zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Zemřel Richard Dvořák

Richard Dvořák

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Zlínský rodák, vynikající skladatel scénické hudby, mnohaletý korepetitor Městského divadla Zlín Richard Dvořák nás náhle a nečekaně opustil 22. září 2022. S jeho odchodem mizí i kus neopakovatelné hudební atmosféry zlínského divadla posledních třiceti let. Jako hudebník se podílel na 115 inscenacích Městského divadla Zlín!

Ačkoliv vystudoval analytickou chemii a deset let dokonce v tomto oboru působil, jeho hlavní láska směřovala odmalička k hudbě. Svůj zájem o ni nejdříve rozvíjel v lidové škole umění, kde hrál na klávesové nástroje. Poté hrál v několika kapelách. K Městskému divadlu Zlín získal vřelý vztah díky svému otci Josefu Dvořákovi, kterýn komponoval scénickou hudbu pro zlínské filmové ateliéry a zároveň působil jako dirigent v Městském divadle Zlín. Richard pomáhal svému otci s rozpisy not a jako klavírista příležitostně hrával v inscenacích MDZ. Po odchodu svého otce do penze nastoupil v roce 1989 na místo korepetitora. Tuto funkci zastával u mnoha inscenací i po ukončení stálého angažmá až doposud.

Významná je jeho skladatelská činnost. Jeho první autorská spolupráce sahá do roku 1989, kdy se spolupodílel na hudbě k Hynštově inscenaci hry Jevgenije Švarce Drak. V Městském divadle Zlín výrazněji autorsky spolupracoval s Dodem Gombárem (Merlin, Zvlčení), Karlem Semerádem (Na tváři lehký smích, Po stopách Casanovy). Sugestivní hororovou atmosféru dokázal vtělit do inscenace Černý kabaret Poe v režii Tomáše Volkmera, ale i do jiných inscenací divadla.

Nejvýznamnější spolupráci navázal s režisérem Janem Antonínem Pitínským. V jeho inscenacích dokázal posilovat Pitínského osobitou divadelní poetiku k originálním diváckým zážitkům. V Městském divadle Zlín se výrazně podílel na většině jeho opusů, autorsky exceloval v inscenacích Hotel Viktoria nebo Oresteia. Velkého ohlasu se dočkala jeho hudba k Pitínského inscenacím i v dalších divadlech: v Divadle Petra Bezruče (Syn, Zima), Národním divadle Brno (Rosmersholm, Hoří v sadě rodném květ, Hledání ztraceného času), Dejvickém divadle (Spřízněni volbou), Slováckém divadle (Liška Bystrouška, Cikáni, Alenka v říši divů a za zrcadlem), Huse na provázku (Uršula, Myši Natálie Mooshabrové, Mein Švejk, Triptych) a dalších.

Za hudbu k inscenaci Dejvického divadla Vějíř s broskvovými květy byl nominován na cenu Alfréda Radoka za rok 2008.

Jeho hudební styl učaroval také současnému uměleckému šéfovi Patriku Lančaričovi. jehož inscenacím Já, Baťa a Žebrácká opera dodala hudba Richarda Dvořáka neopakovatelnou atmosféru. Jeho náhlý odchod jej hluboce zasáhl: „Je nesmierne ťažké vyjadriť slovami, čo Richard znamenal pre zlínske divadlo a pre mnohých ľudí v ňom. Správa o jeho predčasnom odchode nás zasiahla naozaj hlboko. Naše divadlo stratilo mimoriadne dôležitú a inšpiratívnu osobnosť. Chcel by som v mene Městského divadla Zlín vyjadriť Richardovej rodine úprimnú sústrasť a vieru, že naše myšlienky smerované k nim, pomôžu aspoň čiastočne zmierniť ich žiaľ. Česť Tvojej pamiatke, Ríšo! Odpočívaj v pokoji.“

Richard Dvořák se podílel za svůj bohatý tvůrčí život na 141 inscenacích po celé České republice. Kromě scénické hudby psal hudbu také pro rozhlas a audionahrávky (Starozlínské pověsti s Luborem Tokošem, Pohádkový mlýnek s Václavem Postráneckým a mnohé další) a spolupracoval s amatérskými divadly. Hudba Richarda Dvořáka dokázala být svébytně scénická, dramatická, ale pracovala i se znepokojivě sugestivními ztišenými tóny. I díky své nesmírné lidské citlivosti a křehkosti měl dar hudební magie, uměl nekonvenčně zakomponovat zvuky i ruchy a zároveň měl obrovský cit pro divadelní žánr, proměnu jevištní atmosféry i porozumění k rozličným režijním koncepcím.

Stopa, kterou v Městském divadla Zlín zanechal svým komplexním, systematickým a dlouholetým hudebním rozvíjením souboru, je nesmírně hluboká. V jeho osobnosti ztrácí Městské divadlo Zlín nesmírně talentovanou a nedoceněnou osobnost, která svým tvůrčím duchem povyšovala mnohé inscenace na neopakovatelné divadelní zážitky.

23.9.2022 13:09:38 Redakce | rubrika - Zprávy

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Koza aneb Kdo je Sylvie? (Divadlo Bez zábradlí)

Články v rubrice - Zprávy

1. kulturní portál Scena.cz - 25 let

Herečka Květa Fialová a šéfredaktor Josef Meszáros

Naše cesta za kulturou trvá již dvacet pět let! Od chvíle, kdy portál poprvé otevřel své virtuální brány v roc ...celý článek


Ceny Jihočeská Thálie za rok 2023 jsou rozdány

Eliška Boušková

V sobotu večer v Jihočeském divadle proběhl sedmadvacátý ročník slavnostního předávání cen Jihočeská Thálie za ...celý článek


Poselství ke Světovým dnům divadla

Jon Fosse, Norsko

Na druhou polovinu března tradičně připadají oslavy divadelního umění. Světový den divadla se od roku 1962 kaž ...celý článek



Časopis 13 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Do kin přichází dokument Volání Antarktidy

Volání Antarktidy - Bohemia Motion Pictures

Kontinent na samém konci světa. To je Antarktida. Nejchladnější a zároveň nejsušší místo na zemi na první pohl celý článek

další články...