Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Shantel: Dělám elektrizující hudbu, která lidi rozhýbe a nakopne

autor: archiv

Dne 7. října roztančí svým mixem elektroniky a balkánské hudby pražský Palác Akropolis německý hudebník Shantel se svojí osmičlennou kapelou Bucovina Club Orkestar. Naživo uvede v klubovém prostředí divokou koncertní party, se kterou slavil úspěch na loňských Colours of Ostrava: balkánské melodie a nástroje podložené tanečními rytmy. V Praze Shantel představí nové album nazvané „Planet Paprika“, které vyšlo letos v srpnu.

Jak byste vlastními slovy popsal váš hudební styl?
Různí lidé tomu říkají různě: Balkán pop, hudba Bukoviny, apod. Jediná kategorie, do které to já osobně mohu zařadit, je hudba kontinentální Evropy, to jest obrovská mozaika různorodých stylů a vlivů.

Co znamená název nového alba, který zní „Planet Paprika“: je v něm ukryt nějaký speciální význam, vzkaz publiku?
Jednou mě na hranicích Německa zadržela německá celní kontrola. Neustále se mě do kola ptali, odkud jsem. Má odpověď zněla: nejsem Rus, ani Rumun, jsem prostě jen exotický a zároveň erotický, a to proto, že jsem z planety Paprika. To je můj skutečný domov, planeta Paprika. Tam můžu jednoduše jen tvořit, aniž bych mi po mně někdo chtěl pas nebo vízum. Planeta Paprika to je kreativní chaos, ve kterém existují pouze jednotlivé lidské bytosti, žádné národy, náboženství, apod.

Podle jakého klíče si vybíráte balkánské písničky, které zremixujete? Co je pro vás v balkánské hudební tvorbě nejdůležitější, co se v remixech snažíte zdůraznit?
Pozor, já nejsem jen někdo, kdo dělá pouhé remixy, předělávky. Jsem skutečný hudebník ve smyslu tvůrce. Natočil jsem řadu alb s písněmi, které jsem sám složil. Nicméně si myslím, že za každou hudební tvorbou musí stát silně profilovaná, vizionářská produkce. Mě osobně nezajímají kategorie, mým jediným cílem je tvořit hudbu elektrizující, hudbu, která lidi rozhýbe, která je nakopne.

Jak jste se jakožto klasický DJ elektronické hudby dostal k hudbě Balkánu?
Už na svém prvním albu „Club Guerrila“, vyšlo v roce 1995, jsem použil hodně jihovýchodních vlivů. Rodina mé matky pochází z Bukoviny, jsou to napůl Rumuni, napůl Ukrajinci. Můj děda je Řek. S ohledem na to mi připadá logické, že dělám hudbu, která do jisté míry reflektuje mou vlastní identitu. Na druhou stranu by má rodina mohla klidně pocházet z Japonska a tedy by mezi nimi a mou tvorbou nemuselo být žádné pojítko. Jsem toho názoru, že každý má právo experimentovat, pracovat s různými vlivy.

3.10.2009 02:10:38 Redakce | rubrika - Rozhovory

TIP!