zvláštní poděkování
Volný.cz

Matyáš Řezníček: Herec někdy propadá pocitu, že vlastně neumí nic…

Herec Matyáš Řezníček

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Jubilejní patnáctou sezonu umělecké skupiny OLDstars zahájila premiéra švédského gay monodramatu Mattiase Brunna Po Fredrikovi. Jeviště sklepní zkušebny v pražských Vršovicích ovládne na dvě hodiny nový člen Činohry Národního divadla, loňský absolvent katedry činoherního herectví DAMU Matyáš Řezníček. Zpověď Johana, „právě ukončil střední školu a definitivně zjistil, že s holkama se bude jen kamarádit“ je vítězným textem divácké soutěže Ungkulturdagarna stockholmského divadla Riksteatern. V Čechách byla hra poprvé uvedena v rámci projektu divadla Letí 8@8 jakožto inscenované čtení v březnu 2011. OLDstars uvádějí inscenaci v HarOLDu v limitované edici ve scénografii Marie Tučkové.

  • Jaké bylo vrátit se do divadelního sklepa a znovu zkoušet s mateřskými OLDstars, od kterých jste odcházel studovat herectví na DAMU?
    O tom, že se jednou do sklepa vrátím, jsem upřímně snil už od prvního ročníku DAMU. Obecně je hraní v rámci studia celkem nevděčná činnost, diváci klauzur si nechodí divadlo „užít“, ale chodí ho „hodnotit“. Po přátelské atmosféře, kterou jsem zažíval, při svých divadelních začátcích v HarOLDu se mi opravdu stýskalo. To co mě teď především bavilo, byla možnost ozkoušet si všechny své schopnosti, které jsem od odchodu na DAMU získal. Herec někdy propadá pocitu, že vlastně neumí nic. Já jsem si, díky vzpomínkám svázaným s tímto velmi specifickým prostorem ozkoušel, že něco málo mě přece jen ta škola naučila.
  • Kromě velkých jevišť Národního a Vinohradského divadla vás mohou diváci zažít v happeningovém site specifik projektu Strašnického divadla Vzlety Valeriána Karouška, teď hrajete v komorním sklepě s kapacitou 30 diváků. Jak pracujete s těmi kontrasty?
    Hrát pro třicet diváků ve sklepě je opravdu úplně jiná disciplína, než hrát pro tisíc diváků v Národním. Někdy mám pocit, že by se na různé velikosti sálů, měly studovat různé školy. V inscenaci Po Fredrikovi hraji průměrně tak metr od diváků, kteří sedí kolem malého jeviště v úzkém kruhu. Jsou i momenty, kdy sedím přímo mezi diváky a hraji jim do obličeje z dvaceticentimetrové vzdálenosti. V Národním divadle to bude takových padesát metrů. Někdy se bavím představou, že hraji v HarOLDu stejně jako v Národním. Myslím, že by se mě diváci báli a ti statečnější by se mi vysmáli. Kdybych naopak v Národním hrál tak civilně a minimalisticky, jako se sluší na malý divadelní sklep, působil bych naprosto nevýrazně a nepomohlo by ani to nejlepší kukátko. Každopádně tyto kontrasty jsou pro mě to nejzábavnější. Myslím, že aby člověk nezakrněl v jedné herecké póze, měl by neustále zkoušet nové věci, střídat žánry, styly, prostory v kterých hraje, ale i režiséry a kolegy. Projekt Vzlety Valeriána Karouška byl přesně takovým refreshem. Vznik projetu byl velmi spontánní, nazkoušeli jsme ho během čtyř dní a například improvizovaná komunikace s diváky, byla pro mě úplně novou zkušeností.
  • Na jevišti Národního divadla vás čeká zkoušení „nejklasičtější hry“ Maryša v režii Jana Mikuláška. Je to závazek?
    Ani mi nemluvte. Jenom myšlenka, jací velcí herci hráli Francka přede mnou, mi nahání husí kůži. Rozhodl jsem se ale, že si tento tlak nesmím připouštět. Beru to jako velkou výzvu.
  • Kromě herectví se věnujete skládání hudby a to nejen k divadelním inscenacím?
    V současné chvíli se věnuji hlavně hudbě ke spotům a reklamám. Co se týče divadla, mám v portfoliu pouze jeden ryze autorský soundtrack a to sice k inscenaci Arabská noc na Malé scéně Divadla A. Dvořáka v Příbrami. Rozhodně bych se ale chtěl tímto směrem ubírat, nesmírně mě to baví. Teď jen doufám, že si mého skladatelského umu všimne někdo další.
  • Monodrama Po Fredrikovi zahajuje v pořadí již patnáctou sezonu studentské umělecké skupiny OLDstars, je něco, co bys chtěl popřát do budoucna?
    Je to pro mě čest a celému souboru přeji velkou spoustu skvěle vychovaných úspěšných herců, kteří budou na svou OLDstars éru vzpomínat s takovou pěknou nostalgií, s jakou na ni vzpomínám já.


  • Mattias Brunn/Miroslav Pošta PO FREDRIKOVI, režijní vedení: Tomáš Staněk, scénografické řešení: Marie Tučková, dramaturgická spolupráce: Marcela Magdová, hraje: Matyáš Řezníček, nejbližší reprízy: 24. a 25. 10., 15. a 16. 12. 2017 HarOLD, Charkovská 15, www.oldstars.cz.

    27.9.2017 21:09:29 Redakce | rubrika - Rozhovory

    Časopis 38 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Iliada (DbZ)

    Články v rubrice - Rozhovory

    Ľubica Krénová: Důležité je oslovit a zaujmout diváka

    Ľubica Krénová, ředitelka Slovenského institutu

    V rámci již tradičního Měsíce česko-slovenské vzájemnosti bude probíhat od 11. do 15. října 2021 TÝDEN SLOVENS ...celý článek



    Časopis 38 - sekce

    HUDBA

    November 2nd představují titulní skladbu k filmu

    Saša Langošová - November 2nd (Foto: Ľubica Martincová)

    Česká kapela November 2nd, nashvillský kytarista Todd Lombardo a producent Tchad Blake, který stojí za zvukem celý článek

    další články...