Scéna.cz 

Biblické příběhy na renezančních iluminacích

Vedle tématu Narození Krista jsou na vánoční výstavě v Galerii Klementina k vidění i další výjevy z Bible jak prozrazuje název komorní expozice Biblické příběhy na renezančních iluminacích.
Těžištěm výstavy je osm vzácných hudebních rukopisů ze 16. století, kancionálů a graduálů, ilustrovaných scénami ze Starého a Nového zákona, které pocházejí z Národní knihovny nebo byly zapůjčeny z jiných institucí. Jsou to rozměrné knihy, psané převážně českým jazykem, s hudebním záznamem, které sloužily jako zpěvníky utrakvistických literárních bratrstev na městských kůrech. Byly určeny pro celý sbor, proto tak velké rozměry a zhotovovaly se na objednávku bohatých a vzdělaných měšťanů, cechů nebo šlechty.

Knihy jsou otevřeny na jedné straně, a tak pokračování příběhů jsou zachycena na fotografiích na panelech, kde je dále rozvedeno, jak se jednotlivá témata znázorňovala, jejich typy, předlohy. V popiskách k rukopisům jsou uvedeny také údaje o iluminátorských dílnách, jejich provozovatelech a iluminátorech.
Vyobrazení jsou seřazena tak, aby vyprávěla život Ježíše Krista chronologicky. Z časového hlediska je na počátku tištěná Bible Jiřího z Aventina (jeho zetěm byl slavný nakladatel Daniel Adam Veleslavína), v níž je znázorněn kmen Jesse, patrně dílo Francesca Tertia. V Graduálu novoměstských řezníků se nachází iluminace Pavla Bílého s Navštívením Panny Marie, samotné Kristovo narození zachycuje iluminace v Rorátníku Vyšehradském, dílo Adama Cibuse. Staroměstský graduál z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory představuje na iluminaci Křest Krista v Jordáně. Tento zpěvník je pozoruhodný i t&ia cute;m, že se užíval v Betlémské kapli. V českobratrském graduálu znázornil Fabián Puléř Poslední večeři a v Graduále kostela sv. Vojtěcha v Jirchářích je vymalováno Ukřižování Krista. V křižovnickém graduálu neboli také (Týnském kancionálu) se objevuje Sestup Krista do předpeklí od Matěje Hutského z Křivoklátu.

Iluminátorství bylo v 16. století specifickou částí výtvarného umění, které se ve výzdobě zpěvníků drželo starého schématu iluminovaných kodexů – zdobilo iniciály a okraje textu - bordury. Na úvodních stranách se mohly nacházet znaky měst, do nichž měl zpěvník přijít. Vedle ornamentů z akantových rozvilin na okrajích převažují v ilustracích biblické figurální motivy podle jednotlivých svátků liturgického roku nebo typologického paralelismu, kdy události a postavy Nového zákona mají předobraz ve Starém zákoně. Např. pro Trojiční neděli je vyobrazována Nejsvětější Trojice a jako paralela ve Star&eac ute;m zákoně Návštěva tří andělů u Abraháma v Mamre.
V 16. století vzkvétaly v Praze zejména dvě písařské dílny, dílna Jana Táborského z Klokotské Hory a Jana Kantora Starého, kteří zadávali práci písařům, knihařům a iluminátorům. K těm významným patřili Fabián Puléř, Matouš Omys z Lindperka nebo Matyáš Hutský z Křivoklátu. Iluminátoři často pracovali podle uměleckých předloh – grafik Albrechta Dürera nebo Bernarda Salamona.
Iluminované rukopisy 16. století zůstávaly dlouho ve stínu velkého umění na dvoře Rudolfa II. Dnes se ukazuje, že jsou důležitým pramenem jako poslední projevy knižní malby a zaslouží si nemenší pozornost.

Výstava Biblické příběhy na renezančních iluminacích probíhá v Galeri Klementinum v areálu Národní knihovny v Praze do 3. ledna 2016.