Scéna.cz 

Hudební tipy 19. týden

Afflatus Quintet a Yoko Kikuchi
Skvělý kvintet, který loni oslavil dvacet let úspěšné existence, a mimořádná japonská klavíristka interpretují skladby Stravinského, Strausse a dalších na 70. MHF Pražské jaro 2015. Režie Adam Rezek (Premiéra). Koncertem souboru Afflatus Quintet s klavíristkou Yoko Kikuchi Vás zveme do světa komorní hudby na vystoupení skvělého kvinteta, které vloni oslavilo dvacet let velmi úspěšné existence. Afflatus Quintet si již od samých počátků své činnosti v roce 1995 získal posluchače prestižních koncertních síní Evropy, Japonska i Austrálie. Kvalitu souboru dokládá řada pořízených nahrávek a také cena z prestižní mezinárodní soutěže ARD v Mnichově. Kvinteto spoluzakládali kolegové z České filharmonie Roman Novotný (flétna), Jana Brožková (hoboj) a Ondřej Roskovec (fagot) s Vojtěchem Nýdlem (klarinet) z PKF – Prague Philharmonia a Radkem Baborákem (lesní roh), skvělým sólistou a dnes také dirigentem České sinfonietty. Japonská klavíristka Yoko Kikuchi pravidelně spolupracuje s předními evropskými komorními a symfonickými tělesy, několik hudebních nosičů již vydala také s Afflatus Quintetem a Radkem Baborákem. Zazní skladby Antonína Rejchy, Richarda Strausse, Helmuta Edera, Francise Poulenca a Igora Stravinského.
Vysílání: 09.5., 20.20 hod., ČT art, Z první řady...

José James
Vokální hvězda Blue Note ve Vídni 2013 (Premiéra). José James bezstarostně mixuje jazz, soul, hip-hop a soudobý poprock. Jako své pravzory jmenuje Johna Coltranea, Terryho Calliera, Gila Scotta-Herona a nakonec i Raye Charlese. Na záznamu z Vídeňského jazzového festivalu v roce 2013 J. Jamese doprovázejí: Takuya Kuroda – trubka, Kris Bowers – klávesové syntezátory, Salomon Dorsea – baskytara a Richard Spaven – bicí.
Vysílání: 11.5., 23.15 hod., ČT art
Opakování: 13.5., ČT art

Karlštejnské písně ještě nedozněly...
Ve skladbách z doby Karla IV. účinkují Rožmberská kapela, L. Žídek, F. Pok, Musica Bohemica, L. Vraspír, J. Krček a E. Cupák (1990). Kamera J. Osten. Režie J. Eisner.
Vzestup gotické kultury ve 14. století byl v Čechách podmíněn růstem měst, německou kolonizací dosud neobydlených oblastí. Čilý ruch stavební za vlády Karla IV. (1316–1378) přináší již četné odlesky velmi vyspělé západní kultury i do české kotliny. Vládu Lucemburků můžeme považovat za vrchol středověké hudební kultury. Ti zprostředkovali úzký kontakt na vyspělou kulturu francouzskou a italskou a přivedli do Čech také výrazné osobnosti působící v jejich službách. S těmito myšlenkami je úzce spjat i rychlý vzestup a nová organizace života měst, která měla zásadní vliv na utváření společenských, vzdělanostních i ekonomických předpokladů k vzniku všech uměleckých druhů a tedy i hudby. V antifonářích, graduálech, žaltářích a posléze i kancionálech nebo jiných souborech jednohlasého latinského chorálního zpěvu nacházíme první příklady vlastního tvořivého zpracování obecně přejatého hudebního materiálu, který sloužil později jako melodický i textový základ řady specificky českých světských písní. Z nich uslyšíme v podání Libora Žídka a Lubomíra Vraspíra Vzal ďábel babu na plece, Otep myrhy, Napsal jsem dopis Petrarcovi, Stál jsem tu celý rozechvělý a Dědicové české koruny ze sborníku Majestas Carolina. Soubory Musica Bohemica a Rožmberská kapela zahrají proslulé instrumentální Czaldy-waldy, při němž si rád poskočil i Otec vlasti – Karel IV.
Vysílání: 15.5., 22.50 hod., ČT art