Scéna.cz 

Snění s Načevou

Nový čtvrtý hudební počin Moniky Načevy nese název Fontanela. Mateřské povinnosti pravděpodobně inspirovaly Načevu při hledání názvu alba. Fontanela je název pro měkké místo, které mají miminka na hlavě, než jim srostou lebeční kosti.
Společně s Vláďou Pechou složili album plné pomalých zvukově barvitých melodií. Tentokrát není nová deska Načevy tak zmatená jako byl předešlý Mimoid. Vláďa Pecha poskytl Monice větší prostor pro realizaci na albu. Vše je uděláno v klídku a beze spěchu. Album nejlépe vychutnáme se zavřenými oči a v uvolněné poloze v křesle či posteli. Pokud rádi sníte a relaxujete, není nic lepšího, než si pustit Fontanelu. Moničina mámivá vize, vás zavede do různých zvláštních mikropříběhů. Nabízí se určitá podobnost s kapelou Massive Attack, jinak Načeva připravila opět originální dílo.

Určitě k tomu přispěli Michal a Milda Dittrichovi z Hypnotix a členové kapely Létající koberec. Texty si tentokrát Monika Načeva napsala sama, tradiční Jáchym Topol zůstal nevyužit. Zpěvačka a autorka ráda překvapuje i šokuje, ale tohle rozhodnutí napsat si texty sama se vyplatilo. Skladba Kolotoč, plná úhozů do strun kytary, vyzařuje jistý závan melancholie. Naopak příjemně uvolňující je skladba Stromy. Její tepající rytmus nás snadno zláká i k tanci. Efektní kombinací se syntetickými zvuky, zcela přirozeně provází skladbu Síla zvuku. Do tlumeného elektronického oparu s pompézností tajemna a mystiky nás zavede skladba Dech. Solidně vymyšlená a elegantně provedená je titulní Fontanela. Do vzdušných sfér nás se dostaneme s písní Jaro. Vše díky pompézně znějící melodii spolu se sborovými nápěvy a exotickou atmosférou.
,,Ve stínu stromu chytám rukama jaro, jeho dotek, jeho dotek. Prošel tělem, cítím objetí. Dýchám...“ zpívá Monika Načeva. Dýchejme spolu s ní!