Scéna.cz 

Výtvarné tipy 22. týden

Deset století architektury: Pozdní gotika jagellonské doby – Matěj Rejsek
Roku 1475 položil Vladislav II. základní kámen nové věže s bránou mezi Starým a Novým Městem. Ke stavbě byl přizván Matěj Rejsek z Prostějova (1997). Režie T. Šimerda. Prašná brána patří k nejpozoruhodnějším stavbám pozdně gotického stylu ve střední Evropě. Město Praha chtělo touto monumentální stavbou demonstrovat svůj význam, srovnatelný s postavením panovníka. Její realizací byl pověřen Václav ze Žlutic, ale městští radní nebyli spokojeni s jeho nenápaditým návrhem. Proto byl přizván Matěj Rejsek z Prostějova, který tesal zdobné části. Po dvou letech Rejsek zcela nahradil původního stavitele a dokázal, že je mistrem ve svém oboru. Roku 1489 se ujal dostavby chrámu svaté Barbory v Kutné hoře po zemřelém mistru Hanušovi. Bylo třeba dostavět triforium a zaklenout chór. Dostavba presbytáře je vrcholem Rejskovy tvorby. Pro farní kostel svatého Vavřince v nedaleké hornické obci Kaňk zhotovil ozdobnou kazatelnu se symboly čtyř evangelistů a kamenné pastoforium. V Praze Rejsek také vytvořil portál a klenbu v domě "U jednorožce", kde vytesal svůj portrét podobný tomu na Prašné bráně. Prašná brána není ve své podobě nikterak originální, vzorem byla staviteli Parléřova Staroměstská mostecká věž. Rejskovo umění především spočívalo v dekorativní architektonické plastice. V jeho tvorbě lze poznat vliv Petra Parléře i dřívějšího románského umění. Původní podobu Prašné brány dnes těžko můžeme zrekonstruovat, protože stavba byla poničena při obléhání Prahy Prusy roku 1757, kdy většina poškozených a uvolněných ozdob musela být odstraněna. Teprve v 19. století se Josef Mocker pokusil vrátit středověké bráně její původní tvář.
Vysílání: 31.5., 10.20 hod., ČT2

Žižkovská věž
Komplexní příběh kontroverzní stavby, současného využití a významu známé pražské televizní věže. Film Olgy Struskové. Ucelený příběh o zrodu, stavbě, proměnách a využití známé televizní věže, která se stala novodobým symbolem nejen Žižkova, ale celého hlavního města, nad nímž ční již dvacet let. Na počátky stavby a na okolnosti, za jakých vznikala, vzpomínají lidé, kteří se na její výstavbě podíleli, kteří ji vnímali jako technickou nezbytnost pro další život moderního velkoměsta, ale i těch, kteří jim oponovali. Nechybí ani názory laické veřejnosti, zastoupené obyvateli Žižkova, žijícími v bezprostřední blízkosti věže a také studentů z ateliéru doc. arch. Aulického, tvůrce stavby, kteří věž vnímají pohledem současníků. Film získal hlavní cenu na festivalu Techné Ostrava 2012.
Vysílání: 01.6., 14.10 hod., ČT2
Opakování: 05.6., ČT2

Potrava duše & těla (14/20)
Palačinky, briošky a Pieter Artensen. Francouzský cyklus ARTE (Premiéra). Od Courbeta po Maneta bychom napočítali mnoho umělců, kteří se inspirovali malým přístavem Honfleur v Normandii. A přesto se místní šéfkuchař Alexandre Bourdas rozhodl vzdát hold jinému tématu: palačinkám a holandskému mistru šestnáctého století Pieterovi Aertensenovi. To byl první umělec, který proslavil malířský žánr zátiší. Šéf restaurace SaQuaNa se rozhodl vzdát hold palačince v rozmanitých podobách a tvarech.
Vysílání: 30.5., 23.15 hod., ČT art, Jaro s ARTEOpakování: 01.6., ČT art., 05.6., ČT art

Mistrovská díla: Mistr ženských polopostav – Portrét mladé ženy
Německý dokumentární cyklus představuje významná díla světového malířství. Cyklus Mistrovská díla představuje skutečnou pokladnici výtvarného umění. Každá z desetiminutových částí je věnována unikátnímu počinu, který společně se svým autorem zaujímá význačné postavení v dějinách světového malířství. Tvůrci se vydali do světoznámých galerií, jako jsou Louvre, Prado, Ermitáž či sbírka Peggy Guggenheimové v Benátkách, aby divákům představili bohatou paletu obrazů od období vrcholného středověku až po současnou tvorbu.
Vysílání: 31.5., 00.05 hod., ČT art