Scéna.cz 

Zlatá šedesátá: Albert Marenčin

Zlatá šedesátá: Albert Marenčin
Dramaturg a scenárista, který otevřel v šedesátých letech slovenský film moderním trendům a světu (2009). Režie M. Šulík. Albert Marenčin patří k těm vzácným osobnostem, které daly před vlastní tvorbou přednost prosazování a rozvíjení práce jiných. Po výjimečné příležitosti být přítomen výuce na prestižní francouzské filmové škole IDHEC našel uplatnění v Čs. státním filmu, kde od roku 1959 napomáhal rozvoji samostatné slovenské kinematografie a především jejího autorského zázemí. Právě on je klíčovou osobnosti, které se podařilo vyjednat prostor pro esteticky a narativně inovativní snímky, jež předcházely prvním úspěchům tvůrců české nové vlny. Tento přelom představovaly především snímky Pieseň o sivém holubovi (1961, Stanislav Barabáš), poetický snímek o konfrontaci války s dětskými sny a touhami a Slnko v sieti (1962, Štefan Uher), formálně vynalézavý a silně pocitový portrét mladé slovenské generace. V průběhu šedesátých let stál Marenčin jako dramaturg a scenárista za filmy dalších předních tvůrců jako byl Martin Hollý, Peter Solan, Eduard Grečner, Juraj Jakubisko či Dušan Hanák. Jeho jméno je spjato i se zajímavým pokusem otevřít slovenský film světu spoluprací s významnými francouzskými tvůrci i herci. Svou všestrannou činností napomohl stvořit moderní slovenskou kinematografii a místo vděku se dočkal roku 1972 výpovědi z filmových ateliérů Koliba. Následně se věnoval výtvarné a literární tvorbě spřízněné se surrealistickým hnutím a filmové výroby se již neúčastnil.
Vysílání: 19.2., 21.25 hod., ČT art
Opakování: 24.2., ČT art

Slnko v sieti
Příběh nesmělé lásky, skryté za siláckými gesty. Přední dílo slovenské nové vlny, vyrobené v tvůrčí skupině Alberta Marenčina (1962). Hrají: M. Bielik, J. Beláková, O. Šalagová, P. Chrobák, A. Jančo a další. Režie Štefan Uher (Ve slovenském znění). Po zhruba desetiletém období povstaleckého a budovatelského patosu dostala slovenská, ale i česká kinematografie průkopnické dílo, které zásadně ovlivnilo její další vývoj. Snímek Slnko v sieti režiséra Štefana Uhera z roku 1962 je dokonce považován za vůbec první dílo československé nové vlny. Poetický příběh, jehož těžištěm je zachycení hlubokých a rozporuplných citů dvou mladých lidí, překvapilo zejména způsobem zpracování: autentickým jazykem protagonistů, který zvlášť kontrastuje s oficiálními politickými frázemi, znějícími z rozhlasu, nebo poetickou kamerou Stanislava Szomolányiho, která prostřednictvím drobných detailů vytváří poetické obrazy a vnitřně napjatou atmosféru. Nadčasové kvality Uherova díla potvrzuje i skutečnost, že národní filmová cena se na Slovensku jmenuje právě podle tohoto filmu.
Vysílání: 19.2., 22.20 hod., ČT art