Scéna.cz 

Výtvarné umění 737

Národní klenoty Praha - jednota v rozmanitosti
Miroslav Táborský představuje historii a jedinečné příběhy památek UNESCO na českém území (2011). Režie J. D. Novák
Praha dostala v průběhu věků mnoho přízvisek. Zkamenělá krása, Zlaté město, Stověžatá Praha, Matka měst. Do seznamu UNESCO se ale zapsala především jako dokonalé zhmotnění zásady "jednota v rozmanitosti, rozmanitost v jednotě". Historie sem přinášela v průběhu staletí vlivy z celé Evropy. Střídali se vladaři, šlechtické rody, politické vlivy i státní zřízení. Spolu s nimi přicházeli umělci a architekti, kteří vtiskli Praze její tvář plnou překvapivých kombinací - pestrý soubor stavebních slohů hodný města ležícího přímo v srdci Evropy.
Vysílání: 21.4., 10.20 hod., ČT2; Opakování: 23.4., ČT2., 23.4., ČT2

Deset století architektury: Olomoucké kašny
Kamenné barokní skvosty vypovídají o významných událostech historie a o mistrech sochařského umění (1997). Scénář a režie P. Kaňka
Olomouc je starobylé město, do poloviny 17. století hlavní město Moravy, kdysi sídlo biskupů a později arcibiskupů. Tady tradičně kvetlo spojenectví mezi měšťany a katolickou církví. Ze stavebních slohů především baroko výrazným způsobem poznamenalo tvář města. Z té doby se zachoval pozoruhodný soubor kašen a církevních památníků. Na Horním náměstí stojí největší z nich - Caesarova kašna z roku 1725. Jezdecká socha římského císaře je dílem sochaře Václava Rendera, který tím oslavil legendu o založení města. Caesarův rodokmen byl vztahován k mýtickému Heraklovi a snad i proto na stejném náměstí je také jeho socha. Herakles má v levé ruce štít s orlicí jako symbol města Olomouce.
Mezi uměleckými odborníky je nejvíce ceněná kašna Tritonů. Vzájemně oddělené mušle nesou dva vodní muži a dva delfíni. Nahoře je chlapec a dvojice okřídlených vodních psů. Autorem je stejně jako u předchozí kašny olomoucký měšťan a kameník Václav Render.
Vysílání: 21.4., 19.40 hod., ČT2

Památky věc národní
Historik umění Dobroslav Líbal věnoval historické architektuře celý život (1994). Scénář a režie T. Kaucký
Na co můžeme být hrdi? Historik umění Dobroslav Líbal zasvětil celý svůj život péči o historické památky. Jen málokdo o nich umí s takovým nadšením a hrdostí vyprávět. Dokumentární portrét z roku 1994 je ohlédnutím za jeho mnohaletou, nedocenitelnou prací.
Vysílání: 21.4., 05.30 hod., ČT2

Boží mlýny na prodej
Dokument o snaze dobrovolníků zachránit pardubickou industriální památku od architekta Josefa Gočára. Připravil F. Remunda (Premiéra)
Budova Automatických mlýnů v Pardubicích je jednou z prvních slavných návrhů architekta Josefa Gočára. Gočárovy stavby patří k vrcholům české moderní architektury. Mlýny, které se stavěly v letech 1910 až 1925, jsou inspirovány anglickými stavbami z režných cihel. O boji za záchranu této památky a jejím využití jako veřejného prostoru vypráví tento dokument.
Vysílání: 23.4., 17.10 hod., ČT2; Opakování: 29.4., ČT2

Deset století architektury: Legiobanka
Významná kubistická stavba, projektovaná architektem J. Gočárem (1998). Připravili: Z. Lukeš, M. Kubala a B. Hončarivová
Po zrodu samostatného Československa se začala projevovat i v architektuře snaha o vytvoření národního stylu. Legiobanka Josefa Gočára v Praze Na Poříčí se stala jejím prototypem - rondokubismu. Řešení fasády vychází z trojdílné triumfální brány, na níž navazují další patra, stavba je ukončena mansardou a mohutnou římsou. Pro architekturu 20. let je charakteristická spolupráce s výtvarníky. Autorem pískovcového vlysu, nazvaného Návrat legií, je Otto Gutfreund, který sám bojoval ve Francii. Silné dojmy z těžkých válečných dnů přetransformoval do uměleckého ztvárnění legionářů. Pískovcové plastiky Jana Štursy symbolizují místa, kde legionáři bojovali, ve Francii, Srbsku a na Sibiři.
Právě na Sibiři roku 1919 začal příběh Legiobanky, která si pro svou centrálu dala postavit tento dům. Iniciátorem byl legionář a bankovní úředník František Šíp. Vzhledem ke klesající hodnotě rublu věděl, že legionáři mohou o své úspory z vysokého služného přijít. Spolehl se proto na svého obchodního ducha a spořivost jednotlivých vojáků. Zanedlouho banka disponovala kapitálem sedmdesát milionů korun. Majetku banky odpovídala i bohatost její výzdoby.
Vysílání: 26.4., 19.40 hod., ČT2

Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Zastavení s bratry Maxovými (2002). Kamera a režie J. Hojtaš
Bratři Maxové se snažili navázat na tvorbu Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Jejich nejvýznamnějším dílem je monument na Smetanově nábřeží za kavárnou Slavia po pravé straně. Ale vraťme se ke Karlovu mostu. Když navštívil v roce 1902 Prahu Auguste Rodin, stanul v úžasu a oněmění nad krásou gotického mostu s barokní výzdobou.
Vysílání: 23.4., 00.30 hod., ČT art; Opakování: 26.4., ČT art., 29.4., ČT art

Architektura (40/45)
Portzamparc a budova Filharmonie v Lucembursku
Koncertní sál velkovévodkyně Josephine Charlotte, otevřený v roce 2005, postavil v Lucemburku francouzský architekt Cristian d´Portzamparc. Lucembursko se rozhodlo umístit tuto kulturní instituci do nové čtvrti Kirchberg, mají tam svá sídla banky a evropské instituce. Stojí naproti avenue Johna Kennedyho, hlavní tepny čtvrti, v místě, kde architekt, narýsoval velké trojúhelníkové náměstí dlážděné černou žulou. Budova filharmonie se od skleněných a betonových rovnoběžnostěnů sousedních budov odlišuje zaoblenými tvary a bílou barvou. Tvar centrální budovy, v níž se nachází velký koncertní sál, administrativa a zkušebny, je definován dvěma velkými křivkami, elipsou se dvěma špicemi. Jedna z nich míří k zadní straně náměstí, zatímco druhá, obrácená do ulice, značí vstup do filharmonie. K hlavnímu objemu přiléhají dva menší, podobné bílým skořepinám. V srdci nové čtvrti vyrostla nová památná budova architekta, který v roce 1997 zvítězil v konkurzu, je Christian de Portzamparc. V roce 1995 získal jako dosud jediný francouzský architekt, prestižní Pritzkerovu cenu, obdobu Nobelovy ceny.
Vysílání: 24.4., 22.40 hod., ČT art; Opakování: 29.4., ČT art., 01.5., ČT2