Scéna.cz 

Valérie a týden divů - básnické vidění optikou Laterny Magiky

Laterna Magika nasadila nový multižánrový titul VALÉRIE A TÝDEN DIVŮ. Dospívání sedmnáctileté dívky líčil velmi specificky ve svém díle Vítězslav Nezval. Právě tuto látku pro Laternu Magiku zpracoval režisér Jakub Šmíd a choreograf Jiří Pokorný. Nedílnou součástí jsou velmi osobité kostýmy Evy Jiřikovské spolu se scénou Petra Vítka a hudbou Davida Hlaváče. Na jevišti účinkuje v titulní roli Valérie Aneta Kalertová, a dále Eva Leinweberová, Zdeněk Piškula, Petr Stach a Filip Rajmont.

Režisér Jakub Šmíd vychází archetypálně z hororového příběhu (podobně jako Juraj Herz - PANNA A NETVOR; nebo ČARODĚJŮV UČEŇ). Režisérů přístup je citlivý k celé problematice dívčího dospívání, ale zároveń nekompromisní při práci se všemi složkami - pohybem, světlem, hereckým výrazem a scénou. Vše dohromady udržuje v kompaktním poetickém celku, byť ona bizarnost přesahuje do strachu s velkýma očima. Velmi nápaditě pracuje se symbolikou, velmi citlivě osciluje na hranicích víry a pohanských pověr. Divákovi nabízí makro detaily obličeje hlavních protagonistů. Ve videu používá triky zejména při práci s duší (duchem) mrtvých.
Velmi silnou složkou je choreografie Jiřího Pokorného, ten v pohybu taneční company nabízí nejen unifikované základní pohyby typu vesnická chasa, odvedenci, ale pouští se i do akrobatických prvků moderního výrazového tance a to i v případě Zdeňka Piškuly.
Scénograf Petr Vítek pracuje s průřezem velkého domu. V jeho popředí stojí model toho samého objektu, který představuje kurník. Vše je propojeno a velmi funkční včetně práce s horizontem. Tanečníci se v jednu chvíli objeví s matracemi - symbol stěny a úkrytu. Následně se na horizontu díváme na prázdné postele.
V rámci dané poeteiky nezůstaly stranou ani kostýmy Evi Jiřikovské.

Nezvalův příběh dostává v případě inscenace Laterny Magiky velmi dynamický náboj, který je ostrý ve své nejniternější pravdivosti. A přerod mladé dívky v ženu je silná intimita, s kterou se musí dívka vypořádat. Nezval nabízí postavy, jejich charakter předkládá v jejich jménech: Orlík a Tchoř. Gracián a Elza. Režisér měl šťastnou ruku v jejich obsazení.
Orlík v podání Zdeňka Piškuly je na jednu stranu servilní vůči svému chlebodárci a opatrovníkovi Tchořovi (Petr Stach), ale zároveň dokáže rozvinout nejkrásnější cit - lásku k Valérii. Postupně začíná být jejím ochráncem a ctitelem, neváhá pro ni nasadit i svůj život.
Petr Stach dává Tchořovi drsnou tvář síly a převahy. Pokud nebudu druhé držet ve strachu, budu se bát sám. Lační po mladé dívce podobně jako tchoř po slepičí krvi. Daný chtíč evokuje upírskou nenasitnost pro věčné mládí a věčný život vůbec.
Elza v podání Evi Leinweberové je závislá na vůdčím mužovi, přizpůsobuje se mu ve své poddajnosti, jen aby nepřišla o jeho ochranu, o svůj sen, který jí daný idol představuje. Jde za hranice zdravého rozumu až přichází o všechno - majetek i důstojnost.
Filip Rajmont je coby Gracián a představitel církve a pokrytecké víry na pravém místě. Káže vodu a pije víno. Představuje předepsaný celibát, ale coby dal za mladou dívku. To vše až za hranici tíhy hříchu, který neunese.
Aneta Kalertová coby talentovaná herečka si s Valérií velmi dobře rozumí, ať po fyziognomické stránce, ocenit lze její přesný výraz v daných emocích. Velmi šikovná je po stránce pohybové i pěvecké.

Valérie a týden divů je titul, který v repertoáru Laterny Magiky zaujímá své místo nejen díky danému tématu, ale díky poetické a inscenační čistotě. A to nejen díky vřelému vztahu mezi lidmi - lásce, ale i pravdivému nastavení zrcadla pokrytectví a křivému charakteru. Nabízí neobvyklé a stylově čisté poetické vidění optikou Laterny Magiky.

www.narodni-divadlo.cz