Scéna.cz 

UTÁNKÉPZÉS ITTAS VEZETÖKNEK - dobře hrané figury

Městské divadlo Zlín uvedlo v české premiéře inscenaci maďarského autora Janose Haye UTÁNKÉPZÉS ITTAS VEZETÖKNEK (PŘEŠKOLENÍ PRO OPILÉ ŘIDIČE) aneb REKONDIČNÍ TERAPIE PRO OPILÉ ŘIDIČE. Jaké důvody jsou pro uvádění původního názvu, který si stejně nikdo nepamatuje, to už se asi nedozvíme. Zda hlavním důvodem byla originalita? Pak neobstojí. Diváci si budou předávat: to o těch opilých řidičích apod. Zda to bylo podmíněné autorem? Kdo ví.

Inscenace je výborná ansáblovka podobně jako inscenace Jiřího Havelky SPOLEČENSTVO VLASTNÍKŮ, která byla na této scéně donedávna uváděná a nabízela to samé řešení: jednotlivé figury, které se projevovali svým osobitým způsobem. Ovlivňovaly dění celého společenství. V čele je postava, která celý děj řídí.
A jak je to v případě REKONDIČNÍ TERAPIE PRO OPILÉ ŘIDIČE? V čele veškerého dění jsou dvě psycholožky Stella (Tamara Kotrbová) a Elfrida (Eva Daňková). Obě rekvalifikované učitelky. První je zlá, druhá hodná. K tomu skupina řidičů, kteří porušili zákon a řídili pod vlivem alkoholu. Směsice všech účastníků rekondice je skutečně pestrá. Režisér Petr Štindl obsadil do jednotlivých rolí herce a herečky dle jejich naturelu. Ke každému z nich postava pasuje. Prostě každý ze souboru si se svou postavou poradil a dobře se s ní popasoval. Marie Vojtěchová coby Bóďa, manikérka a nehtová designérka; Marta Bačíková coby Róza, marketingová specialistka; Karolína Vlčková (Alena), novinářka; Pavel Vacek coby Tibor, majitel nonstopu; Radovan Král coby Mário, obchodník s masnými výrobky; Radoslav Šopík coby Láďa, správce bytů; Luděk Randár coby Alexandr, projektový manažer; Marek Příkazký coby Saša, pracuje v gastronomii a Zdeněk Lambor coby Emil, zřejmě z ministerstva vnitra.

Režijní schéma je velmi jednoduché, Tři okruhy otázek. Dvě kola se odehrají v první části. Vše je prokládané buď skeči nebo různými nedorozuměními. V programu je avizované, že je hra lokalizovaná do českého prostředí. Ovšem na jaké úrovní? Překladatelka Renáta Deák a překladatel Petr Štindl si hrají s dvojsmyslnými místy v ČR - Řitkou a Pičínem. Ovšem máme i jiné rarity - nejdelší názvy obcí (Nová Ves u Nového Města na Moravě - 33 znaků; Brandýs nad Labem - Stará Boleslav - 32 znaků). Nejkratší Aš a Eš (okr. Pelhřimov). Nejdelší jednoslovný název má obec Prostředkovice (okr. Jihlava). Nejčastěji použitý název nebo část názvu drží Nová Ves, celkem 62 krát. Druhou příčku drží Lhoty (31 krát) a Lhotky (28 krát), a to jsou jen Lhoty a Lhoty bez jakéhokoliv přívlastku, Největší počet Lhot najdeme v okrese Benešov (celkem 29), Tábor (18) a Příbram (15). No nic, já jen, kdyby vznikl nový překlad, tak pro inspiraci…

Inscenace UTÁNKÉPZÉS ITTAS VEZETÖKNEK dává hercům velký prostor pro individuální práci, a celý soubor tuto příležitost využil na výbornou. Scénu tvoří jakýsi underground, skvot apod. jakoby opilí řidiči byli vyvrhelové společnosti. Hraje se v půlkruhu na proscéniu. Horizont zdobí různé graffiti a palety apod. V celku lze říci, že ve výsledku se diváci mohou pobavit, ale podobnou hru už ve Zlíně hráli. Možná obstojí uvádění této hry v souvislosti s debatou, kdy se podobný model snaží zákonodárci u nás prosadit.
Premiéra 24. února 2024

www.divadlozlin.cz