničkářský bacil.
Vysílání: 22.8., 23.15 hod., ČT art