zvláštní poděkování
Volný.cz

NETHOVOR - detail

Ludmila

MECERODOVÁ

Ludmila MECERODOVÁ

Vystudovala brněnskou konzervatoř, následně prošla divadly v Českém Těšíně a Olomouci, členkou souboru VČD je od roku 1979. Její nejoblíbenější rolí byla Roxana v Cyranovi z Bergeracu (1992). Narodila se ve znamení Panny. Ráda čte knížky a sbírá houby, odpočívá buď aktivně v lese, nebo pasivně v posteli. Říká o sobě, že umí vyslechnout přátele, ale neumí se bránit, nemá ostré lokty. Nejdůležitější pro ni je zdraví a spokojenost bližních, největší strach má z katastrof, jako je válka nebo vzbouření přírody. Nejčastěji sní o tom, že umí létat. A když má hlad, sní téměř cokoli. V životě se řídí heslem: „Co tě nezabije, to tě posílí!“

Ludmila MECERODOVÁ - kompletní životopis...

 


Záznam NetHovoru 7.2.2018


* Vážená Ludmilo, vítáme Vás u internetového rozhovoru a děkujeme, že jste přijala naše pozvání. Můžete přiblížit, jaký byl Váš dnešní den. Či co Vás ještě čeká. Redakce

Dobrý den, dnes jsem dopoledne zkoušela, jinak se vzpamatovávám z chřipky. Doma mě čeká pejsek, vyvenčím ho a půjdu si lehnout. Kých, kých!

* Dobrý den, můžu se zeptat jak jste se dostala k divadlu? Jak dlouho už působíte ve Východočeském divadle v Pardubicích a jak si rozumíte s kolegy?☺

Vyrůstala jsem v Zastávce u Brna, kde moje maminka hrávala v ochotnickém souboru, takže už v šesti letech jsem také stála na jevišti. Dokonce o mně pochvalně psali v místních novinách, což mě postupně přivedlo k nápadu stát se herečkou. Vystudovala jsem konzervatoř v Brně, učil mě Stanislav Zindulka. V Pardubicích jsem od roku 1979. To je, co? :-) Možná si fandím, ale myslím, že s kolegy si rozumím výborně.

* Paní Ludmilo, jak dlouho vám trvá naučit se roli? A jaký trik máte na to zapamatovat si tolik textu? Zdena, Chrudim

Samozřejmě, že záleží na velikosti role, některou se naučím na zkouškách, jinak nad tím musím doma sedět. Vždy záleží na textu, některý leze do hlavy sám a některý je náročnější. U zapelitých míst volím i mnemotechniku.

* Jaký žánr dnes publikum vyhledává více? Ivo

Každý divák je jiný, ale asi procentuálně to bude komedie pro uvolnění. Lidé se chtějí v divadle spíše bavit.

* Ludmilo jsi herečka takzvaně hravá, tvůrčí, kreativní, která se těší, že prosadí svůj pohled na věc, nebo jsi raději režií a dramaturgií vedena a plníš zadané úkoly? Věra, Pardubice

Když reřisér dovolí, jsem tvůrčí, hravá i kreativní. Diktátorům nedokážu vzdorovat. Když režisérovi věřím, ráda plním zadané úkoly.

* Vzpomenete si jak jste v Pardubicích začínala? Pavel, facebook

Do Pardubic jsem přišla z Olomouce, získala jsem pokojík na ubytovně a ze začátku mi bylo dost smutno. Ale brzy jsem dostala krásné role, třeba v Lištičkách Lilian Hellmanové, sžila jsem se s kolegy, bylo plno práce a legrace.

* Moc Vás zdravím, paní Lído.Patříte k herečkám VČD, které mám ráda.Moc jste se mě líbila v roli Barbory v Loveckých scénách, které bohužel brzy čeká derniéra. Čím Vás tato role a hra obohatila a posunula dál po stránce herecké i osobní? Dokáže Vás divadlo stále ještě něčím novým překvapit? Děkuji za odpověd' a přeji Vám hodně zdraví a lásky a hodně dalších hezkých rolí. Dáša

Paní Dášo, děkuji. Roli Barbory mám moc ráda, takové role herečka tak často nedostává. Z režiséra Filipa Nuckollse jsem byla nadšená, pracovalo se mi s ním velmi příjemně, bez jakéhokoli násilí. Pro mě je netypické, že jsem dostala roli tak tvrdé ženy, ale ona je taková, protože je strašně nešťastná, bolavá. Divadlo mě stále překvapuje, a to je na něm právě to krásné. Ještě jednou vám děkuji za moc milý dotaz a přeji, ať jste zdravá a šťastná.

* Jsou některé role, které vám natrvalo utkvěly v paměti? Proč zrovna ty? Jirka M., Jaroměř

Určitě takové role mám. Těch by se našlo hodně, pochopitelně je to Roxana ze Cyrana, Líza Doolittleová z Pygmalionu a z těch posledních třeba Ruth v Holkách z kalendáře, Sophie z komedie Z postele do postele. A z těch prvních taky třeba Kašpárek, kterého jse hrála těhotná. A pamatuji si je, protože byly krásné nebo jsem při nich něco příjemného zažila.

* V regionálním divadle musí člověk počítat s tím, že si skutečně zahraje ve velmi rozmanitém repertoáru. Jaký typ her a orlí vám sedí nejlépe? Karel, Brno

Lapidárně řečeno - zajímavé role v zajímavých hrách bez ohledu na to, jaký je to žánr. A důležití jsou i kolegové a režisér.

* V pardubickém divadle jste už téměř 40 let a máte na kontě na 160 titulů: To je opravdu úctyhodné. Můžu se zeptat, jaký vztah máte k pardubickému divadlu? A k Pardubicím? Eva, Pardubice

Už 160 titulů? Díky, sama to nemám spočítané. Na Pardubice jsem si určitý čas zvykala a teď už je to můj druhý domov, jsem tady nejdelší část svého života. A kdybych nemilovala pardubické divadlo, tak bych tady nebyla.

* Ludmilo které období jste měla v pardubickém divadle nejraději? Váš věrný divák Stanislav, Kunětice

Jedno konkrétní období se nedá vybrat, u divadla záleží hodně na štěstí, repertoáru, zdraví... Prostě jednou jste nahoře a jednou trochu níž.

* Měla jste v průběhu své kariéry někdy pocit, že už toho bylo dost – že půjdete dělat něco jiného? Zuzka, Mladá Boleslav

I takové chvilky nastaly. Ale v tu chvíli si člověk uvědomil, že nic jiného dělat už vůbec neumí. Prostě každého někdy přepadne malomyslnost.

* Ludmilo máte ráda pardubický perník? .) Luděk, Sezemice

Můžu ho a nemusím. Jinak prakticky celá rodina ho miluje, zvláště vnuk Tonda.

* Máte ráda muzikály? Pavla

Mám ráda muzikály typu Šumař na střeše, My Fair Lady, Cabaret, Zpívání v dešti - takové ty klasické. Hrozně obdivuju ty, kteří v nich umí zatančit, zazpívat i zahrát. Příkladem je soubor Městského divadla Brno. Ti fakt umí!

* Paní Ludmilo zajímalo by mě, jak vzpomínáte na spolupráci s režisérem Václavem Martincem? Věra

Vzpomínám ráda. Bylo to náročné, byly fyzické rozcvičky... Ale Winnifred v Limonádovém Joeovi jsem milovala. Hogo Fogo hrál Milan Sandhaus, dost jsme si užili. Na Vaška Martince vzpomínám ráda!

* Nějaký váš profesní sen, třeba získat cenu THÁLIE? :) Marek

Na Cenu Thálie si už dávno nemyslím a ani jsem na ni vlastně nikdy nemyslela. Jsem šťastná, když z hlediště cítím nefalšovaný ohlas. Můj sen je dál hrát!

* Jaký má vliv na váš osobní život to, že se věnujete herectví? Helena, Veselí

Celý život musí člověk pečlivě plánovat svůj čas, v divadle se pracuje velmi nepravidelně, nelze si kdykoli vybrat dovolenou, hrajeme i os vátcích, většinou přecházíme i nemoci, aby se nerušila představení. Když má člověk náročnou roli, může se to projevit pak doma v pozměněné náladě... nebo se doma hromadí resty. A možná více sledujeme lidi kolem, což je naší profesní deformací.

* Paní Ludmilo, kdy se podle vás herec na jevišti cítí jako doma? Martina, Přelouč

Přímo jako doma asi nikdy, ale vím, jak to myslíte. Když člověku sedne role, nemusí myslet na text, má dobré partnery, s kterými na sebe slyší, a pak už v té roli žije a je jako doma.

* S jakými režiséry s vám nejlépe spolupracovalo? Aleš, Polabiny

Za všechny jmenujme alespoň Františka Laurina, Janu Kališovou, Zdeňka Duška, Filipa Nuckollse, Aničku Petrželkovou.

* Momentálně se připravujete na inscenaci Tančírna. Máte tanec ráda? Je trénink hodně náročný? Dana, Trnová

Tanec mám ráda, ale v této inscenaci budou tančit spíše mladší, já jen trošku. Tréninky jsou docela náročné, ale máme báječnou choreografku, neskutečně šikovnou Petru Parvoničovou.

* Jak vás baví filmová a televizní branže je to lepší práce než v divadle? Michal, Hradec Králové

S filmem ani s televizí nemám rozsáhlé zkušenosti, jen sem tam nějaký natáčecí den. Někdy se mi tam vkrádá divadelní herectví, což je na kameru moc. Pro mě je rozhodně lepší divadlo!

* Zahrála jste si velké role klasického repertoáru jako Roxanu v Cyranovi, Lízu v Pygmalionu, paní Putnamovou v Čarodějkách ze Salemu, Natašu ve Třech sestrách. Je nějaká role, která vás minula nebo ještě na nějakou čekáte? Resp. nevyzkoušela jste si nějaký žánr, který vás láká? Hynek, Bezděkov

Minuly mě shakespearovské role. Zbožňuji Čechovovy hry, v nichž jsem hrála a klidně bych si v dalších ještě zahrála. Jinak bych ráda pracovala s mladými režiséry. Na divadle jsem si zkusila asi všechny žánry, snad jen pantomima mě minula, ale na to by člověk měl být vystudovaný.

* Vážená Ludmilo, mnohokrát děkujeme za příjemné odpoledne, které jsme mohli spolu s Vámi strávit u Internetu. Vaše slovo závěrem? Redakce

Já vám také děkuji za možnost popovídat si s vašimi čtenáři. Bylo to milé! Přeji všem hodně úspěchů. Ludmila Mecerodová

NETHOVORY - již 759

VYHLEDÁVÁNÍ - podle data

 

VYHLEDÁVÁNÍ - podle jména

Najdi
 

květen 2007

Dodo GOMBÁR

9.5.2007
Dodo
GOMBÁR

Kamil HALBICH

16.5.2007
Kamil
HALBICH

Ivan ARSENJEV

28.5.2007
Ivan
ARSENJEV

Josef FRUČEK

30.5.2007
Josef
FRUČEK

 

reklama


Záznam NetHovoru z 9.5.2018 - Libor STACH

* Ahoj, vážený Libore, skvělý den, jen tak si zachatovat se čtenáři 1. kulturního portálu Scena.cz. Vítám tě u on-line rozhovoru. Jaký byl Tvůj den, případně, co Tě ještě čeká... Redakce

Dobrý den všem! V prvé řadě bych rád poděkoval za milé pozvání.:) Inu dnes prožívám po dlouhé době den, kdy si můžu dělat, co chci, neb nemám žádné pracovní povinnosti. Tak jsem ho využil k nějakým e-mailovým restům, pak jsem žehlil, cvičil, vařil, vyjel si na kolo a pochopitelně se těšil na setkání s vámi. :)

* Za své dosavadní kariéry jste geograficky opsal docela velký oblouk – z Budějovic do Brna, do Chebu a nakonec do Boleslavi. Kde se cítíte doma?

Ano, to máte pravdu. Za posledních 5 let jsem se stěhoval celkem 5x, a rozhodně né naposled, i když už snad jen v geografické oblasti Prahy. :) A kde se cítím nejvíc doma? To se sám sebe taky ptám. A myslím, že nedávno jsem konečně dostal odpověď, když jsem četl knihu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch - tam jedna postava říká, že "Domov je tam, kde na vás čekají."... a je v tom podle mě kus pravdy. Není ani tak důležité místo, jako lidé, s nimiž ten domov tvoříte. :) Každopádně teď mi plně vyhovuje rytmus velkoměsta a jeho možnosti.

* Máte bezva hlas. Trénujete ho nějak? Gábina

Děkuji, Gábino, to je od Vás moc milé. :) Inu, nikterak zásadně. Pochopitelně si dělám - hlavně před představením, nějaká cvičení, abych ho správně připravil a používal, nicméně si myslím, že už mám za tu dobu trochu osvojenou hlasovou techniku, a ta o ten hlas vlastně tak nějak pečuje sama. Občas se ale stane, vlivem nějakého pracovního přepětí a nedostatku spánku, že se ozve a přestane fungovat tak jak bych potřeboval, v tu chvíli se snažím mu věnovat veškerou péči. Přeci jen je to můj pracovní nástroj.

Libor STACH - celý NetHovor