Scéna.cz 

Jak bychom dnes zemřít měli

V záplavách vycházejících knih se ve skromnosti poněkud stranou nalézá životopis kněze Josefa Toufara, od jehož narození v roce 2012 uplynulo 110 let, dílo Miloše Doležala (*1970) plné myšlenkově explozivního materiálu.

Miloš Doležal, známý rozhlasový redaktor, publicista a básník se dostal na stopu osobnosti pátera Josefa Toufara už jako student na ledečském gymnáziu v roce 1988, kdy se svým kamarádem navštívil poprvé Čihošť. V oné době jen pouhé vyslovení jména kněze vzbuzovalo strach a nedůvěru místních. O to více jej to podnítilo k tomu, aby se o kauzu čihoštský zázrak začal více zajímat. V roce 1992 tento zájem byl zhodnocen v diplomové práci na Fakultě sociálních věd UK pod názvem „Čihoštský zázrak, osud kněze P. Josefa Toufara a ohlasy v tisku a literatuře“. Miloš Doležal studoval archivní fondy příslušných institucí, získával informace od přímých svědků, od příbuzných a přátel Josefa Toufara i od příslušníků Stb. Je pozoruhodné, že právě Stb zachytila poslední týdny života Josefa Toufara do takových podrobností jako snad u žádné jiné své oběti.

Během pátrání proměnil Miloš Doležal svůj názor na věc. Už se nedomníval, že šlo o inscenovanou provokaci Stb jako na počátku, ale podařilo se mu "prokázat", že to byl racionálně nevysvětlitelný jev. Z tohoto odhalení vzešel i jeho nový postoj, kdy se pro něj stal Josef Toufar svatým přímluvcem.

Nashromážděné prameny pro diplomovou práci a výsledky dalších četných hodin studia předložil autor v knize JAK BYCHOM DNES ZEMŘÍT MĚLI ( 2012), která "nemá být vědeckým dílem" a přesto jím je v tom nejlepším smyslu slova. Vlastní text odvyprávěný střízlivou, sevřenou formou, vybízející až k označení understatement se opírá o přísnou dokumentaci. Snad každý odstavec je opatřen poznámkami, rozsáhlá obrazová příloha zahrnuje jak snímky míst a osob tak fotografické kopie dopisů, záznamů, protokolů a výpovědí svědků, uveden je seznam členů vězeňské správy ve Valdicích, dále soupis pramenů a použitá literatura.

Volně plynoucí věty popisující život Josefa Toufara od dětství přes jeho pozdní teologická studia, dramatické události v Čihošti a tragický závěr od počátku nenápadně pronikají do čtenářova vědomí, stále více svazují jeho pozornost až už se téměř nelze od děje odpoutat, přestože vyústění je předem známo. Pouhým popisem situace bez zvýrazněných emotivních postojů vyvstává protiklad hodnot tím ostřeji. Na jedné straně je zde prostředí předválečné česká (moravské) venkovské společnosti držící se tradičních křesťanských hodnot, nijak zvlášť nepostižené intelektuálním antiklerikalizmem a kněz, který z ní vyšel, který svým lidem rozumí, má k nim blízko a vedle duchovní správy je i propagátorem kulturních a hospodářských novot. Ale i v jeho farnosti jsou tací, kteří místo tvrdé rolnické práce dávají přednost vysedávání v hospodách, karbanu a pití, z jejichž řad se později rekrutují ti nejzapálenější bojovníci za sociální (ne)spravedlnost. V některých případech vede jejich cesta oklikou přes kolaboraci s nacisty. Jak ještě dnes mohou vyprávět přímý pozorovatelé z leckterého místa v našich zemích, netýká se tato proměna jen Arnolce, Zahrádky, Čihoště a dalších obcí na Vysočině. Kniha tak na malém vzorku naznačuje jakýsi všeobecný historický trend rozprostřený po celé zemi, ústící do února 1948 a umožňující nastolení komunistické diktatury.

Běžnou historickou studii, kterou nechce být, přesahuje dílo Miloše Doležala nejen literární formou ale i svým odkazem na transcendentní smysl. Zpoza naléhavého pocitu neúprosnosti dějin a nepříznivého osudu vyvstává obraz Josefa Toufara jako mučedníka, svědka Božího. Když byl v prosinci 1949 dotázán, jak si vysvětluje pohyb kříže odpověděl – „Bůh ukázal, že je skutečně, že je mezi námi, že kněz musí si být vědom svého posvátného úřadu, že právě při slovech -zde je ve svatostánku- dal vychýlením svatého kříže souhlas, že je to pravda“ ...

Kolo života se pootočilo a do kostela v Čihošti může dnes vstoupit kdokoliv. Vzpomínky na zvláštní události a statečného kněze svazují s přítomností nedávno odhalené gotické fresky s motivem kříže...